Jestliže se Evola nespokojuje jen s částí posvátna a chce rovnou “celé”, pak by zde mohlo být jádro jeho omylu (opakuji: knihu jsem nečetl a rozhodně to chci udělat). Posvátno se získává totiž vždy po částech a v roušce méně posvátného až neposvátného, vše v integrované jednotě. Ta je dnes do značné části ztracená, ale to nám cestu k “celému” posvátnu nikterak neusnadňuje!

Je třeba si rovněž uvědomit, že veškeré “metafysické” momenty v bolševismu jsou bludné a antiiniciační. Je to právě ta záměna jedničky z dvanáctkou na hodinách. Ruské spirituální momenty byly svým vyjmutím z pravoslavného kontextu a zasazením do bolševického satanského hnutí učiněny nástrojem Ďáblovým. Hledat tedy to “ruské” v bolševismu znamená hledat tam to nejtemnější apostatické pekelnictví, které se svým odvrácením se od skutečné Tradice v pravoslaví stalo instrumentem původně neruské okcidentální antitradiční a antiiniciační ideje. Ztotožňovat sovětskou “říši zla” s ruskou pravoslavnou říší znamená schvalovat a potvrzovat tento tragický proces.