Categorized | Rozhovory

Džihád vs. McWorld: rozhovor s Alainem de Benoist

Následující interview poskytl Alain de Benoist Albertu Lombardovi pro severoitalské noviny la Padania 19. září 2001.

AL: Co soudíte o zničení budov Světového obchodního centra v Americe? Je možné, pro to co se stalo, mít symbolické vysvětlení?

AdB: Spojené státy zažívají hroznou lidskou tragédii. Tato tragédie však nemůže být oddělena od politického kontextu, který to jedině může vysvětlit. Odmítání terorismu proti civilnímu obyvatelstvu je samozřejmé. Ale stejně tak samozřejmé je zajímat se o příčiny, které způsobují vznik terorismu. Pravdou je, že Američané v současné době trpí, fyzicky, bez pochopení toho, že to je výsledkem ohavné mezinárodní politiky vedené po desetiletí jejich politickými vůdci. Tato politika vytvořila ve světě tak velké množství utrpení, neštěstí a katastrof, že část světa si vyložila tuto americkou politiku jako vyhlášení války.

Dnes nejextrémnější představitelé této části světa odpověděli zahájením války se Spojenými státy. Dělají to vlastními způsoby (bez zájmu o hranice, bez ohledu na své vlastní životy, nebo životy druhých) a jejich vlastními prostředky (protiargument používaný slabším vůči silnějšímu).

AL: Co myslíte že vlastně inspirovalo tyto teroristické akce?

AdB: Cílem teroristů, jak všechny důkazy napovídají, bylo ponížit Ameriku poukázáním, že její území již není bezpečný přístav a zaútočením velkolepým způsobem na nejreprezentativnější symbol její moci. Tohoto cíle, jak všechny důkazy nazančují, bylo dosaženo. Pro Ameriku to bylo bezprecedentní ponížení. Je stále těžké zhodnotit všechny důsledky tohoto činu. Nejvážnější důsledky se nejprve projeví v oblasti ekonomiky, financí a mezinárodních vztahů.

AL: Myslíte si že existuje možnost, že odveta spustí řetězovou reakci?

AdB: Není pochyb že Američané očekávají odvetu, která bude odstrašující a mocná. Útok na Pearl Harbor 7. prosince 1941 (s 2 400 mrtvými) byl odplacen stokrát více atomovými pumami svrženými na japonské civilní obyvatelstvo. Srovnání s tím, co se stalo New Yorku a Washingtonu není liché. Problém těchto dní je ten, že nevíme kdo bude hrát úlohu Japonců. První fáze vyšetřování shledává odpovědným islamistické hnutí. Poukazují na jméno Usámy bin Ládina, který byl posedlý Američany měsíce. Ale toto hnutí není spojeno výhradně nebo fundamentálně s jedním člověkem, jednou skupinou nebo jednou zemí. Je to mlhavá, nepolapitelná síť. Odstranění bin Ládina může Washington potěšit, ale to zřejmě „teroristické nebezpečí“ neodvrátí. Na Ameriku zaútočil neviditelný nepřítel, který nemá jméno. Zaútočily „sítě“. Ve věku sítí se znovuzjevila úloha partyzána v celé jeho podstatě. Útoky na New York a Washington jsou akty postmoderní války.

AL: Existuje zde i nebezpečí pro Evropu? Věříte, že zde může být další symbolický cíl, na který teroristé mohou zaútočit s podobným efektem?

AdB: Žádná země není bezpečná před terorismem. Právě jsme toho byli svědky. Již zde není nějaké nedotknutelné útočiště. Všechny země tak velice dobře pochopily, že je potřeba zajistit bezpečnost svých příslušníků. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je rozhodovat o své politice zcela nezávisle a bude-li to nezbytné, zaujmout postoj, že to je jejich válka (USA) a ne válka ostatních. Pro Evropu je největším rizikem zavázat se do budoucna (z důvodu solidarity s Amerikou) být součástí špatně zacílených odvet, které jen zhorší situaci a jejichž výsledkem bude to, že bude trpět i Evropa.

Evropané musí být odhodlaní bojovat s terorismem. Ale stejně tak musí mít odvahu říci Spojeným státům, zemi která konstantně praktikuje státní terorismus po desetiletí, že dnes sklízí ovoce jejich politiky. Osud civilních obětí amerického bombardování Iráku, osud iráckých dětí hromadně zabitých nařízenou blokádou proti jejich zemi, osud civilistů v Srbsku zmasakrovaných během náletů NATO, osud Palestinců – to jsou také lidské tragédie.

AL: Jak si myslíte, že se bude vyvíjet mezinárodní politika, obzvláště mezi Spojenými státy, Evropou a Ruskem?

AdB: Spojené státy neustávají ve zužitkovávání těchto událostí jako záminky pro utvrzení jejich hegemonie nad spojenci a pro umlčení kritiky, která se občas ozývá (např. pokud jde o Blízký Východ, trest smrti, ekologii, globální odposlouchávací síť Echelon atd.). Ve shodě s jejich dřívějším chováním prohlašují, že ztělesňují a obraňují „civilizaci“. Je povinností Evropanů říci rozhodně, že tato „civilizace“ není nutně jejich a že tato „civilizace“ v žádném případě nevylučuje další formy civilizací. Nejhorší věcí která se může přihodit, a která je také nejpravděpodobnější, může být sklouznout postupně do boje který půjde za „islámské teroristické hnutí“ a který zahrne všechny arabsko-muslimské země vůbec a potom všechny státy nebo lidi, kteří budou s dostatečnou dávkou arogance odsouzeni jako hrozba pro dominantní americký model.

Nikdo nepochybuje, že Putin také začne používat islámskou hrozbu jako ospravedlnění pro koloniální válku kterou vede v Čečensku. Sblížení mezi Ruskem a Izraelem bylo po určitou dobu patrné. Je zde také možnost přeorientování v rusko-amerických vztazích.

AL: Myslíte si, podle toho co se odehrálo na konferenci v Durbanu, že teroristické útoky mohou vyostřit krizi na Středním Východě – a s jakým výsledkem?

AdB: Nejvíce z teroristických útoků vytěžila izraelská vláda. Již je možné odzbrojit všechny kritiky, které se nastřádaly během předchozích měsíců a již je možné získat souhlas, ve jménu boje proti terorismu, pro všechna donucovací opatření použitá proti Palestincům (ekonomická blokáda, „cílené“ vraždy, bombardování civilistů, ničení domů atd.).

Každá snaha o rozumná snaha o urovnání konfliktu je podezřelá. Platíme cenu za rozporuplný americký přístup vůči arabsko-muslimskému světu. Nezapomeňte že Tálibán v Afghánistánu byl především podporován a vyzbrojen Washingtonem za účelem boje proti ruské armádě a že Usáma bin Ládin sám, což je maximální ironie, byl vycvičen CIA. Z dlouhodobého hlediska je zde riziko že to skončí v globální a vojenské verzi scénáře „džihád versus McSvět“ „(Jihad vs. McWorld“). Můj názor je ten, že musíme odmítnout džihád bez toho, abychom se stali nástrojem McWorldu.

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív