Categorized | Biologie a Ekologie

Kdo je Pentti Linkola?

Autor: Karel Kaiser

Zastavení nad osobou finského ekologa, filosofa a misantropa

Ekologické myšlení v posledních letech chytilo určitý nádech konformity a mainstreamu. Přes vlastní „rebelskou“ stylizaci dnes drtivá většina environmentálních politických aktivistů představuje potomky bohatých rodičů, podplacené jihočeské matky, hvězdy showbyznysu, nebo moralisty, zahalující se do oblaků otřepaných frází o lidských právech a ideologii osvobození. Až na výjimky ztratilo „zelené“ hnutí nádech jakékoli vzpoury. Řeší se navyšování daní, protestuje se proti dálnicím a jaderným elektrárnám (paradoxně velmi ekologickým projektům) a zapomíná se na základní leitmotiv, jaký v pozadí hrozících ekologických katastrof a krizí stojí: víru v pokrok, neomezený růst a antropocentrismus. Pokud ne, jsou zbylé pozice obsazeny generací osmašedesátníků, zoufale bránící proniknutí a vlivu jiných myšlenek, než vlastních rigidních neomarxistických floskulí.  Výjimku dnes tvoří například jeden výrazně excentrický Fin: Pentti Linkola, maximální misantrop a vášnivý rybář, ekolog a ornitolog, považující kvantitativně neustále narůstající lidský druh za „rakovinu Země“.

Linkola se narodil v roce 1932 v Helsinkách a většinu života pracuje jako rybář. Pravděpodobně dnes nechodí po světě mnoho podobných lidí, kteří by tak radikálním způsobem odmítali výdobytky moderní civilizace, pokrok a pohrdali dnešním „lidstvím“ a s tím spojeným konzumem a nerespektováním přírody tak, jako Linkola. Sám žije v dřevěné chatě u jezera Vanajavesi, nemá elektrický proud, nepoužívá tekoucí vodu, nevlastní automobil a živí se povětšinou tím, co si sám obstará.

Ačkoli na mnohé zapůsobí dojmem asociálního poustevníka, sám má překvapivě nemálo následovníků. Vyjma radikálních ekologů je to i řada současných finských mladých lidí, kteří si uvědomují rostoucí bezvýchodnost stavu dnešních ekosystémů a Linkolovo myšlení je přivádí ke způsobu uvažování nad stavem současného světa, byť s ním ve všech věcech nemusí souhlasit. Linkola koneckonců, jak ukazuje například toto video, není žádný nenávistný a zakomplexovaný bručoun, působí spíše dojmem dobráckého hobita Bilbo Pytlíka.

Předními problémy dneška, dle slovutného finského ekologa-filosofa, ohrožujícími život na zemi, je neustálý a exponenciální růst populace, hyperkonzumerismus (převážně západní společnosti) a neurvalé plýtvání zdroji. Ve svém pověstném odmítání mýtu techniky jde dokonce tak daleko, že prohlašuje „vše, co jsme za posledních 100 let vytvořili, bychom měli zničit“. Ve svém díle, dnes čítajícímu již několik knih (naposledy v knize „Can life prevail“, navrhuje v podstatě vizi utopického světa, ve kterém je život na zemi podřízen rázným regulacím (ekonomickým, ale i eugenickým) a smyslem zůstává jediné: zachování života na zemi, přičemž lidský druh jako takový pro Linkou nepředstavuje nejvyšší esenci, ale jeden druh z mnoha. Dlužno dodat, jak tvrdí Linkola, druh nejškodlivější.

Volá po razantním zmenšení ekologické stopy, jakou za sebou člověk zanechává. Přimlouvá se za zavedení eugenických praktik, staví se zásadně za plánované rodičovství, do kterého dokonce mluví stát. Tyto jeho teorie jej vedou dokonce k akceptaci nacistické a komunistické genocidy – ačkoli s nimi názorově nesouhlasí, chválí jejich představitele za výrazný podíl na redukci lidské populace. Osobním heslem, kterému by se jistě nebránil, by klidně mohla být věta „Zahubte lidi, zachraňte svět“ Jeho misantropie je tak velká, že mimo jiné inspiruje i jinak bezvýznamné extremisty z kanadské organizace Earth Liberation Army (ELA).

