“Rasismus” je důvodem k porušování osobních práv, terorismus, namířený proti Evropanům - nikoli

Autor: Paul Belien

Představte si „terorismus“ a „islamofobii“. Z těch dvou je posledně jmenovaná záležitost poslední dobou rozhodně závažnější přečin. Evropská unie totiž v současné době připravuje drakonická opatření s cíle monitorovat internetový tzv. „rasismus“. A přitom ve stejné době rozhodl Evropský parlament ve věci zamítnutí žádosti o přístup americké strany do mezinárodních bankovních dat, vztahujících se k teroristickým organizacím.

Minulý leden uspořádal francouzský „Meziresortní výbor“, zabývající se rasismem a antisemitismem mítink, zabývající se možností uplatňovat různé represe vůči těm internetovým stránkám, které budou experty označeny jako „rasistické.“ Francouzská vláda tak už zjevně jedná podle rezoluce Evropského parlamentu, který zaurgoval členské státy Evropské unie aby „bojovaly s rasismem a xenofobií.“ Francouzské úřady v současné době pracují na „plánu, který zahrnuje série akcí na národní i mezinárodní úrovni, mobilizaci známých osobností, internetových operátorů a zájmových skupin“ s cílem bojovat vůči “rasistickým proejvům na internetu.”

Read the full story

Autor: Patrick J. Buchanan

Před deseti lety odešel na věčnost Oldsmobile. Loni jej následovaly Pontiac, Saturn, Saab a Hummer. Krám muselo zavřít zhruba tisíc dealerů koncernu General Motors.

Ty, kdo vyrůstali v „rodině GM“, kde koupě Chrysleru rovnala se přestupu na islám, osud jejich oblíbené značky hluboce zarmoutil.

Amputace však byla nutná, aby zbytek těla mohl žít.

A něco podobného se může brzy stát i americkému impériu.

Read the full story

Korporace často manipulují těmi nejnižšími pudy a nejmladšími lidmi

Americký politolog Benjamin Barber (autor řady významných děl, v minulosti například “Jihad vs. McWorld“) v roce 2007 vydal další neméně zajímavou knihu (žel, doposud v Česku nepřeloženou), zabývající se vztahem demokracie ke konzumnímu životnímu stylu. “Consumed“, jak se publikace jmenuje, že sžíravou kritikou západní společnosti, směřující svou konzumní podstatou k infantilizaci a ohrožení svobody. Barber narozdíl od neoliberálních fundamentalistů tvrdí, že kvalitu společenských procesů a žití nelze poměřovat čistě růstovými faktory. Svoboda představuje hlubší fenomén a nelze ji redukovat na svobodu tržní. Na jednu z Barberových myšlenek, a sice jak globální trh a reklamni průmysl narušují vývoj dětí, výborně navazuje šokující a syrový dokument “Consuming Kids”.

Read the full story

Nevím, zda-li někdo z Vás postřehl reportáž “Vikingové z Brna”, která běžela včera na programu ČT2, tedy na veřejnoprávní televizi, která je placená z koncesionářských poplatků a daní nás občanů. Za tak zmanipulovanou reportáž by se nemusel stydět ani ten nejhorší bulvární deník.

Pro to, aby jste si mohli udělat korektní obrázek o kvalitě práce reportéra ČT (jmenovitě pana redaktora Duška) je téměř nezbytné, aby jste si nejdříve “reportáž” Vikingové z Brna prohlédli.

A teď by mě velmi zajímalo, co si o této “skandální” záležitosti myslíte. Připadá Vám reportáž zcela objektivní, vyvážená a v pořádku? Mě rozhodně ne. Spíše na mě dělá dojem, že pan reportér Dušek (věřte, že oslovení pan reportér se mi píše velmi těžce) jel na vyhlášenou mezinárodní akci s jasným cílem dokázat, že pod rouškou historické akce se v Polsku konají srazy neonacistů.

Read the full story

Autor: Karel Kaiser

Skutečnost, že většinu médií tzv. „hlavního proudu“ zajímají senzace, hon na čarodějnice a že například přední český internetový deník „České noviny“ má na hlavní stránce zahraničních zpráv nehodu českého řidiče ve slovenském Humenném a spravedlivého rozhořčení dochází novináři zpravidla pouze tehdy, objeví-li se snaha omezovat jejich nikým nekontrolovaný monopol je už prakticky každým soudným jedincem považována za průvodní a degenerativní jev současnosti.

Že ale z deklarovaných liberálních a demokratických kruhů poměrně často zaznívají hesla plná termínů jako „civilizace“, „Západ“, „morálka“, nebo „příklad ostatním“ (nejlépe ve vztahu k Rusku, Číně a alternativnímu, tedy ne nezbytně ze západního osvícenství vycházejícímu pojetí práv člověka), to je nejen urážka inteligence všech, kterým ještě zbyly pozůstatky zdravého rozumu, ale hlavně důkaz intelektuální nepoctivosti vyřvávačů práv pro všechny a profesionálních demokratů. Politický proces s Gertem Wildersem ukazuje, kdo na jaké straně barikády stojí. Ironií osudu je, že samotný Wilders je paradoxně jedním z průkopníků současného „soumraku Západu“. Jeho militantní antiislamismus, vycházející z prací a názorů některých liberálních a nekonzervativních teoretiků „západní supremace“, jaký konflikt s islámským světem do značné míry prohlubuje, není politikou hodnou následování. Zde se ale hraje o to, zda se podaří novodobé politicko-korektní inkvizici uspět ve svém historicky prvním mezinárodním křížovém tažení proti nositelům závadného viru kritického a „xenofobního“ myšlení.

Read the full story

Autor: Martin Weiss

Kniha Anthony Browna “Úprk rozumu” je brilantní kritikou fenoménu politické korektnosti. Fenoménu,který v posledních zruba třiceti letech výrazně omezuje svobodnou diskusi v západní společnosti.

Politická korektnost je k smíchu a nemá u nás šanci. Tak mi to alespoň dlouho připadalo. Neuměl jsem si představit, že by ji někdo v Česku mohl brát vážně. Práce Anthonyho Browna nás přesvědčuje, že politická korektnost je záležitost velmi vážná.

V jeho knížce lze najít řadu důvodů, proč by u nás politické korektnosti měla scházet živná půda. Politická korektnost je luxusem blahobytné společnosti, a za takovou ani dnes nemáme tendenci se považovat. Její ideologické kořeny jsou v podstatě marxistické. Začalo to migrací myšlenek frankfurtské školy na americké univerzity, které po válce ty zmutované myšlenky reexportovaly do Západní Evropy. Tam je pak generace osmašedesátníků šířila společností v rámci svého „dlouhého pochodu institucemi“. Ale to všechno nás míjelo a marxismus sám byl po rozpadu komunistického režimu zdiskreditován. A komplex „liberální viny“, nápadná ingredience politické korektnosti, logicky bují ve společnostech s imperiální historií a tam, kde je na očích kontrast mezi domácím komfortem a chudobou lidí jiných národností a etnik. V postkomunistické zemi ale nedává příliš smysl.

Read the full story

Autor: Prof. Dr. Rajko Doleček DrSc.

Po ustavujícím sněmu nové strany TOP 09, plné turistů-přeběhlíků mezi politickými stranami, je důležité si ujasnit, PROČ TUTO STRANU NEVOLIT. Těch důvodů je vícero, ale hlavní jsou dva: (1) nepravdivost názvu TOP (pravdivé z názvu strany je jen 09), protože nová strana nepředstavuje Tradici, Odpovědnost a Prosperitu pro většinu obyvatel České republiky a (2) osoba senátora Karla Schwarzenberga, který udělal řadu závažných chyb, „hříchů“, během svého ministrování, kterých si jeho naivní ctitelé jakoby nevšimli, když mu dávají tolik preferencí. Jim asi stačí, že je tak „lidový“, „bodrý“ a „dobrosrdečný“, že mluví, ne bez šarmu pro některé, poněkud divnou češtinou, že občas utrousí nějaký bonmot, vtipnou poznámku, žertovné přirovnání, které třebas neodpovídá pravdě, např.„že ČSSD je jako povětrná děva“. Němci a Rakušané by tomu možná řekli gemütlich, jako za starých dobrých časů císaře pána.

A při tom ten tolik vynášený politik se záplavou volebních billboardů po celém Česku (kolik asi stály?) zostudil českou diplomacii. A pak je trochu překvapivé slyšet z úst senátora Schwarzenberga citovat Gándího sedm hlavních sociálních hříchů (např. politika bez zásad, blahobyt bez práce) a že mluví o pojmech vlastenectví a národní hrdosti.

Read the full story

Autor: Arnošt Mladý

Ne, název není branou dalšího z řady mobilizujících textů, které jednou varují před hrozbou návratu zlých sudetských Němců do pohraničí, podruhé před nebezpečím obnovy Třetí říše německou dominancí uvnitř Evropské unie, ani před nějakým dalším sci-fi scénářem.  Je to naopak o tom, jak moc žijeme v minulosti a jak nám trapné reminiscence na národní socialismus brání ve střízlivém chápání současného Německa, které má větší potenciál, než jen ekonomický, kdy je České republice strategickým obchodním partnerem.

Je pochopitelně těžké vysmívat se dětským strachům z návratu národního socialismu, když jsou alternativní hlasy, volající po větším zapojení a pozitivním vnímání dnešní SRN z jedné strany válcovány husitsko-jiráskovskými stereotypy a z druhé politickými karikaturami, vyhlašujícími pod plakáty s nacistickými vojáky cestu národního socialismu („teď“!) a jednotnou Evropu (samozřejmě nejlépe národně-socialistickou). Skutečnost se míjí s romantickými sny obou skupin. Hlavní význam Německa i pro nás, jako středoevropany, je především geopolitický. Právě neustálé okopávání Německa, předhazování viny Třetí říše a z toho vyplývající obavy z jeho mocenského posílení jsou jednou z kardinálních příčin geopolitické neurčitosti Evropy, neschopné se vymanit z přílišného vlivu Spojených států, ale na druhou stranu tak impotentní ve snaze o vlastní politickou jednotu. Německo je klíčem k evropské budoucnosti.

Read the full story

Autor: Ondřej Šlechta

Největší revoluce od zavedení všeobecného hlasovacího práva

Důvodem vylodění mnoha přistěhovalců na evropských březích nebývá často  pronásledování doma, ale snaha zajistit pro sebe a příbuzné lepší život. Unie imigranty doposud velkoryse přijímala. Mají se však příchozí stát i spoluobčany? Setřít hranici, tentokrát mezi občanem a cizincem, usiluje tzv. Stockholmská strategie, která ve svých důsledcích může znechutit Evropskou unii jako celek i těm největším optimistům.

Přibližně den poté, kdy agentury oznámily překvapivý výsledek referenda ve Švýcarsku, kde 57% lidí odmítlo výstavbu dalších minaretů ve své zemi, přišlo švédské předsednictví EU se záměrem udělit legálním imigrantům, žijícím na území EU stejná práva, jako jejím občanům. S tímto návrhem, které ještě ani v případě svého kladného přijetí nebude mít pro členské státy právní závaznost, protože se nejedná o směrnici, počítá tzv. Stockholmská strategie, program, který má stanovit unijní priority pro oblast justice a vnitra pro léta 2010-2014. Mimo celé řady návrhů obsahuje právě i stejná práva o imigranty.

Read the full story

Autor: Ivan Eland

Jedním z důvodů, proč se protipovstaleckému úsilí v Afghánistánu nedaří je, že nerozumíme kultuře této okupované země. Kulturní ignorace posledních osmi let amerického válečného úsilí vyplula na povrch během nedávných voleb.

Americká zahraničně-politická elita zbledla, když viděla jak masivní falšování a podvody provázely cestu prezidenta Hamída Karzaího ke znovuzvolení. To samozřejmě přilákalo pozornost amerických médií na zkorumpovanou afghánskou vládu a přineslo velké otázky ohledně toho, jak takováto úplatná vláda může na svou stranu získat srdce a podporu většiny Afghánců. Samozřejmě, odpovědí bylo že nemůže - americké válečné úsilí stále více se oddávající mizíc  naději, může akorát tak totálně ztroskotat. Pokud toto úsilí selže, nebude to kvůli volbám, ani kvůli zkorumpované vládě, ale proto, že Američané a Afghánci žijí vzájemně ve zcela rozdílých světech.

Read the full story