Autor: Ondřej Šlechta
Jan Palach není zdaleka jedinou obětí, která jako protest vůči totalitní zvůli zvolila sebeupálení. Ve světě následovali Palachova příkladu maďarský student Szandor Bauer, v Polsku Ryszard Siwiec, který se na varšavském sportovním Stadiónu desetiletí upálil před zraky několika tisícovek diváků. Málo známé jsou případy francouzského pravicového radikála Alaina Escoffiera, který zemřel v sedmdesátých letech jako další zápalná oběť s heslem “Communistes assassins” (komunističtí vrahové). Následovali jej i Litevec Romas Kalanta, ukrajinský inženýr Oleksa Hirnik a Valenty Badilak z Polska, jehož motivem bylo upozornit na pravdivou podstatu katyňského zločinu. V Československu zvolili sebeupálení, jako prostředek pro vyburcování společnosti, mimo Jana Palacha Evžen Plocek, Josef Hlavatý, Miroslav Malinka, Blanka Nacházelová a Michal Lefčík. Bohužel máme o všech jmenovaných, nehledě na jejich motivy, velice kusé, neúplné, nebo žádné informace. Určitou výjimku tvoří Jan Zajíc.
Recent Comments