Agenda 2030

Agenda 2030

Agenda 2030: Výhledově budeme všichni šťastní.

Autor: Jan Čech

Toužíte po světě bez válek? Po světě, v němž vymizela chudoba a hlad, nerovnosti mezi lidmi a nevzdělanost? Po světě, v němž všichni jsou v pohodě a vedou zdravý život? Po světě, v němž je dostatek levné energie, potravin, hmotného zajištění a čisté vody pro všechny?

Mám pro vás úžasnou zprávu. Takový svět nás čeká již v roce 2030. Vyplývá to totiž z nového dokumentu OSN, jímž se spouští implementace univerzálního plánu pro lidstvo. Ten bude ve svém cíli znamenat Nový světový řád udržitelného rozvoje planety a humánních podmínek života pro každého zde žijícího člověka. Dokument hodlají podepsat všichni světoví státníci s radostí v srdci a s hrdostí nad svým odhodláním a usilovnou prací pro blaho všeho lidu.

Kdyby OSN nebyla organizace, kterou nikdo dnes už nebere vážně, možná by se tito naši státníci neubránili uzardění. Příznačné je, že takový utopistický plán spatřil světlo světa právě v době, kdy rozdíly mezi lidmi nabyly neslýchaných rozměrů, alespoň co se hmotného bohatství a moci týče, tedy toho bohatství, které je považováno za nejvyšší a jedinou směrodatnou hodnotu současného společenského smýšlení.


Utopie? Ale kdeže. Kdyby šlo o utopii, měli bychom před sebou alespoň ideální vizi společnosti, k níž je dobré a záhodné směřovat, byť je ve svém ryzím stavu nedosažitelná. Pravda je ale jiná. Agenda 2030 totiž představuje holý nesmysl.

Samotná dikce vytýčených cílů zasluhuje zamítavou kritiku: Hemží se to v ní slovy rovnost a inkluze (Srovnej, jakých absurdit dosahuje inkluze prosazovaná v našem školství). To samo o sobě ony krásné cíle blaha pro všechny předem diskvalifikuje, protože žádné společenství nemůže být zárukou lidské důstojnosti, spravedlnosti a harmonie, pokud nestaví na přirozené hierarchii a rozdílech mezi lidmi. Bohužel naprostá většina lidí tento nonsens nechápe. V opačném případě by totiž věděla, že celá Agenda 2030 je v rozporu se zákony universa. Jinými slovy: Jde o univerzalismus popírající sám sebe. Dokud toto lidé nepochopí, není jim pomoci.

V daném smyslu nikoho nepřekvapí, že mezi sedmnácti body programu křičí k nebesům hned pátý bod, v němž se praví: Dosáhnout rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a dívek. Století boje proti diskriminaci žen připomíná boj s větrnými mlýny. Ženy totiž nikdy žádnou diskriminací netrpěly. Starověk jim poskytoval nutnou ochranu, aby mohly dostát své role ženství a mateřství. Nyní tuto ochranu ztratily. Zato se na ně vztahují stejné zákony jako na muže a ve vědomí lidí se buduje představa, že se ve všem vyrovnají mužům, což obráceně neplatí, byť zženštilost mužů je význačným projevem celého emancipačního procesu.

Představa úspěšného odstranění genderových rozdílů mezi lidmi je dokonce uskutečňována, ovšem pouze virtuálně, totiž ve filmech, kde ženy figurují v roli neohrožených bojovnic proti zlu a obsazují velitelské funkce. Ve skutečnosti zůstávají ženami se všemi jejich slabostmi a přednostmi. Mocní tohoto světa již dávno věděli, že feminismus je trojský kůň ve válce proti organickému a přirozenému společenskému řádu. Pouze jeho zničením se z lidí mohly stát tak snadno ovladatelné ovce a otrocké duše. Proto elitní a za liberálně demokratickým systémem skrytí vládci jako první prosadili rovnost žen a mužů jako nedosažitelnou a proto věčnou feministickou agendu a všeobecné volební právo.

Mohlo by se zdát, že Agenda 2030 odráží snahu vyšších a moudřejších elitních vrstev vypořádat se s mocenskou a trhovou nezřízeností chazarské mafie, s jejím pocitem nadřazenosti a snahou o světovládu nad otrockým zbytkem populace. Něco na tom může být. Finanční kapitál Chazarů ničí vyvážené poměry tržního hospodářství a sociální smír nutný pro vnitřní klid každé společenské formace. Tentýž kapitál směřuje k terorismu a válečnému řešení globálních problémů, jehož cílem má být depopulace planety, nikoliv vzkvétající a zdravý život lidstva. Otázka ale zní, jaký světový pořádek mají zajistit tyto vyšší elity, těží-li z dosavadní ignorance popírající přírodní zákony?

Pokud tedy nejde v případě Agendy 2030 pouze o čirou propagandu, která má navodit dojem, že světoví lídři to s lidmi a se světem myslí dobře, jen se jim vše nedaří tak, jak by si přáli, potom odpověď bude jednoznačná: Agenda 2030 je nástrojem k tomu, jak otupit zraňující hroty vyrůstající na vnitřních rozporech globálního kapitalismu a liberalismu, aby moc a feudální vláda těchto elit nad světem zůstala zachována.

Psáno pro Délský potápěč.

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív