Categorized | Politika, Rozhovory

Rozhovor s Alexandrem Duginem

Email This Post
Print This Post

Alexandr DuginKdo je Putin, co je nacionální bolševismus a proč neházet islám do jednoho pytle.

Vážený pane Dugine, děkujeme za Vaši ochotu odpovědět na několik našich dotazů. Rád bych začal s otázkami k politické situaci a potom bych se blížeji zabýval apokalyptickou situací Ruska a následně celé zeměkoule. Tedy, má první otázka: Kdo je prezident Putin, co je jeho agenda a jaké jsou jeho vyhlídky?

Dugin: Na to se nedá tak jednoduše odpovědět. Putin je typický kágébák. To znamená vlastenec, etatista, zastánce velkoruské ideje. Na druhé straně je obklopen liberály a zápaďáky, na kterých je závislý. Prohlašuje, že Rusko je evropská země; obdivuje německou kulturu. Ale neskrývá averzi vůči světové politice USA.

Existují různé možnosti, jak se Putin může v budoucnu rozvíjet: na jedné straně osvobození od liberálních vlivů a směřování k euroasijské, nacionálně-sociální myšlence, anebo zachování status quo s nelogickým, čistě pragmatickým využíváním liberalismu spojeného s vlasteneckou rétorikou.

A co je se Zjuganovem? Charles Clover ve Foreign Affairs, časopisu CFR (Council on Foreign Affairs), napsal, že Zjuganov více či méně realizuje Vaše geopolitické ideje.

Dugin: Zjuganov je levicový eurasijec. Prezidentem Ruska se nikdy nestane. Z toho důvodu může sotva co Německu nabídnout. Zjuganovovy knihy jsou plagiáty mých textů. Proto je teoreticky proněmecký, ale především je oportunistou a pochybuji, že své vlastní knihy vůbec čte, protože jsou jasně psány negry – literárními nádeníky.

Jak vidíte budoucí vývoj mezi Ruskem a islámskými zeměmi uvnitř a mimo jižní hranici?

Dugin: Islám netvoří geopolitickou jednotu. Existuje eurasijský islám v Iránu, v Libanonu; to je obecně vzato šíitský a socialistický islám stejně jako súfismus. Tento islám je přítelem Ruska. Vahabitský islám v Saudské Arábii, sunitští Čečenci a Pákistánci jsou atlantičtí a proameričtí. Tento islám je nepřítelem Ruska.

Jak může reakce nebo revoluce jednat v těchto dobách naprosté ekonomizace politickými prostředky? Nebo váš nacionální bolševismus tak moc jako politiku nevidíte? A když ne, co je jeho základ. Náboženství, rasa nebo co jiného?

Dugin: Nacionální bolševismus je nauka, která se snaží sjednotit všechny protiliberální a protiatlantické síly. Je osnovou teorie absolutní revoluce. Je filozofickou metodou, odpovědí na postmoderní výzvu, je něčím politickým, metafyzickým a metapolitickým zároveň. Nacionální bolševismus má svoji vlastní ekonomickou vizi, která zahrnuje všechny hospodářské alternativy k liberálním koncepcím od Johna Maynarda Keynese až ke Karlu Marxovi, od Friedricha Lista až k Schmöllerovi a Josephu Aloisu Schumpeterovi, od ekologických trendů až k představám Silvia Gesella. Ekonomie není nic jiného než jazyk. A v tomto jazyce se dá svobodně vyjádřit jakákoli myšlenka. Protože se stala ohniskem moderních zájmů, jsme povinni naše úsilí koncentrovat právě na vypracování ekonomické alternativy k liberalismu. Potřebujeme v těchto oblastech kreativitu, ne opakování starých dogmat.

Všechna opravdová náboženství se musí sjednotit v boji proti „Novému světovému pořádku“, který je manifestací Antikrista, Dajjala, Samaela, Goga a Magoga, Kali-jugi, Ragnarökru, Rithursi atd. Ortodoxní církev a především starověrci této identifikaci rozumí lépe než druzí. Ale tento náboženský a eschatologický model může být právě tak interpretován sekulárním způsobem, protože jména zla jsou početná.

Rasa dnes neznamená nic. Rasismus je třeba odmítnout. Všechna etnika ze všech zemí světa: společně proti liberalismu, USA, „Novému světovému pořádku“. USA musí zemřít.

Mockrát děkujeme za rozhovor.

Zdroj: Junges Forum 1/2004 (Eurasien über alles); Vydal: Regin Verlag + Synergon Deutschland

Související články:

  1. Rozhovor s Alexandrem Duginem o Evropské unii

This post was written by:

Redakce - who has written 394 posts on Délský potápěč.


Contact the author

Leave a Reply

  • Popular
  • Latest
  • Comments
  • Tags
  • Subscribe

Myšlenka dne

I suspect the next American revolution will be precipitated more in the way it occurred in pre-1789 France than in early 20th-century Russia or in postwar Italy and Germany. The revolutionary agent, as a result, will probably not be a “party” per se, but a new consciousness promoted through the metapolitical activities of salons, societies of thought, blogs, and other traditional and digital media promoting an anti-liberal critique of the dominant system. Once these activities inform the consciousness of a critical mass of like-minded oppositionalists, it will perhaps then be possible to organize a party to capture the dominant institutions.


Michael O'Meara.