Satanská panika: Jak britští agenti během konfliktu v Severním Irsku podněcovali strach z nadpřirozena

Satanská panika sloužila agentům britské rozvědky v Severním Irsku během konfliktu v 70. letech jako metoda psychologické války proti ozbrojeným skupinám.

Satanská panika sloužila agentům britské rozvědky v Severním Irsku během konfliktu v 70. letech jako metoda psychologické války proti ozbrojeným skupinám. (Přehlídka UDA v Belfastu 1975)

Autor: Henry McDonald

Studie ukazuje, jak agenti ve snaze spojit útoky paravojenských skupin s paranormálními jevy vypouštěli do novin příběhy o černých mších

Agenti britské rozvědky v Severním Irsku během konfliktu (v Británii označováném jako Troubles – pozn. DP) v 70. letech využívali strachu z posednutí démony, černých mší a čarodějnictví jako prvek psychologické války proti ozbrojeným skupinám, prozrazuje studie.

Profesor Richard Jenkins z Sheffield University zpovídal příslušníky rozvědky včetně šéfa „černých operací (black ops)“ v Severním Irsku, kapitána Colina Wallace.

Wallace mu prozradil, že mezi lety 1972 a 1974 jeho lidé úmyslně podněcovali satanistickou paniku, a dokonce v opuštěných budovách některých belfastských čtvrtí s největší aktivitou rebelů nechávali černé svíce nebo obrácené krucifixy.

Následně styční důstojníci podstrčili novinám příběhy o černých mších a satanistických rituálech, které se měly odehrávat od republikánského Ardoyne na severu Belfastu až po loajalistické čtvrti na východě města.

Ve své knize Black Magic and Bogeymen Jenkins cituje Wallaceovo přiznání, že „psy-ops“ složky vojenské rozvědky využívali strach ze satanismu, který u lidí probudily filmy jako Vymítač ďábla či The Devil Rides Out.

Zveličováním paranoidního strachu z uctívání ďábla chtěli Britové podle Wallace vytvořit přesvědčení, že posilující paramilitární hnutí a jejich krvavé tažení probudilo v severoirské společnosti temné síly.

Wallace řekl, že na myšlenku vyvolávání ďábla coby možné kompromitace paramilitárních organizací přišla jeho skupina Information Policy operující z vojenského velitelství v kasárnách Thiepval ve městě Lisburn.

„Bylo očividné, že církve – jak katolická, tak protestantská – mají na povstalce nemalý vliv,“ rozvíjí Wallace. „Proto jsme hledali něco, čeho by se skutečně zhrozila obě společenství, rebelové by to nemohli nijak ospravedlnit a navíc by se jejich aktivity daly jistým způsobem vyložit jako částečná příčina těchto šokujících činů.“

„Něco takového znamená zabývat se snižováním ceny lidského života, a tak jsme nakonec dospěli do bodu, kdy jsme se začali zamýšlet nad čarodějnictvím… Irsko byla nesmírně pověrčivá země a nám tak stačilo jen dát staré pověře nový nátěr.“

Podle Wallace navíc díky této uměle vytvořené hysterii zůstávaly mladší děti v noci doma a držely se dál od budov, které tak mohly policie s armádou využít jako své pozorovací a odposlechové stanoviště.

Profesor sociologie Jenkins vidí v pozadí těchto myšlenek i Wallaceovo náboženské vychování a kulturní prostředí.

„Wallace a jeho jednotka Information Policy měli dle mého mínění dva hlavní cíle. Zaprvé vzbudit u silně věřícího obyvatelstva domnění, že konflikt v Severním Irsku otevřel vrátka ‚silám temnot‘ a tím pádem jsou tyto neblahé události nepřímo vinou rebelů: bezbožní povstalci se dopouštějí násilí, což vede k všemožným strašlivým věcem, ergo ďábel, Satan a tak dále – i když si nemyslím, že by to někdy mohlo skutečně fungovat.“

„Zadruhé tu byl bonus v tom, že lidé, zvlášť teenageři a děti, se v noci nepotulovali po ulicích.“

Období 1972-74 patřilo v rámci konfliktu v Severním Irsku k nejkrvavějším a země se tehdy ocitla na pokraji občanské války. V té době se také paravojenské skupiny ulsterských loajalistů uchylovaly k mučení a vraždám katolíků a politických odpůrců v ritualistickém stylu.

Jednou z nejznámějších z nich byla vražda nacionalistického politika Paddyho Wilsona a jeho přítelkyně Irene Andrewsové z roku 1973.

Jenkins píše, že vojenská rozvědka se v rámci své propagandistické kampaně snažila vytvořit v povědomí lidí „sotva patrné“ pouto mezi těmito skutečnými hrůzami konfliktu a zlem o poznání nepřirozenějším.

Článek Satanic panic: how British agents stoked supernatural fears in Troubles vyšel na webu novin The Guardian 9. října 2014. Kniha profesora Jenkinse Black Magic and Bogeymen: Fear, Rumour and Popular Belief in the North of Ireland 1972-74 je k dostání prostřednictvím nakladatelství Cork University Press.

 

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív