Categorized | Geopolitika, Rozhovory, Politika

Manuel Ochsenreiter: ISIL je geopolitický multifunkční nástroj Západu

Manuel Ochsenreiter

Manuel Ochsenreiter

Rozhovor s Manuelem Ochsenreiterem pro íránskou tiskovou agenturu FARS vedl Javad Arab Shirazi

Javad Arab Shirazi: Mnoho analytiků věří, že takzvaný Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) je produktem politiky USA na Středním východě. Jaký je váš názor? Myslíte si, že Spojené státy a jeho spojenci přímo přispěli k vytvoření ISIL?

Manuel Ochsenreiter: Teroristická skupina, která se dnes nazývá „Islámský stát“ (IS) by nemohla existovat bez zahraniční podpory takzvaným „skupinám rebelů“ v Sýrii ze strany Západu, Turecka a monarchií z oblasti Perského zálivu. To je skutečnost, o které nikdy nemůže vážně pochybovat. Myslím, že ohledně tohoto nejsou žádné skutečné spory. Dokonce i mnoho lidí, kteří podporují západní linii, dnes přiznává, že bylo „chybou“ vyzbrojit a vycvičit fanatiky ve výcvikových táborech v Jordánu a Turecku za účelem svržení vlády v Sýrii. Jde o to: nevěřím, že to byla „chyba“. Myslím, že Západ stvořil toto monstrum záměrně, jako určitý druh „geopolitického buldozeru“ a „strašáka“ – skupinu, která „čistí“ region 1] a která také může být jednoduše napadnutelná, pokud se odkloní špatným směrem. Islámský stát je druhem geopolitického multifunkčního nástroje západních zájmů v regionu.

JAS: Jak víte, ve dnech 4-5. září se v Newportu ve Walesu konal summit NATO, kde se sešli prezidenti členských zemí a čelní představitelé NATO. Americký ministr zahraničních věcí John Kerry a ministr obrany Chuck Hagel zde oznámili premiérům a ministrům obrany členských zemí NATO, že USA vytvořily širokou mezinárodní koalici proti ISIL. Ministři Spojených států, Spojeného království, Francie, Německa, Kanady, Austrálie, Turecka, Itálie, Polska a Dánska se setkali ve Walesu, aby prodiskutovali strategii boje s ISIL, avšak tato politika byla zpochybňována mnoha regionálními úředníky a politickými činiteli. Poté, co takzvaná „koalice vedená Spojenými státy“, bojující proti ISIL, oznámila své založení, mnoho odborníků a zemí tvrdě kritizovalo Západ z prosazování dvojích politických standardů v kampaních proti terorismu v různých zemích. Jaký je váš názor?

MO: Inu, můžeme říct, že peníze západních daňových poplatníků jsou v současnosti používány k boji proti penězům západních daňových poplatníků. Samozřejmě že celá „protiteroristická koalice“ je jen určitým druhem cynického žertu. Západ od roku 2011 sponzoroval takzvané „umírněné rebely“ v Sýrii. Německo dokonce hostilo v roce 2012 tajnou konferenci projektu „Den poté“ (The Day After. Supporting a Democratic Transition in Syria) v Berlíně, které se zúčastnily takzvané „opoziční skupiny“, včetně radikálního Muslimského bratrstva. Konference byla financována americkým ministerstvem zahraničních věcí, nizozemskou nevládní organizací (NGO) „Hivos“ a norskou NGO „Noref“. Německé ministerstvo zahraničí se připojilo k podpoře konference posléze. Oficiální postoj byl vždy: „Umírněné skupiny jsou v pořádku, musíme jim pomáhat aby radikálové nedostali šanci“. Ale to tehdy nemělo nic společného s realitou. Když jsem byl v Sýrii v roce 2012, tak tam nebyli žádní „umírnění rebelové“. Takzvaná „Syrská svobodná armáda“ (FSA) byla plná radikálů; v Damašku byla brigáda FSA nazvaná „Usáma bin Ládin“. Bezpočet fanatiků z celého světa infiltroval Sýrii a páchal strašné válečné zločiny proti civilistům a vojákům Syrské arabské armády (SAA), zatímco takzvaná „opozice“ diskutovala v německém hlavním městě.


V červenci 2012 „rebelové“ zaútočili na Damašek (Operace „Damascus Volcano“ / „Bitva o Damašek“), kdy se některým teroristickým skupinám podařilo proniknout do Damašku. Byl jsem během těchto dnů s příslušníky SAA v damašské čtvrti Midan. Viděl jsem mrtvé teroristy z Afghánistánu, Pákistánu a dalších arabských zemí. Graffiti nápisy na zdech budov v Midanu obsahovaly jen radikální a nenávistné sektářské urážky, namířené proti alávitům, křesťanům a šíítům. Od samého počátku byly hromadné popravy, stínání hlav a demolice celých osad byly kažodenní náplní „práce“ „umírněných vzbouřeneckých skupin“. Samozřejmě že je naprosto oprávněná otázka, proč nyní všechny tyto státy, které sponzorovaly, cvičily a vyzbrojovali tyto teroristické skupiny – obzvláště Spojené státy a Evropská unie – si nyní hrají na učitele v protipartyzánském způsobu vedení války. Způsob vedení této „války proti Islámskému státu“ je rovněž velice pochybný. Je již naprosto jasné, že americké letecké útoky zasáhly syrskou infrastrukturu, zatímco teroristé z IS jsou i nadále schopni se přesouvat. Nyní Pentagon prohlásil, že letecké útoky nebudou stačit a že je proti nim potřeba nasadit tradiční pěchotu. Mimochodem, v oblasti už je pěchota, která bojuje proti teroristům – Syrská arabská armáda a Hizballáh. Ale Washington chce opět vyzbrojit, vycvičit a financovat „umírněné rebely“ – tentokrát však ne proti Asadovi, nýbrž proti Islámskému státu. Možná jsme právě teď svědky vzniku další strašlivé teroristické skupiny, krutější a brutálnější než IS.

