Categorized | Politika, Týdeník

Budou volby do EP ve znamení „národní revoluce“?

Autor: Karel Kaiser

Současná probíhající ekonomická recese, krize legitimity liberálně-demokratických systémů, letargie a obecné znechucení politikou, která často představuje kolbiště nejrůznějších (se samotnou politikou málo souvisejících) frází a zájmů, od moralistického žvanění po uzavírání oligarchických systémů může dost dobře způsobit, že volby do Evropského parlamentu budou skutečným vítězstvím (byť nemusí a jistě nepředeženou standardní liberální a socialistické strany) pro národovecké a obecně „krajně-pravicové“ strany. Hašteření evropských neoliberálů se socialistickými silami, které vycítily možnost, pod tlakem krize pevněji chytit otěže může vyústit ve scénář dva se perou, třetí se směje.

Atmosféra symptomatického honu na kacíře se ukazuje ve Velké Británii, kde nemají například labouristické elity před volbami (a v době nechutné kauzy proplácení osobních výdajů v britském parlamentu) nic lepšího na práci, než varovat před možností, že Britská národní strana získá v evropském zastupitelském sboru křesla. Bývalý ministr a člen „Antinacistické ligy“ Petr Hain dokonce varuje, že by BNP mohla získat až 2 miliony liber.

To je tedy to, co tu vadí? Možnost, že strana, která legitimně získá určitý mandát a z něho vyplývající zákonné výhody, bude smět využít tyto výhody, které náleží jen „politicky vhodným“?

Ačkoli si můžeme o BNP myslet cokoli (a autor článku obecně k fanouškům národnických populistických stran, jejichž cílem není špatně fungující Evropu reformovat, ale destruovat nepatří), chování „demokratů“, kteří své svobodomyslné uvažování projevují právě v těchto chvílích, kdy hystericky kvičí a chtějí zakazovat staví člověka a priorně na stranu evropských národovců. Tak jako nemusíte milovat Jiřího Paroubka a přitom nebudete chválit chásku mladých modrých ptáků, plýtvající kvalitními potravinami, neznamená to, že pokud jste přesvědčeni o správnosti evropského integračního procesu, nebudete přát národoveckým silám úspěch. Protože ti, kteří se jejich úspěchů bojí a mobilizují, jsou daleko horší. A především díky jejich selhání lidé přestávají liberální demokracii věřit.

Britská národní strana není sama, větší úspěch průzkumy dokonce přisuzují straně UKIP, která by teoreticky mohla předstihnout i vládnoucí labouristy. Taková podívaná, hysterie a pozdvižení pokrytců z toho, že démonická síla musí být systémem vyplacena, možná stojí za menší špatnost. Nejen ve Velké Británii.

2 Responses to “Budou volby do EP ve znamení „národní revoluce“?”

  1. Redakce napsal:

    Nás diskuse na netu moc nezajímá

  2. Vrána Jaroslav napsal:

    Pane Keiser,
    nemáte pocit, že házíte perly sviním ? Žádná diskuse, ale weby tzv. nacionalistů jsou plné žvanění, agitek a jiných pitomostí, které svědčí o naprosté absenci schopnosti vytvořit něco, co by kromě dráždění establismentu zaujalo veřejnost.
    Ono je jedno, zda plká agitčík Kopal na Národních listech či Zbela na Listech dělnických !

Trackbacks/Pingbacks


Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív