Zamyšlení prezidenta nad článkem „Byl nacismus opravdu jedinečný?“ v časopise Kontexty
Chtěl bych předeslat, že Kontexty čtu velmi rád, že je považuji za nejkvalitnější časopis tohoto typu u nás a že jsem se z nich v mnohém poučil. A hodlám to dělat i nadále.
Mám však nemalé problémy s články z mělkých oborů „politického myšlení a filosofie” (tak charakterizujete v redakčním úvodu autora článku, který mne zaujal, Alaina de Benoist, Kontexty 2/2011, str. 34), jejichž autoři třeba mohou i zastávat rozumný a potřebný názor, ale způsob argumentace – nekonzistentní, rádoby hluboký, plný málo jasně vymezených slov, vlastně asi postmoderní, ač i toto slovo je velmi prázdné – je pro člověka z jiných oborů těžko přijatelný.
Vychází druhé číslo společensko-kulturního dvouměsíčníku Kontexty, který vychází od ledna 2009 dílem brněnského Centra pro studium demokracie a kultury. Prví číslo svým obsahem a tématickým zaměřením více než překvapilo a je evidentní, že v případě Kontextů jistě nepůjde o fádní a suchou záležitost, což je často právě pro intelektuální časopisy, považující se za “konzervativní”, typické. Za velice cennou novinku je nutno považovat tématické exkurzy, které tvoří páteř každého křídla. Zatímco v prvním čísle přinesly Kontexty vynikající blok, věnovaný 100. výročí od vydání Manifestu futurismu, za více než lákavý kus aktuálního čísla lze jednoznačně označit esej Františka Mikše “Sochař Německa” – Adolf Hitler: politizace estetiky a estetizace politiky.
Brněnské 
Recent Comments