JAS: Jak jistě víte, mnoho mezinárodních organizací na ochranu lidských práv, včetně Amnesty International, obvinilo teroristickou skupinu, takzvaný Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), z páchání válečných zločinů v Iráku, které zahrnují hromadné vraždy, únosy a sexuální násilí.

Rada pro lidská práva OSN schválila požadavek Iráku na zahájení vyšetřování zločinů, páchaných teroristy z ISIL na civilním obyvatelstvu. 2] Doposud však nebyla učiněna žádná závažnější opatření na zastavení těchto válečných zločinců. Řada odborníků na trestní právo zastává názor, že je potřeba ustavit mezinárodní vyšetřovací komisi za účelem soudního stíhání stoupenců ISIL podle mezinárodního práva. Co si o tom myslíte?

MO: Válka proti terorismu v Sýrii a Iráku zdaleka není neskutečnitelná mise. Pouze potřebuje politickou vůli. Teroristické skupiny v Sýrii a Iráku mohou být účinným způsobem poškozeny, pokud se jim zastaví veškerá podpora. To by znamenalo: Turecko by muselo okamžitě uzavřít hranice a uvěznit všechny teroristy, nacházející se na tureckém území, než se stačí dostat do Sýrie nebo Iráku. Ankara by také musela okamžitě zastavit obchodování s ukradeným syrským a iráckým zbožím na svém území. Saúdská Arábie a další země z oblasti perského zálivu by musely zadržet všechny takzvané „businessmany“, kteří věnují peníze těmto teroristickým skupinám. Západ by musel okamžitě zastavit jakoukoli pomoc takzvané „ozbrojené opozici“ v Sýrii. Ve stejnou dobu by měly být veškeré sankce uplatňované proti Sýrii zastaveny, aby se mohl stát zotavit a bojovat efektivněji proti teroristickým skupinám. A samozřejmě: všichni podporovatelé terorismu by měli být zadrženi a soudně stíháni. Všechna tyto opatření jsou velmi rozumná. To, že Západ tyto opatření neprosazuje a namísto toho bombarduje Sýrii jen prostě dokazuje, že Washington ani v Brusel nemají politickou vůli zastavit terorismus.

JAS: Pokud vím, publikujete reportáže z války v Sýrii pro magazín Zuerst! již od roku 2011. Byl byste tak laskav a podělil se s námi o vaše osobní zkušenosti z vaší dlouhodobé přítomnosti ve válkou zmítané zemi?

MO: Od doby, kdy tato strašlivá a destruktivní válka začala jsem navštívil Sýrii mnohokrát. Myslím tím úplný počátek geopolitického konfliktu a ne „lidové povstání“. Je to typická proxy válka (v zastoupení) a ne „občanská válka“. Mluvil jsem s opravdu mnoha Syřany – z nichž mnozí nejsou ani zdaleka, podle označení Západu, „podporovatelé režimu“ – a ti byli absolutně proti takzvané „ozbrojené opozici“. Pamatuji si na působivý příběh, který mi vyprávěl známý z Damašku. Chtěl se na začátku roku 2011 zúčastnit demonstrace požadující politické reformy v Sýrii. Poté co dorazil na místo konání protestu, byl hluboce šokován. Byli tam pouze radikalizovaní sunnitští demonstranté, skandují protikřesťanská a protialávitská hesla. On sám je křesťan. Byla to jeho nejkratší cesta za „lidovým povstáním“. Téměř všichni, koho znám v Sýrii, oplakávají ztrátu přibuzných nebo přátel. Únosy, sektářské vraždy, dělostřelba a odstřelovači patří mezi běžné jevy v mnoha oblastech v Sýrii po více než tři roky. Mluvil jsem s obětmi únosů a zraněnými vojáky SAA. Navštívil jsem zničené kostely a rozmlouval se statečnými knězi, kteří vzdorovali sektářskému teroru. V Aleppu jsem navštívil uprchlický tábor, který se nacházel v prostorách univerzitního kampusu a ve kterém se nacházely desítky tisíc civilistů, vyhnaných z domovů v důsledku teroristického násilí. V Sýrii dochází, s pomocí Západu, k pomalé genocidě. A tato genocida neskončí, doku nebuda zastavena zahraniční pomoc teroristickým skupinám.

Rozhovor s Manuelem Ochsenreiterem ISIL, A Geopolitical Multifunction Tool for Western Interests in Region byl převzat ze stránek iránské tiskové agentury FARS.

Poznámky DP:

1] Regionem se zde myslí oblast působení Islámského státu – Irák, Sýrie, částečně Libanon a Turecko (viz mapa).
2] Ian Black, UN to send investigators to Iraq over Islamic State ‚atrocities‘, The Guardian 2. září 2014.

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

Rudolf Jičín19. března 1933 se v Hradci Králové narodil filosof a archivář Rudolf Jičín. V letech 1952 – 57 studoval na FF UK filozofii a historii, logiku u prof. O. Zicha. Doktorát filozofie získal v roce 1969 na UP v Olomouci u prof. Josefa Ludvíka Fischera (mj. autora dvoudílné Krise demokracie).

Filozoficky se hlásil zejména k Schopenhauerovi, Nietzschovi, Spenglerovi a Ladislavu Klímovi. Ze současných českých filozofů mu byli blízcí pouze Milan Středa a Zdeněk Vašíček. V sociologii se zabýval úlohou davů v současné společnosti (jako Ortega de Gasset), v logice teorií deskripce (Carnap, Vašíček).

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív