Rodinné vazby Victorie Nulandové: Příklad permanentní vlády

Victoria Nuland - v dobré společnosti aneb myslím to upřímně...

Victoria Nuland – v dobré společnosti aneb myslím to upřímně…

Autor: Kevin MacDonald

Vzájemně provázané mocné židovské rodiny představují důležitý aspekt židovských dějin, upevňující obchodní vztahy vytvářením sítě blízkých příbuzných, kteří se žení a vdávají jen mezi sebou – např. dvorní Židé (Hofjuden) [1] Evropy 17. a 18. století. (viz zde str. 150-2). Ozvěny této praktiky se dochovaly dodnes, například mezi neokonzervativci.

Stejně jako u dalších mnou studovaných židovských intelektuálních hnutí je i u neokonzervativců zjevná přítomnost vzájemného obdivu, vzájemně podpůrných osobních, profesionálních a rodinných vztahů a soustředěné spolupráce při usilování o společné cíle. Např. Norman Podhoretz, bývalý editor Commentary, je otcem Johna Podhoretze, neokonzervativního editora a sloupkaře. Norman Podhoretz je také tchánem Eliotta Abramse, bývalého šéfa neokonzervativního think tanku Ethics and Public Policy Center a ředitele blízkovýchodního odboru Národní bezpečnostní rady. Normanova žena, Midge Decterová, nedávno vydala oslavný životopis ministra obrany Donalda Rumsfelda (Rumsfeld: A Personal Portrait, pozn. DP), jehož nejbližšími zástupci v Pentagonu byli [Paul] Wolfowitz a [Douglas J.] Feith. [Richard] Perle je členem American Enterprise Institute (AEI). Původně v roce 1973 pomohl Wolfowitzovi získat místo v Arms Control and Disarmament Agency. V roce 1982 najal Perle coby náměstek ministra obrany pro mezinárodní bezpečnostní politiku Feitha jako svého zvláštního poradce a následně jako zástupce tajemníka pro vyjednávací politiku. V roce 2001 náměstek ministra obrany Wolfowitz pomohl získat Feithovi post zástupce Ministra obrany. Feith obratem jmenoval Perleho předsedou Defense Policy Board (Výboru pro obrannou politiku). Jde o pouhou špičku velice rozsáhlého ledovce. “Neoconservatism as a Jewish movement” (str. 32)


Etnická spolupráce a vazby upevněné sňatky jsou k vidění i při fiasku ohledně telefonátu náměstkyně ministra zahraničí Victorie Nulandové s americkým velvyslancem na Ukrajině Geoffreym Pyattem. Jak to označuje Steve Sailer z VDARE, Nulandová náleží k talentované, energické (židovské) rodině, která je součástí „permanentní vlády“ [2] USA. Nesejde tolik na tom, kdo zvítězí ve volbách: někdo z klanu Kagan-Nuland bude nepochybně někde něco dělat vaším jménem – a za vaše peníze.

Spojku ke Kaganům představuje manžel Nulandové Robert Kagan. Jak poznamenal blogger Your Lying Eyes, „Robert s bratrem Frederickem se podle všeho strategicky umístili na klíčová místa rozhodovacího aparátu Demokratické i Republikánské strany. Robert je pevně usazen v Brookings Institute a Fred trůní v AEI.“

Tady vidíme v akci další židovský neokonzervativní rodokmen, vycházející od Donalda Kagana, yaleského historika, jehož dějiny Peloponéské války využili neokonzervativci ke zdůvodnění invazí do zemí nepřátelských Izraeli. (viz Sailer). Donald Kagan byl také signatářem dopisu prezidentu Bushovi z roku 2002, sestaveného Billem Kristolem z Projektu pro nové americké století (PNAC) a ztotožňujícího hrozby Izraeli (Irán, Irák, Sýrie) s hrozbami Spojeným státům. Příslušníci klanu z další generace, Frederick Kagan (American Enterprise Institute) a Robert Kagan (Brookings Institute) také náleží k neochvějným neokonzervativcům. (Oba jsou mj. podepsáni pod manifestem z roku 2000 Rebuilding America’s Defenses, sestaveným PNAC.) Oba i se svým ženami – všichni absolventi elitních univerzit – jsou bezpečně usazeni v neokonzervativní vládně-thinktankové infrastruktuře. Fredova žena Kimberly (za svobodna Kesslerová) je hlavou Institutu pro studium války, a stoupenkyní klasicky neokonzervativních pozic.

A přestože americkou politiku na Ukrajině zřejmě podmiňují i další faktory mimo neokonzervativního nepřátelství k Rusku (které má co do činění se záležitostmi jako Putinova opatření proti oligarchům a ruská podpora nepřátel Izraele, Íránu a Sýrie), těžko pochybovat o tom, že energická podpora proevropské opozice Janukovyčově vládě Nulandovou se dokonale kryje s ideologickými stanovisky její neokonzervativní sítě. Naše permanentní vláda v akci.

Poznámky DP:

1] Blíže k tématu viz kapitola 1.9. Fenomén Hofjuden, tzv. dvorní Židé in Johana Javůrková: Právní postavení Židů v období vlády Marie Terezie a Josefa II. (diplomová práce), Univerzita Karlova Praha, květen 2009.

2] „Deep state,“ „stát ve státě“ – volně: vlivná složka, nepodlehající oficiálním institucím – viz úvaha Johna Robba Past Červené královny. Termín „permanentní vláda“ se dá rovněž charakterizovat výrazem manažerský stát, který charakterizovali Samuel T. Francis a Paul Gottfried jako „nepřerušovanou vládu, bez ohledu na to, která strana má parlamentní většinu“. Její „moc nezáleží na volebních výsledcích“. Více Cassandra Goldman The Permanent Government, A letter to the Times 20. října 2009.

Úvaha Kevina MacDonalda Victoria Nuland’s family ties: The Permanent Government in action vyšla na stránkách The Occidental Observer 9. února 2014.

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív