Tag Archive | "Erich Maria Remarque"

Otázka po smyslu války: Erich Maria Remarque a Ernst Jünger

Otto Dix - Strumtruppe gehr unter Gas z knihy Der Krieg (1924)Autor: Heinz Ludwig Arnold

Každý z nich založil svou literární slávu knihou, ve které zpracoval zkušenosti z války, následkem níž se toto 20. století vyvíjelo tak krutě a vražednicky, tolik zapomínalo na skutečnost a bylo tolik posedlé ideologií: Ernst Jünger v roce 1920 knihou In Stahlgewittern (V ocelových bouřích) a Erich Maria Remarque v letech 1928 až 1929 románem lm Westen nichts Neues (Na západní frontě klid).

Obě knihy se zaměřují na zážitek války z rozdílné perspektivy: Jünger jej líčí z pohledu odvážného frontového důstojníka, jehož jednání přímo schválil císař udělením nejvyššího řádu Pour le Mérite (Za zásluhy) – a v přepracováních z dvacátých let se zesílenou heroizující a estetizující tendencí; Remarque pohlíží zpětně na generaci, kterou válka vytrhla z prostředí domova a připravila ji o mládí, takže se v poválečné době nedovedla uplatnit.

Oba spisovatelé hledali odpověď na otázku smyslu války, kterou válka položila jejich generaci: Jüngerovi, protože byla ztracena; Remarqueovi, protože se vůbec konala.

Read the full story

Posted in Historie, Kultura, PřevzatoComments (0)

Noční rozhovor

Autor: Marek Skřipský

Berlín, prosinec 1930…

Ve světle plynových lamp získával sníh lehce oranžový nádech. Ležel všude. Bílý příkrov zasypal ulice a silnou vrstvou pokryl střechy domů. Monotóně křupal pod botami a v nočním tichu vydával onen nezaměnitelný chroupavý zvuk. Chodec v elegantním kožeňáku jej ale nemohl slyšet a to hned ze dvou důvodů. Za prvé byl hluboce pohroužen do svých myšlenek a za druhé, ruch berlínského centra ono sněhové křoupání zcela přehlušoval.

„Berlín“ , pomyslel si chodec pohrdavě, „symbol celého dekadentního výmarského Německa. Berlín se všemi těmi zatuchlými pajzly, děvkami a šmelináři. Neuvěřitelné, co s ním výmarští demokraté za pár let provedli. Berlín plný hnusných natěsnaných domů, které už svou podobou musely člověka nakazit trudnomyslností. Celá ta nová architektura nikam nesměřuje, jsou to kůlny, postavené beze smyslu. Berlín plný ohavných tabarínů, nabízejících tu nejpokleslejší zábavu, přecpaný kšeftaři, liberály, komunisty a podobnou havětí. Berlín, který…

Read the full story

Posted in Historie, KulturaComments (3)


Giorgio Locchi: Podstata fašismu

Myšlenka dne

„O fanatismu řeknu tři věci; zaprvé: pokud je pravda, že fanatik má sílu deseti mužů, je to nezbytné, neboť ostatních devět se nehodlá obtěžovat; zadruhé: není pokaždé pravdou, že by fanatik nepředvídal dopady svých činů; stal jsem se fanatikem, jelikož jsem se nebyl schopen smířit s důsledky neaktivity. Zatřetí: k tomu, aby Wales přežil a jeho kultura vzkvétala, je nutné mu být zuřivě a neochvějně oddán a dát mu přednost před čímkoli jiným včetně rodiny, osobních vyhlídek, kariéry, zdraví nebo svobody. Věřím, respektive vím, že ve Walesu existuje živná půda pro zrod tohoto fanatismu, jenž se stane katalyzátorem nezbytným k vyburcování většiny.“


John Barnard Jenkins.