Categorized | Právě vyšlo

Revue Kontexty 2/2009

Email This Post
Print This Post

Vychází druhé číslo společensko-kulturního dvouměsíčníku Kontexty, který vychází od ledna 2009 dílem brněnského Centra pro studium demokracie a kultury. Prví číslo svým obsahem a tématickým zaměřením více než překvapilo a je evidentní, že v případě Kontextů jistě nepůjde o fádní a suchou záležitost, což je často právě pro intelektuální časopisy, považující se za “konzervativní”, typické.  Za velice cennou novinku je nutno považovat tématické exkurzy, které tvoří páteř každého křídla. Zatímco v prvním čísle přinesly Kontexty vynikající blok, věnovaný 100. výročí od vydání Manifestu futurismu, za více než lákavý kus aktuálního čísla lze jednoznačně označit esej Františka Mikše “Sochař Německa” – Adolf Hitler: politizace estetiky a estetizace politiky.

Obsah aktuálního čísla:

*  Z básní Jana Vladislava
* Petr Fiala / Naše nynější krize a politická matematika
* Milan Uhde / Spisovatel a prapor
* František Mikš / “Sochař Německa” – Adolf Hitler: politizace estetiky a estetizace politiky
* Richard John Neuhaus / Usmiřování Východu se Západem
* Bret Stephens / Střet uvnitř civilizace. Je muslimský svět jen jeden?
* Bronisław Wildstein / Euroutopie
* Milena Bartlová / Naše, národní umění
* Alena Pomajzlová / Cesty Růženy Zátkové
* Hledání něčeho nevysvětlitelného. Rozhovor nejen o francouzských “prokletých” básnících dvacátého století s Erikem Lukavským a Petrem Zavadilem
* Stanislas Rodanski / Nadbytečné nebytí
* Guy Viarre / Přestat dře
* Georges Henein / Logika je ještě na druhé straně obzoru
* Ivana Ryčlová / Kabaret jako “silové pole” předrevoluční ruské kultury
* Jiří Hanuš / Trvalý romantický řád. Nad knihou Maartena Dobrmana

Objednávat můžete zde.

Související články:

  1. Kontexty 1/2009

This post was written by:

Redakce - who has written 396 posts on Délský potápěč.


Contact the author

Leave a Reply

  • Popular
  • Latest
  • Comments
  • Tags
  • Subscribe

Myšlenka dne

I suspect the next American revolution will be precipitated more in the way it occurred in pre-1789 France than in early 20th-century Russia or in postwar Italy and Germany. The revolutionary agent, as a result, will probably not be a “party” per se, but a new consciousness promoted through the metapolitical activities of salons, societies of thought, blogs, and other traditional and digital media promoting an anti-liberal critique of the dominant system. Once these activities inform the consciousness of a critical mass of like-minded oppositionalists, it will perhaps then be possible to organize a party to capture the dominant institutions.


Michael O'Meara.