Categorized | Týdeník

Bude radar, nebude radar?

Napsal: Karel Kaiser

Zatímco v souvislosti se změnou na postu amerického prezidenta sváděla česká politická reprezentace souboj o lepší výklad budoucí politiky Baracka Obamy a především o to, zda vzhledem k proklamované změně odstoupí od plánu výstavby protiraketové obrany ve střední Evropě, bylo lepší zůstat střízlivě věřit tradičnímu úzu, který učí, že se americká politika vůči světu mění jen minimálně. Nyní se zdá, že přeci jenom možná k určitým výraznějším posunům dojde. Podle předsedy senátního zahraničního výboru Jiřího Dienstbiera (za ČSSD) Barack Obama pravděpodobně odstoupí od výstavby protiraketové základny v Česku. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že podle informací, které zatím obdržel, se Spojené státy v nejbližším období umístěním radaru V ČR a raket v Polsku zabývat nebudou.

Dienstbierova slova potvrzuje i americký stratég Brzezinski, podle něhož není zatím výstavba radaru pro Spojené státy naléhavou záležitostí. Jsou tam technologie, jejíž přínosy se musí teprve prokázat,“ řekl bývalý poradce několika amerických prezidentů a také poradce toho současného.

Není se čemu divit, zatímco „proradarová“ strana v Česku mohla v listopadu sršet optimismem, ve chvíli, kdy začínáme sklízet plody plně se rozvinuvší krize, která dopadá tvrdě také na Spojené státy, může snadno dojít k tomu, po čem volají mnozí kritici přílišného amerického intervencionismu. A sice k většímu zaměření se na domácí problémy, o kterých se v evropských médiích, kde jsou Spojené státy nezřídka vykreslovány v barvách země s nejmenšími problémy, nemluví. Tíživá sociální situace, která může ve spojení s hospodářskou krizí vést k dramatickým sociálním otřesům, nebo problémy na mexické hranici jsou jen dílčím výčtem záležitostí, které Spojené státy trápí.

A právě v tomto světle je možné, že plány na výstavbu amerického radaru a raketových sil ve střední Evropě budou minimálně uloženy k ledu. Kdo žije v iluzi, že Spojené státy plánují radar nebo rakety z nějakého globálního samaritánství, měl by si přečíst něco od klasiků realismu v mezinárodních vztazích. Hans Morgenthau ve své knize „Politika mezi národy“ zformuloval pověstných 6 tezí a v jedné z nich prohlásil následující: „státy maskují své partikulární zájmy jazykem univerzálních principů.“

Jinak řečeno, kdyby možné zápory a ztráty převážily v normální situaci nad klady a zisky, Spojené státy by se do protiraketového deštníku, jehož skutečný smysl je mnohem strategičtější, než jak se obvykle tvrdí, nepustily.

Situace však může lehce nabýt pikantních rozměrů. Nešlo si nevšimnout určitých náznaků hození přátelské rukavice některým státům, které v minulosti Bush zařadil do pověstné „osy zla.“ A ačkoli to určité mocenské kruhy v USA nebudou vnímat s libostí, Obama může v budoucnu navázat hlubší spolupráci například s Ruskou federací. V čase hluboké krize, teroristického nebezpečí a Číny, začínající Západu pomalu šlapat na krk, se zdají otřepané demokratistické fráze pánů Kagana, Krauthammera a „neokonských renegátů“ ve světě (Saakašvili, Juščenko) více než kdy jindy zbytné.

Obama se může pokusit více zapojit Ruskou federaci do plánovaného štítu (pokud ho skutečně bude chtít realizovat), čímž by zlepšil za poslední dobu notně pošramocené rusko-americké vztahy a mohl se více soustředit na Afghánistán (mimochodem, aniž se o tom hovoří, hraje Rusko v podpoře a zajišťování celé operace „Trvalá svoboda“ nikoli nevýznamnou úlohu). A výstavba amerického radaru s požehnáním (a zapojením) Rusů by v České republice, ano tam, kde mnozí jedinci horují pro radar právě díky „obavám z Ruska“, byla opravdu delikátní groteskou.

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív