Categorized | Politika, Rozhovory

Rozhovor s Alexandrem Duginem

Alexandr DuginKdo je Putin, co je nacionální bolševismus a proč neházet islám do jednoho pytle.

Vážený pane Dugine, děkujeme za Vaši ochotu odpovědět na několik našich dotazů. Rád bych začal s otázkami k politické situaci a potom bych se blížeji zabýval apokalyptickou situací Ruska a následně celé zeměkoule. Tedy, má první otázka: Kdo je prezident Putin, co je jeho agenda a jaké jsou jeho vyhlídky?

Dugin: Na to se nedá tak jednoduše odpovědět. Putin je typický kágébák. To znamená vlastenec, etatista, zastánce velkoruské ideje. Na druhé straně je obklopen liberály a zápaďáky, na kterých je závislý. Prohlašuje, že Rusko je evropská země; obdivuje německou kulturu. Ale neskrývá averzi vůči světové politice USA.

Existují různé možnosti, jak se Putin může v budoucnu rozvíjet: na jedné straně osvobození od liberálních vlivů a směřování k euroasijské, nacionálně-sociální myšlence, anebo zachování status quo s nelogickým, čistě pragmatickým využíváním liberalismu spojeného s vlasteneckou rétorikou.

A co je se Zjuganovem? Charles Clover ve Foreign Affairs, časopisu CFR (Council on Foreign Affairs), napsal, že Zjuganov více či méně realizuje Vaše geopolitické ideje.

Dugin: Zjuganov je levicový eurasijec. Prezidentem Ruska se nikdy nestane. Z toho důvodu může sotva co Německu nabídnout. Zjuganovovy knihy jsou plagiáty mých textů. Proto je teoreticky proněmecký, ale především je oportunistou a pochybuji, že své vlastní knihy vůbec čte, protože jsou jasně psány negry – literárními nádeníky.

Jak vidíte budoucí vývoj mezi Ruskem a islámskými zeměmi uvnitř a mimo jižní hranici?

Dugin: Islám netvoří geopolitickou jednotu. Existuje eurasijský islám v Iránu, v Libanonu; to je obecně vzato šíitský a socialistický islám stejně jako súfismus. Tento islám je přítelem Ruska. Vahabitský islám v Saudské Arábii, sunitští Čečenci a Pákistánci jsou atlantičtí a proameričtí. Tento islám je nepřítelem Ruska.

Jak může reakce nebo revoluce jednat v těchto dobách naprosté ekonomizace politickými prostředky? Nebo váš nacionální bolševismus tak moc jako politiku nevidíte? A když ne, co je jeho základ. Náboženství, rasa nebo co jiného?

Dugin: Nacionální bolševismus je nauka, která se snaží sjednotit všechny protiliberální a protiatlantické síly. Je osnovou teorie absolutní revoluce. Je filozofickou metodou, odpovědí na postmoderní výzvu, je něčím politickým, metafyzickým a metapolitickým zároveň. Nacionální bolševismus má svoji vlastní ekonomickou vizi, která zahrnuje všechny hospodářské alternativy k liberálním koncepcím od Johna Maynarda Keynese až ke Karlu Marxovi, od Friedricha Lista až k Schmöllerovi a Josephu Aloisu Schumpeterovi, od ekologických trendů až k představám Silvia Gesella. Ekonomie není nic jiného než jazyk. A v tomto jazyce se dá svobodně vyjádřit jakákoli myšlenka. Protože se stala ohniskem moderních zájmů, jsme povinni naše úsilí koncentrovat právě na vypracování ekonomické alternativy k liberalismu. Potřebujeme v těchto oblastech kreativitu, ne opakování starých dogmat.

Všechna opravdová náboženství se musí sjednotit v boji proti „Novému světovému pořádku“, který je manifestací Antikrista, Dajjala, Samaela, Goga a Magoga, Kali-jugi, Ragnarökru, Rithursi atd. Ortodoxní církev a především starověrci této identifikaci rozumí lépe než druzí. Ale tento náboženský a eschatologický model může být právě tak interpretován sekulárním způsobem, protože jména zla jsou početná.

Rasa dnes neznamená nic. Rasismus je třeba odmítnout. Všechna etnika ze všech zemí světa: společně proti liberalismu, USA, „Novému světovému pořádku“. USA musí zemřít.

Mockrát děkujeme za rozhovor.

Zdroj: Junges Forum 1/2004 (Eurasien über alles); Vydal: Regin Verlag + Synergon Deutschland

Leave a Reply

Giorgio Locchi: Podstata fašismu

Myšlenka dne

„O fanatismu řeknu tři věci; zaprvé: pokud je pravda, že fanatik má sílu deseti mužů, je to nezbytné, neboť ostatních devět se nehodlá obtěžovat; zadruhé: není pokaždé pravdou, že by fanatik nepředvídal dopady svých činů; stal jsem se fanatikem, jelikož jsem se nebyl schopen smířit s důsledky neaktivity. Zatřetí: k tomu, aby Wales přežil a jeho kultura vzkvétala, je nutné mu být zuřivě a neochvějně oddán a dát mu přednost před čímkoli jiným včetně rodiny, osobních vyhlídek, kariéry, zdraví nebo svobody. Věřím, respektive vím, že ve Walesu existuje živná půda pro zrod tohoto fanatismu, jenž se stane katalyzátorem nezbytným k vyburcování většiny.“


John Barnard Jenkins.

Delian Diver on Twitter