Délský potápěč

Jak jsme již informovali před dvěma měsíci, francouzská revue Eléments je nejstarší publikací myšlenkového studia GRECE, asociovaného s Nouvelle Droite (novou pravicí). O té podrobněji pojednává v článku Ondřej Šlechta. Revue Eléments sdružuje kolektiv autorů s rozdílným viděním světa, které nicméně pojí společné intelektuální pouto k Evropě a jejím kulturám. Eléments tak tradičně nabízejí teoretická zamyšlení nad dějinami, uměním, filozofií, ale i komentáře k politice a současným společenským a ekonomickým problémům, se kterými se Evropa potýká.

Read the full story

Napsal: Ondřej Šlechta

V lednu uběhlo čtyřicet let od chvíle, kdy byla na prefektuře v Nice oficiálně založena „Výzkumná a studijní skupina evropské civilizace“ (Groupement de Recherche et d’Études pour la Civilisation Européenne – GRECE), která se během následujících desetiletí stala jedním z hlavních směrů a vektorů tzv. „nové pravice.“ Je škoda, že existence tohoto velmi svébytného směru zůstávala až dosud v českém prostředí na okraji zájmu, popř. něčím naprosto neznámým. Bez ohledu na kontroversi, kterou „nová pravice“ budí „vpravo“ i „vlevo“ ovšem zůstává fenoménem, jehož myšlenkový přínos je nezpochybnitelný a který možná právě v čase Krize může přispět k nastolení zajímavých diskusí a podnětných perspektiv.

Read the full story

Experti potvrzují, že finanční krize přivede ke krachu současnou liberální ideologii a zcela rozdělí geopolitickou mapu světa. O následcích krize uvažoval v rozhovoru pro ruská média u příležitosti vystoupení na Moskevské státní univerzitě francouzský filozof a politolog, zakladatel hnutí “Nová pravice”, Alain de Benoist.

Jak byste charakterizoval nynější finanční krizi?

Tradičně se počítá s tím, že kapitalsmus se přiživuje na těchto krizích, které sám způsobuje. Jinak se teď bavíme o cyklických nebo také konjukturových krizích, což dokazují elementy seberegulace kapitalistického systému.  Pro jejich překonání se uvádějí do chodu  mechanické stabilizace. Momentálně přicházíme do styku se strukturovanou krizí, která je srovnatelná s ekonomickým kolapsem konce 19. století, Velkou hospodářskou depresí a naftovou krizí v roce 1973.

Read the full story

Rozsah současné finanční krize vystihuje jedna suma. Od začátku tohoto roku (2008) se snížila kapitalizace na velkých mezinárodních burzovních trzích téměř o polovinu: o 25 000 miliard dolarů, neboli téměř o dvojnásobek hrubého domácího produktu (HDP) Spojených států amerických. ¹)

„S touto finanční krizí umírá ideologie tržního diktátu a bezmocné veřejnosti“, prohlásil 23. října Nicolas Sarkozy, ve stejnou dobu, kdy ohlásil vytvoření tzv. „suverénních fondů“, určených k vykoupení akcií velkých průmyslových podniků se „strategickým“ významem. Tím se stal pro Němce nevítaným radikálem: „šílený nápad“, poznamenal o tom Financial Times Deutschland.

Read the full story

Centrum konzervativního výzkumu moskevské Státní univerzity (MSU), respektive Fakulta sociologie, získává čím dál větší reputaci mezi studenty a vědci. Spolupracuje s rozličnými univerzitami a think-tanky, a to jak ruskými, tak mezinárodními. Poslední dobou získávají iniciativy centra čím dál většího globálního rozsahu.

Dne 24. listopadu uspořádalo Centrum přednášku známého francouzského filosofa, geopolitika a zakladatele hnutí „nové pravice“ Alaina de Benoista. Mezi posluchači byli mimo studentů a akademiků univerzity také aktivisté a členové Hnutí euroasijské mládeže. Dle očekávání byl sál, určený pro přednášku, kompletně zaplněn, někteří lidé museli dokonce postávat na chodbách. Účastníci zahltili Alaina de Benoista řadou dotazů a živě s ním diskutovali.

Read the full story

Každému je jasné, že kdyby měl celý svět možnost hlasovat v amerických volbách, neodešel by z nich Barack Obama pouze s několika bodovým odstupem, ale přinejmenším s 80% převahou. Vyjma státu Izrael tak demokratický kandidát požívá obrovské podpory veřejného mínění. Po osmi letech vlády George Bushe, kterou již nyní mnoho komentátorů považuje za tu nejhorší v celé historii Spojených států, tato skutečnost není nijak zarážející.

Read the full story

Často se říká, že kapitalismus je synonymem pro krizi, že je z krizí své vlastní výroby živen, nebo taktéž, že jeho “schopnost adaptability” je bez omezení, z čehož je odvozována jeho nepřemožitelnost. Ve skutečnosti je potřeba rozlišovat krize cyklické, recesní (např. známé Kondratěvovy vlny) a krize systémové, strukturální (jako například ty z let 1870 a 1893, Velká hospodářská krize roku 1929, nebo krize mezi lety 1973 a 1982, jejichž průběh byl v západních zemích charakterizován vzestupem strukturální nezaměstnanosti).

Read the full story

Dosud nejpopulárnějším americkým spisovatelem srovnávací mytologie byl Josef Campbell. Jeho knihy znovu a znovu četla celá generace lačnících po duchovních hodnotách. Avšak Campbellův psychologický postoj k mytologii – vycházející převážně z děl Carla Junga a Ericha Neumanna – je jen částí obrazu.

Problémem psychologického postoje – alespoň pokud se posuzuje odděleně od dalších pohledů – je míra, kdy se začínají stírat lokální rozdíly při hledání trvalých, všeobecně platných „typů“. Pro Georgese Dumézila bylo nejdůležitější, aby byly mýty chápány v jejich kulturním a historickém kontextu. Nejvhodnější přístup ke srovnávací mytologii pak zahrnuje studium mýtů kulturně a historicky příbuzných lidí. Tudíž se Dumézil zaměřuje výlučně na Indoevropany.

Read the full story

Následující interview poskytl Alain de Benoist Albertu Lombardovi pro severoitalské noviny la Padania 19. září 2001.

AL: Co soudíte o zničení budov Světového obchodního centra v Americe? Je možné, pro to co se stalo, mít symbolické vysvětlení?

AdB: Spojené státy zažívají hroznou lidskou tragédii. Tato tragédie však nemůže být oddělena od politického kontextu, který to jedině může vysvětlit. Odmítání terorismu proti civilnímu obyvatelstvu je samozřejmé. Ale stejně tak samozřejmé je zajímat se o příčiny, které způsobují vznik terorismu. Pravdou je, že Američané v současné době trpí, fyzicky, bez pochopení toho, že to je výsledkem ohavné mezinárodní politiky vedené po desetiletí jejich politickými vůdci. Tato politika vytvořila ve světě tak velké množství utrpení, neštěstí a katastrof, že část světa si vyložila tuto americkou politiku jako vyhlášení války.

Read the full story

Autor: Alain de Benoist

Rád bych se stručně vyjádřil k „politické korektnosti“, způsobu jednání, který k nám přišel z USA, přesněji řečeno, který jsme přejali od americké společnosti, v níž zůstávají silně přítomny některé její zvláštnosti, především puritánství. Týká se hlavně jazyka jako systému znaků. Cílem je odstranit každý pojem nebo výraz, který by určitá skupina nebo pospolitost mohla pociťovat jako urážlivý, „politická korektnost“ je tak svého druhu „nežádoucí lexikální eugenikou“ (Pierre-André Taguieff), podnětem k čistkám ve slovní zásobě.

Déle naopak zůstanu u neo-inkvizice, čili u těch projevů nesnášenlivosti a cenzury, které dnes ve Francii – a v západní Evropě vůbec – narůstají. Jistě nejde o novinku. Od 80. let však nabývají na síle a dnes vykazují naprosto systematický charakter. Neuplyne týden, aby se neobjevila nová aféra, v níž se nesnášenlivost mísí s nekulturností a hloupostí. Není týdne, v němž by nebyly pod rukou rozšiřovány více či méně tajné spisy, které naprosto snesou srovnání se sovětskými samizdaty z doby Brežněvovy. Autoři, jejichž knihy vycházely před deseti, dvaceti, třiceti lety u velkých nakladatelských domů, jsou dnes z těchto kruhů vyloučeni. Novináři nebo intelektuálové, kteří ještě před deseti lety měli pravidelný přístup na stránky nadregionálního tisku, jsou dnes odmítáni.

Read the full story