Categorized | Kultura, Rozhovory, Politika

V Poundově domě: Rozhovor s Gianlucou Iannonem

Gianluca Iannone

Gianluca Iannone

V návaznosti na vynikající článek Rémi Tremblaye o organizačních metodách CasaPound stránky Alternative Right znovu uveřejnily rozhovor Colina Liddella se zakladatelem hnutí Gianlucou Iannonem.

Colin Liddell: Hnutí CasaPound stále není v anglofonním světě příliš známo, ani mezi lidmi z pravicového milieu. Mohl byste našim čtenářům vaše hnutí představit a popsat? Jak velké je CasaPound? Kolik máte členů a jak velké se vám dostává podpory?

Gianluca Iannone: Předně bych CasaPound neomezoval škatulkou „pravicové“ hnutí. CasaPound Itálie je politickým hnutím, organizovaným jako sdružení pro společenskou činnost. Začíná napravo a pokračuje skrze celé politické spektrum. Pravice a levice představují dvě staré politické vize – musíme stvořit novou syntézu. CPI má přes 4 000 členů po celé Itálii, avšak naše podpora a sympatie k nám rostou každým dnem… Jen si vezměte, že naše studentská organizace Blocco Studentesco při studentských volbách v Římě získala 11 000 hlasů.

CL: Povězte nám něco o vás a vašem původu.

GI: Narodil jsem se v srpnu 1973 a do politického aktivismu se zapojil ve 14 letech v Fronte della Gioventù (mládežnická organizace Italského sociálního hnutí, pozn. DP ) v Acca Larenzia, jedné z čtvrtí v centru Říma. Pak už jsem z tohoto prostředí nikdy neodešel. Od roku 1999 jsem jako novinář pracoval pro televizi a rádia, a také jsem psal do celostátních novin o mezinárodních konfliktech, literatuře, filmech a hudbě.


CL: Co vás přivedlo k politickému aktivismu? Vybavíte si nějakou konkrétní událost, akci nebo osobnost, která na vás měla klíčový vliv?

GI: Abych pravdu řekl, nevybavím. Možná to prostě byl osud.

CL: Jaké jsou hlavní cíle a programové body CasaPound, jak krátko- tak i dlouhodobé?

GI: CPI se angažuje ve všech oblastech života našeho národa: od sportu, solidarity, přes kulturu pochopitelně až po politiku. Co se sportu týče, vedeme fotbalové akademie a kluby, provozujeme hokejové, ragbyové, parašutistické a boxerské kluby. Dále pak oddíly brazilského jiu-jitsu, potápění, turistiky, jeskyňářství a horolezectví. V oblasti solidarity a charity máme týmy první pomoci, pořádáme sbírky pro Kareny v Barmě, pomáháme sirotkům a svobodným matkám. 24 hodin denně 7 dní v týdnu funguje telefonní linka „Dillo A CasaPound“ (Řekněte to CasaPound), poskytující právní a daňovou pomoc zdarma. Mezi kulturní činnosti patří pořádání autorských čtení a knižních prezentací; provozujeme umělecký klub, dramatickou školu, lekce kytary, baskytary a bubnů zdarma, vytvořili jsme umělecký trend zvaný Turbodinamismo, vedeme nakladatelství, desítky knihkupectví a webových stránek. V politické činnosti přicházíme s  četnými legislativními návrhy jako Mutuo sociale (Sociální hypotéka), Tempo di Essere Madri (Čas stát se matkou) nebo proti privatizaci vodních zdrojů a mnoho dalších. Není snadné mluvit o CPI, protože toto všechno patří pod CasaPound. Takové jsou naše výzvy a projekty, dnes i do budoucna.

CL: Udržujete nějaké významnější styky se skupinami či stranami za italskými hranicemi?

GI: Ne.

CL: První, co někoho z anglofonní země  zaujme, je pochopitelně reference na slavného amerického básníka Ezru Pounda v názvu vaši skupiny. Jak důležité jsou jeho ideje pro vaše hnutí? Proč jste si pro název skupiny zvolili právě jeho jméno?

GI: Ezra Pound byl básníkem, ekonomem a umělcem. Ezra Pound byl revolucionářem a fašistou. Ezra Pound musel za své myšlenky trpět – a aby ho umlčeli, zavřeli ho na deset let do vězení. Vnímáme ho jako svobodného muže, který zaplatil za své ideje; vrhá světlo na „demokratičnost“ vítězů.

CL: Ezra Pound bývá také automaticky spojován s antisemitismem, a mnozí budou jeho jméno vnímat jako vztyčení praporu antisemitismu. Mohl byste objasnit pozici CasaPound stran Židů a Izraele?

GI: Spojovat Ezru Pounda s antisemitismem je absurdní. Totéž platí i pro CasaPound- je to nesmysl. Je pravdou, že se stavíme proti izraelské politice vůči Palestincům, bombardování civilistů a zadržování mezinárodní pomoci. To však není antisemitismus, ale analýza faktů.

CL: Prosluli jste také odporem proti lichvě. Většina rozumných lidí se staví proti přehnané lichvě, je vaše skupina proti veškeré lichvě? Pokud ne: kde končí konstruktivní půjčka a začíná ničivá lichva?

GI: Lichva je to úplně nejhorší. Jde o hlavu chobotnice. Právě ona vyvolala války kolem Středozemního moře, vedoucí k ilegální imigraci a obecné destrukci. Ona způsobuje nezaměstnanost, dluhy. Ona ohrožuje budoucnost našich dětí, oslabuje je a vystavuje v nebezpečí masakru.

CL: Mám dojem, že CasaPound funguje jako organizace pevně zakořeněná v komunitách, úspěšně se angažující v aréně „pouliční politiky“ s pochody, přehlídkami a událostmi k budování identity a komunity, spíše než prostřednictvím běžných voleb. V anglofonních zemích se pouliční politika v minulosti nevyplatila a umožnila mainstreamovým médiím vytvořit velice nelichotivý obraz National Front v 70. letech a později i BNP. Proto se dnes BNP ulici coby politickému kolbišti vyhýbá. Úspěch vaší skupiny naznačuje, že v Itálii ulice poskytuje pravici mnohem příznivější politické prostředí. Proč myslíte, že tomu tak je? Jaké důvody to podle vás zapříčiňují?

GI: Zaprvé Anglie nikdy nebyla fašistickým státem. Už to představuje významnou kulturní odlišnost. Jak už jsem říkal, CPI pracuje na tuctech projektů a s využitím různých metod: od konferencí až po demonstrace, rozdávání letáků a vylepování plakátů. Důležité je vytvářet proti-informace a obsazovat území a také se místo voleb soustředit na kultivaci sítě příznivců. Ve volbách stojíte proti bohatě financovaným skupinám – a s jedním nebo dvěma mandáty nic nedosáhnete. Pro nás je politikou komunita. To je výzva a potvrzení. Politikou chápeme snahu být lepší každý den. Proto říkáme: pokud vás nevidíme, je to kvůli tomu, že tady nejste. Proto jsme v ulicích, v počítačích, v knihkupectvích, ve školách, na univerzitách, v tělocvičnách, na vrcholcích hor nebo u novinových stánků. Proto se angažujeme v kultuře, sociální práci a sportu. To znamená neustálou práci.

CL: Myslíte si, že kvůli rozdílům mezi Británií a Itálií by se britská pravice měla vyhýbat pouliční politice? Když jsme u toho, jak vnímáte English Defence League, která očividně ulice chápe jako své fórum?

GI: EDL podle mě jedná na základě teze o střetu civilizací. To ve mně i v CasaPound vyvolává jistou nechuť. Pokud se britská pravice zmůže jen na tohle, raději se bavme o fotbale.

Rozhovor Colina Liddella s Gianlucou Iannonem In the House of Pound: An Interview with Gianluca Iannone vyšel původně na stránkách Alternative Right v roce 2012 a znovu uveřejněn v březnu 2015.

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív