Categorized | Rozhovory, Politika

Le Penová: Nechci Evropský sovětský svaz, část 2

Marine Le Penová: Chceme zastupovat všechny Francouze s ideami, které nejsou ani nalevo, ani napravo: vlastenectví, obrana identity a suverenity národa.

Marine Le Penová: Chceme zastupovat všechny Francouze s ideami, které nejsou ani nalevo, ani napravo: vlastenectví, obrana identity a suverenity národa.

Spiegel: Chce FN vrátit Francii na začátek 60. let: protekcionistický stát kontrolující ekonomiku, autoritativní hlava státu a méně imigrace?

Le Penová: Nelze rozporovat, že Francouzům tehdy bylo lépe než dnes. Nedívám se do zpětného zrcátka. Ale nebyl žádný důvod skoncovat se společenským pokrokem. Nedává žádný smysl přijmout během 30 let deset milionů cizinců.

Spiegel: Skutečně si myslíte, že se Francie může ukrýt před světem?

Le Penová: Nemluvím o autarkii, nejsem blázen. Potřebujeme inteligentní protekcionismus. Potřebujeme obnovit celní úřady – i když nikoli pro země s podobnou mírou společenského zabezpečení jako my. Tak vypadá férová soutěž. Problémem je naprosté otevření hranic a „zavedení“ zákona džungle: Čím dále dnes společnost najme své otroky – ke kterým se chová jako ke zvířatům a platí jim almužny, bez sebemenších ohledů na životní prostředí – tím více vydělá.

Spiegel: Je zóna volného obchodu skutečně špatná věc?

Le Penová: Obchod probíhal odjakživa, ale dřív jsme bránili naše strategické zájmy. Dovedete si představit, že by Spojené státy povolily Alstomu (obří francouzské strojírny) koupit General Electric? Já ne. A nechci, aby (německý) Siemens koupil Alstom. Chci, aby Alstom zůstal francouzský. Je to strategicky důležité pro nezávislost naší země.


Spiegel: Ale Alstom má velké potíže.

Le Penová: Společnost lze za účelem stabilizace – třeba jen dočasně – znárodnit.

Spiegel: Když jste Front National v katastrofálním stavu v roce 2011 po svém otci přebírala, skutečně jste věřila, že se může stát nejsilnější stranou ve Francii?

Le Penová: Jistě, jinak bych se do toho nepouštěla. Kdybych si nemyslela, že máme šance dostat se do vlády, věnovala bych se svým třem dětem nebo třeba zahrádce.

Spiegel: Už od začátku svého předsednictví pracujete na „oddémonizování“ Front National. Podařilo se toho tedy při pohledu na volební výsledek konečně dosáhnout?

Le Penová: Nepochybně mezi některými. Ale elity se pochopitelně stále brání. Chovají se k nám jako k ostatním stranám? Ne. Ne média a jistě ne politická třída.

Spiegel: Co je skutečná Front National? Na jedné straně stojí váš mladý zástupce Florian Philippot, který se označuje za gaullistu. Na straně druhé pak váš otec, který se nedávno nechal slyšet, že „Monseigneur Ebola“ by mohl vyřešit globální populační explozi za čtvrt roku.

Le Penová: Neřekl „mohl“. A ani nevyjádřil takové přání, spíše obavu. Víte, dřív gaullismus popisovali jako „lidi v metru ve špičce“.  Najdete tam Jean-Marie Le Pena i Floriana Philippota, najdete tam řemeslníky, ředitele podniků a státní zaměstnance. Chceme zastupovat všechny Francouze s ideami, které nejsou ani nalevo, ani napravo: vlastenectví, obrana identity a suverenity národa. Pokud je někdo jako zároveň popisován jako krajně pravicový a krajně levicový, pak na tom asi něco bude.

Spiegel: Front National je protiimigrační stranou. Průzkumy ukazují, že pro voliče je to největší téma.

Le Penová: Ano, jsme pro zastavení imigrace.

Spiegel: Proč taková xenofobie?

Le Penová: Xenofobie znamená nenávist k cizincům. Já nikoho nenávidím.

Spiegel: V současném Německu vidíme mnohem více imigrace než ve Francii. Přesto u nás nemáme žádné strany podobné té vaší.

Le Penová: Máme miliony nezaměstnaných a další imigraci se nemůžeme dovolit. Kde asi budou bydlet? Není to proveditelné.

Spiegel: Je váš úspěch plodem selhání elit? Socialistka Samia Ghaliová říká, že Francouzi chtěli někoho, kdo adresuje jejich tužby, a vy jste naneštěstí byla jediná taková.

Le Penová: Naší politické vrstvě chybí jakékoliv přesvědčení. Můžete předávat jen takové ideje, jimž věříte. Oni už ve Francii nevěří, zastávají postnárodní světonázor. Říkám jim frankoskeptici. Proto se demokracie ve Francii hroutí.

Spiegel: Premiér Manuel Valls přesvědčení má, jen se neshodují s těmi vašimi.

Le Penová: Nevěřím tomu. Je to prázdný oblek, stejně jako Nicolas Sarkozy. Takoví lidé řeknou cokoliv, co pomůže jejich kariéře.

Spiegel: Možná to říkáte jen proto, že Valls – který byl před premiérským postem ministrem vnitra – je jako jediný člen vlády populární i u vašich voličů.

Le Penová: Je populární, protože ostatní členové vlády jsou nepopulární. Ministři vnitra jsou populární vždy, protože vzbuzují i lidí pocit, že se starají o jejich bezpečí – i když to jsou jen lidé s tvrdou rétorikou a slabou rukou.

Spiegel: Myslíte, že projdete do druhého kola prezidentských voleb v roce 2017?

Le Penová:  Je to velice reálná možnost, ano. To dnes uznávají všichni. Když se podíváte na průzkumy, všimnete si, že mezi nevoliči máme přinejmenším stejné množství potenciálních voličů jako mezi voliči. Řekla jsem – a stále za tím stojím – že se během následujících deseti let dostaneme k moci. Možná k tomu dojde i dříve než si mnozí dovedou představit.

Spiegel: Hollande se stal méně oblíbeným než kterýkoliv z jeho předchůdců. Zaměřujete už svou prezidentskou kampaň plně na Nicolase Sarkozyho?

Le Penová: Nestřílím na sanitky. Sarkozy je coby kandidát vyřízený.

Spiegel: Máte na mysli zapletení do finančního skandálu kolem jeho strany UMP, kvůli němuž už musel rezignovat stranický šéf Jean-Francois Copé?

Le Penová: Ano. Je s ním amen. Podváděl. Porušil zákony Republiky a za kampaň utratil dvakrát víc, než povoluje zákon. Tím se naprosto diskvalifikoval. Ostatně toho lituji, protože bych se proti němu ráda postavila.

Spiegel: Proč?

Le Penová: Kvůli tomu, kým je.

Spiegel: Proč se stavíte za ruského prezidenta Vladimira Putina v jeho protievropském postoji k ukrajinské krizi?

Le Penová: Nestojím s Putinem proti Evropě. To je karikatura. Podporuji federalizovanou Ukrajinu. EU přilila olej do ohně návrhem ekonomické spolupráce zemi, o níž se ví, že se dívá jedním okem na západ a druhým na východ.

Spiegel: Obdivujete Putina?

Le Penová: Cítím k němu jistý stupeň obdivu, protože si nenechává cizími zeměmi vnutit rozhodnutí. Myslím, že se v prvé řadě stará o prospěch Ruska a Rusů. V tomto ohledu k němu cítím podobný respekt jako k paní Merkelové.

Spiegel: Putin není demokrat.

Le Penová: Skutečně? Není demokrat? V Rusku nemají volby?

Spiegel: Mimo jiné tam nefunguje svoboda tisku.

Le Penová: A vy si myslíte, že ve Francii existuje skutečná svoboda? 99% novinářů jsou levičáci.

Spiegel: To si myslíte vy. Ale novináři nejsou zabíjeni ani zavíráni za mříže.

Le Penová: Popravdě se o Rusku říká spousta věcí, protože bylo léta démonizováno Amerikou a jejími spojenci. Patří k velikosti evropské země dospět k vlastnímu názoru a nevnímat vše skrz americkou optiku. Nemáme Rusku co kázat, když současně pokládáme rudý koberec před Katar, Saúdskou Arábii a Čínu.

Spiegel: Takže jste víc proti USA než pro Rusko?

Le Penová: Američané se snaží posílit a rozšířit svůj vliv ve světě, hlavně v Evropě. Brání vlastní zájmy, nikoliv naše. Usiluji o multipolární svět, v němž se Francie opět chopí role vůdce nezařazených států – ne po boku USA, ani Ruska, ani Německa. Nechceme být ani otroky, ani otrokáři.

Spiegel: Paní Le Penová, děkujeme za rozhovor.

Dokončení rozhovoru Interview with Marine Le Pen: ‘I Don’t Want this European Soviet Union’ , který vyšel na stránkách Spiegel Online. Rozhovor vedl Mathieu von Rohr.

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív