Tag Archive | "Troy Southgate"

Martin Schwarz o Juliu Evolovi

Jaký byl Evolův [*] přístup k náboženství, přesněji v jakých náboženstvích spatřoval ducha Tradice?

Může se to zdát zvláštní, ale Evola se nikdy nezajímal o to, co se obecně nazývá „náboženství“. Vždy se hlavně zajímal o uskutečnění potenciálu vlastního Já a v budování (nebo uchování) společností, které jsou schopné umožnit sebezdokonalování těm, kteří o něj nejvíce usilují. Z toho vyplývá, že taková náboženství, která zlehčují osobní snahy jedince za účelem poskytnutí všeobecného duchovního jmenovatele, jsou nepřátelská jeho záměru. Evola jasně určil křesťanství jako náboženství, které zneschopňuje potenciál několika „vyšších lidí“, aby nerozlobila většinu tvořenou ovcemi. Ale to samé platí na podoby mahájánového buddhismu a více nebo méně pro všechna náboženství kali jugy, současného věku temna.

Read the full story

Posted in Filosofie, Historie, Převzato, RozhovoryComments (0)

Seelenlicht – Love and Murder

Uběhly dva roky a dočkali jsme se další desky od neklasicistního projektu Seelenlicht, který je dílem Troye Southgatea, který ale zároveň nepředstavuje pouze boční oddech pilotních H.E.R.R., nýbrž rovnocennou, paralelní aktivitu. Na projektu spolu se Southgateem spolupracovali, stejně jako v případě prvního alba, „Gods and Devils“, lidé z Kammer Sieben. Zatímco předešlá deska byla spíše melancholická, „Love and Murder“ přidává zejména časté využití psychedelických kytar sem tam téměř bitevní náladu. Tématicky Seelenlicht zůstal věrný původnímu zaměření: oslava evropské tradice a postesk vykořeněného umělce ve světě ztrácejícím smysl. Vděčným zdrojem inspirace zůstala jak indoevropská a antická mytologie, tak také tvorba německých romantických autorů.

Read the full story

Posted in Fanfares of Europe, KulturaComments (0)


Giorgio Locchi: Podstata fašismu

Myšlenka dne

„O fanatismu řeknu tři věci; zaprvé: pokud je pravda, že fanatik má sílu deseti mužů, je to nezbytné, neboť ostatních devět se nehodlá obtěžovat; zadruhé: není pokaždé pravdou, že by fanatik nepředvídal dopady svých činů; stal jsem se fanatikem, jelikož jsem se nebyl schopen smířit s důsledky neaktivity. Zatřetí: k tomu, aby Wales přežil a jeho kultura vzkvétala, je nutné mu být zuřivě a neochvějně oddán a dát mu přednost před čímkoli jiným včetně rodiny, osobních vyhlídek, kariéry, zdraví nebo svobody. Věřím, respektive vím, že ve Walesu existuje živná půda pro zrod tohoto fanatismu, jenž se stane katalyzátorem nezbytným k vyburcování většiny.“


John Barnard Jenkins.

Delian Diver on Twitter