Categorized | Biologie a Ekologie

Eugenika přichází do módy?

Autor: Karel Kaiser

„Dvě děti by měl být limit“, říká bývalý předseda britských zelených a současný šéf vládní komise pro udržitelný rozvoj Jonathon Porrit. Svá slova zdůvodňuje nutností udržet stávající přírodní zdroje, ohrožené neustále narůstajícím počtem obyvatel planety. Ve zprávě, kterou chce zmíněná komise oficiálně publikovat příští týden se tvrdí, že by britská vláda měla začít pracovat na redukci populace. Ano, slyšíte správně. Po 60 letech, kdy byla eugenika jako věda pošpiňována a apriorně stavěna do světla nacismu, kterým byla zneužita, se vynořuje jako „trvale udržitelného rozvoje“ v rukou šílených sociálních inženýrů.

Porrit, který sám má dvě děti, zamýšlí přemluvit nátlakové ekologické organizace k tomu, aby začaly problematiku redukce populace postupně akcentovat jako jednu ze svých hlavních priorit. Dále kupř. prohlásil, že vláda bude muset zlepšit rodinné plánování (sic!), pokud chce ušetřit peníze na léčbě nemocných (!), antikoncepci a na interrupcích. Váhajícím ekologům vzkazujete: „zrazujete zájmy svých přátel, bojíte se dát společnosti jasně najevo, že jedná špatně jen pro to, že by vás výrok byl označen za kontroverzní.“

Je třeba k této větě komentáře?

Podívejme se na některá čísla.

Podle statistik by britská populace měla během cca deseti let narůst z 61 na 70 milionů. Zároveň se předpokládá statistický nárůst plodnosti žen. Zatímco druhou polovinu devadesátých let provázely nářky nad úbytkem porodnosti v západních zemích, nyní, když dochází k jejímu opětovnému nárůstu (byť je z velké části zapříčiněna porodností nazalizovaných neevropských imigrantů) se volá po tom, aby vlády zemí začaly porodnost redukovat.

Argumenty Jonathona Porrita jsou přijatelné jen zčásti. Je jasné, že představa neustálého, exponenciálního růstu, je v konečném světě, jakým naše planeta je, zkrátka nemožný. Veškeré úspěšné pokusy, týkající se obnovitelných zdrojů, nemohou zakrýt fakt, že obrovský nárůst populace znamená samozřejmě také rychlejší spotřebování přírodních zdrojů. Tento problém je ovšem strukturální záležitostí, kterou nelze vyřešit rozhodnutím západních vlád korigovat porodnost. Takový přístup sice je eugenický, ale spíše než z pozitivního dědictví klasického eugenického přístupu si bere z eugeniky nacistické.

Eugenika, jako přístup, který chápe, že pro společnost je důležité, aby lidé s pozitivními vlastnostmi měli více dětí, než lidé s vlastnostmi negativními, není v žádném případě záležitostí 19. a 20. století. Mezi ty, kdo v historii navrhovali určitou formu řízené reprodukce, patřili například: Platón, nebo Tomasso Campanella. Proti lidem, kteří byli považovaní za „nečisté“, nebo „nehodné reprodukce“  (ovšem ne na základě vertikálního měřítka – rasa, národnost, ale měřítka horizontálního – lapkové, násilníci, alkoholici, asociální živly) se bránily antické i středověké společnosti. Cílem mělo být to, aby se kvalitní lidé množili, zatímco ti nekvalitní ne. Takový přístup je i přístupem klasické eugeniky, na rozdíl od tzv. eugeniky nové, která aspiruje na ovlivnění genofondu lidstva přímými zásahy.

V Porritové přístupu ovšem není žádná zmínka o zkvalitnění populace na úkor oslabení populace nekvalitní. Porrit nechce podpořit plození dětí páry střední třídou a naopak znevýhodnit sociálně parazitující, aby byli od plození dětí spíše demotivováni. Porrit si asi neuvědomuje, že pokud by se jeho návrhy měly realizovat, jejich praktický dopad by ovlivnil pouze bílé, nebo obecně evropské páry a neměl by v žádném případě dopad na extrémní porodnost v například v subsaharské Africe. Proč raději nebojuje za podporu antikoncepce v Africe? Právě tady jsou klíče k nalezení řešení problému asymetrie nárůstu populace planety a ztenčování zdrojů. Nikoli ve snaze konstruktivisticky omezovat porodnost v Evropě (a USA). Takové snahy nejsou totiž ani eugenikou, nýbrž spíše pokusem o státem řízenou nekrvavou genocidu.

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív