Výzva mladým Evropanům

Autor: Guillaume Faye

Abych zabránil opakování sebe sama, musím především upozornit na prohlášení, které jsem učinil na začátku manifestu Proč bojujeme. Dovolte mi nyní zrekapitulovat, po tomto prohlášení, některá doporučení uvedená v tomto manifestu. Z důvodu naší historicky bezprecedentní situace doporučuji strategii inspirovanou jistými revolučními vůdci, jejichž jména není třeba zmiňovat.

1. Zaprvé, je důležité sjednotit, v celoevropském měřítku, všechny identitární síly odporu kolem doktríny a základního revolučního programu. Ignorujíce druhotné ideologické a emocionální spory, které jsou často výrazem úzkoprsého nacionalismu a skupinových, nebo sektářských hádek bychom měli následovat Leninovy rady k „urovnání sporů po revoluci.“ Proboha, je nezbytné přestat s přecitlivělými vnitřními hádkami (pomluvy, vylučování a paranoie) a šetřit naše rány pro skutečného nepřítele. Soustřeďme se na to podstatné, co nás spojuje, protože čelíme největšímu stavu ohrožení (Erntsfall, „vážný případ“ v pojetí Carla Schmitta). Podívejte se na muslimy, přestali mezi sebou bojovat okamžitě, jakmile vyvstala potřeba vést džihád proti nevěřícím.


2. Naším společným a hlavním nepřítelem (který vtrhává do našich zemí konkrétně, fyzicky) je nepřátelská kolonizace a osidlování pod vlajkou islámu; samozřejmě, někdo může sdílet jisté společné hodnoty s nepřítelem, ale neměl by upadnout do pasti pocitů jakýchkoli sympatií k němu. Navíc nepřítel profituje z kolaborantů – z těch dobrých evropských etnomasochistů, kteří jsou pro nás nejnebezpečnější. Pokud jde o našeho společného protivníka (který usiluje o naše oslabení a dominaci nad námi), tím jsou Spojené státy, účelový spojenec našeho nepřítele.

3. Naše hnutí – které je radikálního (a ne „extremistického“) smýšlení – má skutečný monopol na revoluční nesouhlas se systémem, to od doby kdy je jediným hnutím, které usiluje o úplné převrácení dominantních hodnot a civilizačních forem (Umwertung aller Werte, Nietzscheho „přehodnocení všech hodnot“).

4. Třemi pilíři ideologie a projektu evropského sjednocení jsou (a) probuzení našeho etnického povědomí, které učiní z obrany našeho společného biologického dědictví, naší rasy, nejvyšší prioritu; (b) obrození našich po předcích zděděných hodnot a opuštění těch, které jsou hlavními příčinami dnešní tragédie; (c) tvůrčí uplatňování celkové, vše obsahující a revoluční evropské politické doktríny.

5. Jak je naznačeno ve vynikajícím názvu vašeho časopisu (Réfléchir & Agir / Přemýšlet & Jednat), přemýšlení je základem, avšak stejně tak je nezbytné i jednat. Ale jak? Co dělat? To je vždy klíčová otázka. Musíme vytvořit síť evropského hnutí odporu, solidarity a akce, soustředěné okolo našeho společného ideologického programu. To by nemělo vylučovat, naopak začleňovat i politiku. Je již pozdě na to, dostat se k moci prostřednictvím volebních uren a parlamentní demokracie. Je nezbytné učinit sázku. Je to riskantní, jako každá sázka, ale je to naše jediná šance v tomto období soumraku: v příštích deseti nebo patnácti letech je pravděpodobné, že dojde k velké krizi („chaosu“), která bude bude mít podobu obrovského etnického konfliktu, pravděpodobně iniciovaného ekonomickým ožebračením. To může změnit mentalitu mas, které jsou dnes vykrmovány jako husy našimi neototalitními masmédii.

Je to záležitostí předjímání „post-chaotického“ období, přípravy na nadcházející bouři ustavením evropské sítě – která bude horizontální, jako pavučina, neformální, polymorfická. Sítě revolučních buněk, solidarity, celoevropského odporu a propagandy. „Síť“ by neměla mít žádný název ani institucionální formu. Je to co nazývám strategií kobry. Musí se rozkládat, skrytým avšak neochvějným způsobem od Portugalska až po Rusko, spojujíc politické kádry, nebo vládní úředníky, různé sdružení a kroužky, jednotlivce, vydavatele, obchodníky, finančníky, lidi pracujících s internetem nebo v médiích atd. Tato síť musí mít tři hlavní cíle: všeobecná propaganda, zakládání buněk a nábor členů a vytváření nových médií. Jedním slovem, musí nás připravit na nevyhnutelný střet. Je to záležitostí připravenosti a akceschopnosti v den, kdy přijde bouře. Bouře, která je naší jedinou šancí, naší jedinou pákou, kterou můžeme hnout světem. Rovněž také musíme přestat myslet, že „systém je neporazitelný.“ Systém je silný jen díky naší momentální slabosti a dezorganizaci. A nakonec je nezbytné se zříci psychopatického poraženeckého kultu, lidí „posledního vzepětí před porážkou.“ Lidmi, kteří vítězí jsou pouze ti tragičtí optimisté, kteří o sobě přemyšlí jako o lidech „prvního vzepětí před vítězstvím.“

Jakmile bude taková síť existovat, pak bude možné přejít k další, čistě politické, fázi, kterou je však nemožné plánovat dnes. Začněme budovat naši síť trpělivě, odhodlaně a profesionálně. A zbavme naše řady neschopných, průměrných, prchlivých a bláznivých lidí. Pro takovou síť sjednocenou okolo jasné a společně uznávané doktríny musíme především ustavit důslednou elitu. Od odporu k rekonkvistě, od rekonkvisty k revoluci.

Článek Guillaume Fayeho – Appel aux jeunes Européens původně vyšel v časopise Réfléchir et Agir č. 9/2001. Český překlad pochází z anglické verze Call to Young Europeans, která vyšla na stránkách The Occidental Quarterly Online dne 27. října 2009.

7 Responses to “Výzva mladým Evropanům”

  1. waldgänger napsal:

    Potřetí zkouším poslat svůj komentář, pokud by to někoho zajímalo.¨
    Znovu opakuji, hluboká poklona před osobní odvadhou a nasazením autora; Po přečtení se ptám sám sebe, zda biologicko kulturní kořen je identický s hodnotovým metafyzickým řádem, který zakládá Evropu. Nejedná se spiše o podmínku nutnou, nikoli však dostačující?
    Waldänger
    Nejsem identický s Waldgaengerem, který tento vynikající text publikoval

  2. Jan napsal:

    Ty voe tak to síla! Prej 09/2001, zní to spíš jako 09/1939, nebo ještě dřív..

  3. Vodník napsal:

    Jestli má být tohle jediná alternativa k islamisaci Evropy, tak nevím, co je horší (ba obávám se, že to vím!…)

Trackbacks/Pingbacks


Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

Rudolf Jičín19. března 1933 se v Hradci Králové narodil filosof a archivář Rudolf Jičín. V letech 1952 – 57 studoval na FF UK filozofii a historii, logiku u prof. O. Zicha. Doktorát filozofie získal v roce 1969 na UP v Olomouci u prof. Josefa Ludvíka Fischera (mj. autora dvoudílné Krise demokracie).

Filozoficky se hlásil zejména k Schopenhauerovi, Nietzschovi, Spenglerovi a Ladislavu Klímovi. Ze současných českých filozofů mu byli blízcí pouze Milan Středa a Zdeněk Vašíček. V sociologii se zabýval úlohou davů v současné společnosti (jako Ortega de Gasset), v logice teorií deskripce (Carnap, Vašíček).

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív