“Rasismus” je důvodem k porušování osobních práv, terorismus, namířený proti Evropanům - nikoli

Autor: Paul Belien

Představte si „terorismus“ a „islamofobii“. Z těch dvou je posledně jmenovaná záležitost poslední dobou rozhodně závažnější přečin. Evropská unie totiž v současné době připravuje drakonická opatření s cíle monitorovat internetový tzv. „rasismus“. A přitom ve stejné době rozhodl Evropský parlament ve věci zamítnutí žádosti o přístup americké strany do mezinárodních bankovních dat, vztahujících se k teroristickým organizacím.

Minulý leden uspořádal francouzský „Meziresortní výbor“, zabývající se rasismem a antisemitismem mítink, zabývající se možností uplatňovat různé represe vůči těm internetovým stránkám, které budou experty označeny jako „rasistické.“ Francouzská vláda tak už zjevně jedná podle rezoluce Evropského parlamentu, který zaurgoval členské státy Evropské unie aby „bojovaly s rasismem a xenofobií.“ Francouzské úřady v současné době pracují na „plánu, který zahrnuje série akcí na národní i mezinárodní úrovni, mobilizaci známých osobností, internetových operátorů a zájmových skupin“ s cílem bojovat vůči “rasistickým proejvům na internetu.”

Read the full story

Autor: Patrick J. Buchanan

Před deseti lety odešel na věčnost Oldsmobile. Loni jej následovaly Pontiac, Saturn, Saab a Hummer. Krám muselo zavřít zhruba tisíc dealerů koncernu General Motors.

Ty, kdo vyrůstali v „rodině GM“, kde koupě Chrysleru rovnala se přestupu na islám, osud jejich oblíbené značky hluboce zarmoutil.

Amputace však byla nutná, aby zbytek těla mohl žít.

A něco podobného se může brzy stát i americkému impériu.

Read the full story

Autor: Ludva Arak

Alexandr Bělov (1976) je předním aktivistou ruské nevládní krajní pravice, v minulosti byl dlouholetým předsedou Hnutí proti nelegální migraci (DPNI).

První otázka směřuje celkem logicky k původu organizace. Jak hnutí proti nelegání migraci vzniklo? Máte nějaké politické kořeny?

AB: Kořeny máme v organizaci Pamjať, která vznikla ještě v 80. letech. Jinak se samotným DPNI se to má tak. Před 6 lety (2003) jsme se shodli, že není potřeba odvrhávat národní tradice, abychom se mohli cítit členy západní křesťanské civilizace. Bylo vytvořeno Hnutí proti nelegální migraci. Migranty totiž vidíme jako největší hrozbu naší civilizace. Při tvorbě hnutí jsme hodně přihlíželi ke zkušenosti západních zemí . Hnutí bylo vždy poměrně decentralizované, neměli jsme nikdy jednoho šéfa. Nemáme za sebou silné finanční skupiny a taky odmítám tvrzení, která se na západě šíří, že nacionalisté jsou v Rusku řízeni FSB.

Naopak už od počátků byly naopak proti DPNI represivní akce. V Rusku jsme nechtěli vstoupit do opozičních kruhů, nevidíme v tom totiž moc smysl. Jde nám prostě a jednoduše o větší věci. Rusko je podle nás nyní periferií evropské civilizace, máme velmi neefektivní ekonomiku a systém státní administrativy. A mně je z toho smutno jako člověku, který má rád svoji zemi. A já utíkat nechci, chci aby moje děti vyrůstaly tady. A jsem připraven bít se se státní mocí o to, aby politika byla efektivní pro rozvoj ruského národa. A k tomu určitě nepatří nové železné opony, které se nyní, zdá se, opět chystají. Vytváří se obraz Západu jako nepřítele. My nejsme protizápadní hnutí, opravdu ne.

Read the full story

Autor: Dominika Hužvárová

Je u ženy důležitější vzhled nebo inteligence? Jaké byly, jsou a měly by být kladené požadavky na každou ženu.

Pokud si pročítám feministické stránky, často se zabývají nespravedlností v podobě: Muži na ženách nevidí inteligenci. Vidí pouze vzhled a zajímá je, jak se o ně bude starat. Feministky se snaží docílit „spravedlivého stavu”. A to pokud se žena příliš nezajímá o vzhled mužů, mělo by to tak být i naopak. Osobně mám dojem, že se feministky mýlí. A to v tom, že nejdůležitější na ženě je, aby byla schopná. Krása pro ně není důležitá. Starostlivost o druhého pro ně také není důležitá. Důležitá je především kariéra.

Read the full story

Autor: Ondřej Šlechta

Írán zorné pole světových médií neopustil ani na přelomu roku. Právě v posledních týdnech minulého roku dostal problém novou dynamiku. Byl to konec listopadu, kdy Írán i přes odmítavou rezoluci Mezinárodní agentury pro atomovou energii oznámil stavbu dalších deseti nových zařízení na obohacování uranu. V prosinci proběhl test nové rakety dlouhého doletu (Sadžíl-2). Nedlouho poté uskutečnil Ústav studií národní bezpečnosti Telavivské univerzity simulaci, která předpokládá, že Barack Obama nepodpoří případný izraelský úder a bude pokračovat v jednáních s Teheránem. Pokud nedojde k vyhrocení významnějších konfliktů (Indie-Pákistán, rusko-gruzínské spory, Kavkaz), bude Írán v roce 2010 mezinárodně-politickým tématem č. 1.

Read the full story

Významný francouzský nacionalista a historik Dominique Venner hovoří o osobních imperativech bílého osvobození

Kdo je rebel? Rodí se jím člověk nebo se jím stává v průběhu života? Existují rozdílné typy rebelů?

Je možné mít rebelské postoje v intelektuální rovině a provokovat masy, aniž by člověk byl rebelem. Paul Morand (diplomat a romanopisec známý svým antisemitismem a kolaborací za vichistického režimu) je toho dobrým příkladem. Ve svém mládí byl nezkrotným duchem provázeným štěstěnou. Jeho romány se setkávaly s úspěchem. Nicméně v tom nebylo nic rebelského či alespoň vzdorného. Jen proto, že si mezi léty 1940-44 vybral cestu “národní revoluce”, následně vytrval ve svém odporu vůči poválečnému režimu a nesl si cejch outsidera, jej dnes známe jako rebelskou figuru, do níž se stylizoval ve svých Denících (Journals).

Read the full story

Autor: Arnošt Mladý

Ne, název není branou dalšího z řady mobilizujících textů, které jednou varují před hrozbou návratu zlých sudetských Němců do pohraničí, podruhé před nebezpečím obnovy Třetí říše německou dominancí uvnitř Evropské unie, ani před nějakým dalším sci-fi scénářem.  Je to naopak o tom, jak moc žijeme v minulosti a jak nám trapné reminiscence na národní socialismus brání ve střízlivém chápání současného Německa, které má větší potenciál, než jen ekonomický, kdy je České republice strategickým obchodním partnerem.

Je pochopitelně těžké vysmívat se dětským strachům z návratu národního socialismu, když jsou alternativní hlasy, volající po větším zapojení a pozitivním vnímání dnešní SRN z jedné strany válcovány husitsko-jiráskovskými stereotypy a z druhé politickými karikaturami, vyhlašujícími pod plakáty s nacistickými vojáky cestu národního socialismu („teď“!) a jednotnou Evropu (samozřejmě nejlépe národně-socialistickou). Skutečnost se míjí s romantickými sny obou skupin. Hlavní význam Německa i pro nás, jako středoevropany, je především geopolitický. Právě neustálé okopávání Německa, předhazování viny Třetí říše a z toho vyplývající obavy z jeho mocenského posílení jsou jednou z kardinálních příčin geopolitické neurčitosti Evropy, neschopné se vymanit z přílišného vlivu Spojených států, ale na druhou stranu tak impotentní ve snaze o vlastní politickou jednotu. Německo je klíčem k evropské budoucnosti.

Read the full story

Anni 70

1. “Strategia della tensione” degli anni 70 in Italia secondo i comunisti era il risultato di manipolazioni della CIA con i neofascisti. Secondo Lei, qual è il ruolo di KGB?

Poco importante. CIA e KGB hanno più osservato che altro una lotta tra potenze mediterranee loro alleate (e loro subalterne) che si svolgeva in Italia; attrici la Francia, la Libia ma soprattutto l’Inghilterra - che ha sempre allontanato l’Italia dal mare - e Israele.

Le vittime illustri della strategia della tensione (Mattei e Moro) erano degli statisti filoarabi e anti-inglesi. La strategia della tensione non fu assolutamente fatta per allontanare i comunisti dal governo, anzi ad ogni strage i comunisti progredirono e furono attratti nella stanza dei bottoni. Che la posta fosse la politica italiana nel Mediterraneo lo hanno sostenuto i più importanti attori politici dell’epoca, lo stesso Aldo Moro lo spiegò alle Brigate Rosse durante la sua prigionia.

Read the full story

Rozhovor se švýcarským historikem Arminem Mohlerem

Autor tohoto článku měl tu poctu a strávil den s Arminem Mohlerem a jeho okouzlující ženou v jejich mnichovském domě začátkem léta roku 1993. Mluvě již dříve s historikem Ernstem Noltem, byl jsem zvědav na srovnání jeho názorů s názory Armina Mohlera. Především jsem byl zvědav na srovnání, jak každá z těchto význačných osobností německého intelektuálního života posuzuje současné a budoucí klima v jejich národě a na kontinentu, uvnitř kterého hraje tak významnou roli.

Ačkoli jeho pohyblivost byla omezená kvůli vážné nemoci kloubů, Dr. Mohler se ukázal jako zábavný, provokativní a fascinující společník. (Kromě jeho dalších schopností a zájmů se projevil jako velice dobrý znalec umění. Jeho sbírka knih o mexickém, americkém - USA a ruském umění je obrovská).

Během našeho rozhovoru Mohler poskytl sžíravé a ostré komentáře o současném politickém vývoji v Evropě (obzvláště v Německu) a o americkém vlivu. Během jeho poznámek hýřil duchaplnými, a stejně tak sarkastickými soudy o německé “politické třídě,” skládající se z politiků napříč ideologickým spektrem a o několika generačních zdrojích, které tvoří dnešní Německo. Jak mi Dr. Mohler vysvětlil, cítil se svobodný, když mi podával svoje názory, nespoutaný žádnou “politicko korektní” apologetikou, která spoutala většinu jeho německých kolegů.

Read the full story

Autor: Guillaume Faye

Celá světová historie byla vždy historií zápasu národů a kultur o přežití nebo o nadvládu. Historie je bojištěm, na kterém vůle k moci nalézá svůj výraz. Je nepřetržitým sledem velkých tragédií, které skončí teprve jasným světelným paprskem odhodlané tvůrčí síly.

Třídní boje jsou skutečností, avšak podřízeného významu. Síla národa spočívá dlouhodobě především v jeho dispozicích, tzn. v zachování biologické identity a v jeho demografické obnově, stejně jako ve zdraví jeho tradice, v jeho kreativitě a v jeho kulturní osobitosti. Na základě těchto prvků spočívá civilizace.

Read the full story