Categorized | Historie, Politika

Protiislámské nálady: role současné vládnoucí politiky a aktuální vývoj

Nejsou to politikové, kdo jsou „jsou odstřiženi od reality“

Nejsou to politikové, kdo jsou „jsou odstřiženi od reality“

Autor: Orkyniosdrymos

Nedávno jsme ve formě článku představili náš pohled na protiislámské nálady, který se zdá být událostmi posledních dnů zcela potvrzen. Nebudeme tu pokrytecky předstírat skromnost: dle nás se nastalá situace vyvíjí zcela špatným směrem. V souladu s předešlým článkem zde navrhneme bezprostřední řešení nastalé situace, pomyslný „akční plán“, chcete-li. Nedoufáme ovšem naivně v možnost jeho realizování – spíše budeme rádi, když alespoň někoho přinutí uvažovat o této věci jinak.

*

Vyvraždění redakce pokleslého francouzského bulvárního dreku způsobilo vzedmutí vlny emocionálního rozhořčení a solidarity s „obětmi“ napříč celou západní Evropou. Výbuchy takovýchto těkavých sil, zcela subracionálních, slepých a nekonstruktivních, tedy v zásadě člověka ponižujících [1], jsou patrně antropologickou konstantou „běžného člověka“ [2], a tak přestože s nimi nesouhlasíme, nebudeme je odsuzovat, raději s nimi budeme počítat jako s pevným a neměnným faktem – s nímž je eventuálně možné i dále pracovat.

Předešle jsme se podívali na podstatu těchto protiislámských nálad, nyní však vyvstává na světlo další, dříve nezmíněná rovina tohoto problému: je jí role současných vládců, tj. čelních politiků.


Běžní lidé se nad chováním politiků nechápavě podivují. Domnívají se, že tito politikové „jsou hloupí“, že „jsou odstřiženi od reality“, „zaslepení“, že „jednají nesmyslně“ atp. Realita situace je nicméně zcela opačná: politikové (čelní) jsou nepochybně značně inteligentní, jednají s jasným plánem a informací mají neporovnatelně víc než prostý lid. Abychom došli k tomuto závěru, stačí si pouze uvědomit, jaká je jejich pozice a co vše je nezbytně třeba, aby ji získali.

Proto zastáváme názor, že soustavné „ignorování problému“ ze strany politiků, jeho omlouvání a v důsledku i jeho prohlubování je plně uvědomělým, poučeným a racionálním chováním. Jeho zřejmá jednota dává znát, že jde o kolektivní strategii, která zákonitě musí vycházet z jasně definované, ovšem nám neznámé ideologie. Jistou indicii však můžeme hledat kupř. zde. Jinak řečeno: politikové moc dobře vědí, proč dělají to, co dělají!

Bouřit se proti „islamismu“ v Evropě tedy ve skutečnosti znamená bouřit se proti následkům, nikoli proti bezprostředním příčinám (natožpak proti jeho podstatě). Jediné, co by dnes mělo smysl, by bylo zcela spravedlivě svalit vinu na současné politiky a na systém, který představují, a směřovat rozhořčení davů především na ně. To oni jsou ztělesněním skutečné příčiny akutní fáze tohoto problému.

Realita je ovšem taková, že toto se nikdy nestane: nejsou struktury, které by soustavnou agitací v potřebném rozsahu mohly těžiště přesunout a rozhořčení nasměrovat potřebným směrem. Situace se nejpravděpodobněji vyvine tak, že se objeví nějaký oportunista, který s ovacemi a velkým jásotem lidu projevy problému částečně utlumí a zavedený systém tak bude fungovat bez skutečné změny dál.

Poznámky:

[1] Koho takovéto vlivy ovládají, ten je srážen na nízkou úroveň prostého zvířete.

[2] Též u nás zavedený termín „nízký člověk“, který se ovšem soustavně střetává s nepochopením na straně čtenářů.

Převzato ze stránek Hrdost.net.

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

Rudolf Jičín19. března 1933 se v Hradci Králové narodil filosof a archivář Rudolf Jičín. V letech 1952 – 57 studoval na FF UK filozofii a historii, logiku u prof. O. Zicha. Doktorát filozofie získal v roce 1969 na UP v Olomouci u prof. Josefa Ludvíka Fischera (mj. autora dvoudílné Krise demokracie).

Filozoficky se hlásil zejména k Schopenhauerovi, Nietzschovi, Spenglerovi a Ladislavu Klímovi. Ze současných českých filozofů mu byli blízcí pouze Milan Středa a Zdeněk Vašíček. V sociologii se zabýval úlohou davů v současné společnosti (jako Ortega de Gasset), v logice teorií deskripce (Carnap, Vašíček).

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív