Categorized | Politika, Biologie a Ekologie

Američtí Židé nejsilnějšími podporovateli „sňatků“ gayů a potratů

Jewish wedding

Až na výjimky projevují američtí Židé silně libertinské postoje.

Autor: David Rosenberg

Podle nového průzkumu jsou Židé nejliberálnější náboženskou skupinou v Americe a podpora potratů či svazků osob stejného pohlaví je u nich dokonce ještě vyšší než u lidí bez vyznání.

Podle nového výzkumu společnosti Gallup jsou Židé nejliberálnější náboženskou skupinou v Americe a pokládají svazky osob stejného pohlaví a potraty za morálně přijatelné dokonce ve vyšší míře než lidé bez vyznání.

Coby volební blok američtí Židé dlouhodobě tíhnou k Demokratické straně – i přes trvale rostoucí průměrné příjmy. Milton Himmelfarb, sociolog specializující se na americké Židovstvo, kdysi trefně poznamenal, že „Židé vydělávají jako episkopalisté, ale volí jako Portorikánci.“


Zatímco Američané upřednostnili v roce 2008 Baracka Obamu nad Johnem McCainem v poměru 53% k 46%, Židé se k demokratickému kandidátovi přiklonili ještě podstatně výrazněji: 77% jich podpořilo Obamu. Při dalších volbách v roce 2012 se to změnilo jen nepatrně, když Židé hlasovali pro Obamu v poměru 69% – 30%; těsnější byl i celkový výsledek: 51% k 47%.

Nejnovější výzkum společnosti Gallup pomáhá vysvětlit nevyváženou podporu Demokratické strany americkými Židy.

Z výsledků vyplývá, že američtí Židé pravděpodobněji než kterákoliv jiná skupina – včetně lidí bez vyznání – vnímají potraty a homosexuální svazky jako morálně přijatelné. Až na výjimky projevovali Židé silně libertinské postoje, které se zásadně odlišovaly od katolických, protestantských i mormonských respondentů.

Potraty jsou „morálně přijatelné“ pro astronomických 76% amerických Židů, ale jen 38% katolíků, 33% protestantů a 18% mormonů. Židům se přiblížili jen tázaní, kteří se označili za lidi bez vyznání, z nichž shledává potraty přijatelnými 73%.

I přes proměnu vnímání homosexuálních svazků v USA byly vztahy gayů a lesbiček pro Židy znovu v mnohem vyšší míře morálně přijatelné, když je takto označilo 85% Židů a 83% lidí bez vyznání. U mormonů to bylo 28%, u protestantů 41% a mezi katolíky 62%.

Židé také nejčastěji schvalovali klonování zvířat, jež za morálně přijatelné označila polovina Židů i ateistů. Naopak jen 28% protestantů a třetina katolíků a mormonů jen považuje za přijatelné.

Myšlenku asistované sebevraždy shledává přijatelnou 73% Židů, 77% lidí bez vyznání, 47% katolíků, 43% protestantů a 30% mormonů.

Jen v otázce nemanželských dětí mají Židé blíž ke křesťanům než ateistům. Mít nemanželské dítě  pokládá za přijatelné 80% lidí bez vyznání, ale jen 68% Židů, 59% katolíků, 47% protestantů a 25% mormonů.

Židé však znovu zaujali první místo v otázce předmanželského sexu. Tato kratochvíle je přijatelná pro 83% Židů a 88% lidí bez vyznání. Podobně však odpovědělo jen 29% mormonů, polovina protestantů a 68% katolíků.

Článek Davida Rosenberga American Jews strongest backers of gay marriage, abortion vyšel na stránkách Arutz Sheva 30. května 2016.

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

Rudolf Jičín19. března 1933 se v Hradci Králové narodil filosof a archivář Rudolf Jičín. V letech 1952 – 57 studoval na FF UK filozofii a historii, logiku u prof. O. Zicha. Doktorát filozofie získal v roce 1969 na UP v Olomouci u prof. Josefa Ludvíka Fischera (mj. autora dvoudílné Krise demokracie).

Filozoficky se hlásil zejména k Schopenhauerovi, Nietzschovi, Spenglerovi a Ladislavu Klímovi. Ze současných českých filozofů mu byli blízcí pouze Milan Středa a Zdeněk Vašíček. V sociologii se zabýval úlohou davů v současné společnosti (jako Ortega de Gasset), v logice teorií deskripce (Carnap, Vašíček).

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív