Následující ukázka pochází z knihy Aleše Urválka a kol. Dějiny německého a rakouského konzervativního myšlení, kterou vydalo v roce 2009 Nakladatelství Olomouc. Původně vyšla v časopise Pro-Fil č. 2/2008, vycházejícího při Katedře filozofie FF MU Brno pod názvem Několik postřehů k německé konzervativní revoluci.
Další ukázka z knihy je k dispozici na stránkách vydavatelství. Knihu je možné objednat v internetovém obchodě Neoluxor.cz.
Autor: Vojtěch Belling
V moderní politické a právní vědě bychom asi těžko našli kontroverznějšího myslitele. Na jedné straně brilantní právní filosof a politický teoretik s mimořádně vyvinutým smyslem pro logické právní uvažování, na druhé straně vědec, který se až po uši zapletl s nacionálním socialismem a dodnes je označován za “korunního právníka” Třetí říše. Řeč je o německém státovědci Carlu Schmittovi (1888-1985). Jeho knihy dosud patří k nejpřekládanějším a nejcitovanějším textům právní literatury a v posledních letech se objevují rovněž na českých pultech - zrovna nedávno tu vyšla Schmittova Teorie partyzána.
Autor: Ondřej Šlechta
Julien Freund je v českém prostředí neprávem opomíjený myslitel. Není se ale čemu příliš divit. Vzhledem k tomu, že patří k řadě tzv. „kontroverzních“ myslitelů, jejichž dílo je čas od času obviněno z peklem páchnoucích postranních úmyslů, jeho recepci delší dobu bránila železná opona a po jejím pádu jednostranný nezájem o autory, vymykající se svými texty konejšivým představám demokratického konce dějin. Ale od chvíle, kdy vydavatelství Oikoymenh vydalo dva tituly Carla Schmitta (Pojem politična, Teorie partyzána) zdá se, že zájem o studium „nekorektních“ myslitelů 20. století začíná v českém prostředí stoupat. Francouz Julien Freund je žákem Carla Schmitta a v mnohém na jeho teorie, zejména vysoce realistické pojetí politiky, navazuje.
Recenze díla Carla Schmitta: Teorie Partyzána
Carl Schmitt patří mezi vůbec nejvýznačnější autory a politické teoretiky 20. století. Je kontroverzní postavou, pro své období kdy sympatizoval s nacismem, určitou částí vědeckého, ale i veřejného spektra uštěpačně nazýván „korunním právníkem Třetí říše“, pro jiné je klasik politického myšlení, srovnatelný s Machiavellim, či Thomasem Hobbesem.
Proslul zásadním politicko-filosofickým spisem „Pojem politična“, ve kterém pregnantně formuluje co je „to politické“, co je podstata politiky zbavená moralizujících a materialistických vrstev. Dle Schmitta je určujícím vztahem přítel-nepřítel. Neméně známý je text „Die Diktatur“, kde rozvíjí teorii suverénní moci a výjimečného stavu a zajisté také „Politische Theologie