Co dodat? Na jednu stranu osoba s názory, které jsou v mnoha směrech obskurní, šílené i směšné. Těžko doufat v to, že by se Linkola mohl stát v současné době mluvčím, nebo ikonou nějaké konzervativně-revoluční ekologické platformy. De facto je se svými extrémně regulačními názory do jisté míry i zrcadlovým odrazem největších pokrokářů a konstruktérů „šťastného lidského bytí“. Zatímco jedni nadhodnocují člověka a rozumové poznání, Linkola jej příliš podhodnocuje. Na druhou stranu, a to je třeba zejména v souvislosti s nedávnou návštěvou papeže (Církev, odmítající kondomy v Africe a tím pádem nárůsty tamější populace, která dnes v tisícihlavých vlnách atakuje evropská pobřeží), není možné přehlédnout fakt, že se začínáme potýkat s čím dál většími problémy ohledně budoucnosti ekosystémů a lidského druhu, při nichž nemůžeme, přes veškerou kontroverzi, některé Linkolovy myšlenky jednoduše ignorovat.

9 Responses to “Kdo je Pentti Linkola?”

  1. xenofon napsal:

    V podstatě jde o to, že mu na nacismu vadí skutečnost, že kdo má či nemá přežít určoval dle rasového klíče. Totéž by mu nejspíš vadilo i u rasismu černého. On by asi nejraději hledal rovnoměrné řešení stylem globální redukce porodnosti.

  2. Zdeněk H. napsal:

    Jak přesně si mám vyložit tohle „yto jeho teorie jej vedou dokonce k akceptaci nacistické a komunistické genocidy – ačkoli s nimi názorově nesouhlasí, chválí jejich představitele za výrazný podíl na redukci lidské populace.“ Takže nesouhlasí s rasovým podtextem holocaustu, ale s redukcí lidské populace, na kterém měl holocaust podíl ano? Ale ať přemýšlím jak přemýšlím, pokud by jsme násilně chtěli lidskou populaci zredukovat, tak by to vždy muselo záviset na nějakých kritériích, a je jedno jestli rasových, náboženských, kulturních.. Mocnější strana by si určovala koho. Není tomu tak?

  3. Vodník napsal:

    :-)) Možná by Linkolovi stačilo exterminovat bělochy jako tomuto „mysliteli“: http://www.youtube.com/watch?v=phjGdHVp1Lo&NR=1

  4. Zarahemla napsal:

    Jé Linkola. Poprvé jsem jeho názory četl někdy v devadesátých letech. A musím říci, že mi tehdy přišly příliš extrémní. Paradoxně dneska už tak moc ne. My jako lidstvo to ženeme do extrému.

  5. Kris napsal:

    Obávam sa, že RKC je peňažný moloch. To predovšetkým. Nejaké riešenia
    súčasných problémov sveta majú „na háku“. Sú skostnatelí a tých pár
    úprimne veriacich kňazov v človeka, to nezmení. Prosto politická organizácia.
    Nech im je na útechu, že väčšina cirkví je presne taká istá. Pumpa na peniaze
    veriacich. Tak sa naozaj nedá robiť spojenie človeka s všehomírom/vesmírom.
    Ale bossom to nevadí, sú iba prízemne mysliaci, i keď vo svojich „svätých
    písmach“ majú niečo iného. Sú ti iba ľudia a človek je na tejto planéte najväčší „zmrd“ a predátor. Preto ti jeho „civilizačné“ úspechy. Ale možno, možno niekedy
    viac ľudí pochopí, čo je to homo sapiens sapiens. tedy sa otvorí cesta k pochopeniu
    sveta a náprave krívd, ktoré robíme denodenne svojej láskavej matke Zemi.

  6. Karel Kaiser napsal:

    To je vynikající postřeh. Netušil jsem, jaký je v tomto případě postoj pravoslaví, mylně jsem se domníval, že podobný, jako u římských katolíků. Zajímavé..

  7. Vodník napsal:

    Jistě. Nemyslím si, že římskokatholický zákaz antikoncepce je konsekventní applikace křesťanských principů v současnosti. Pravoslaví nechává způsob plánování na rodičích (zapovídá pouze „potratovou“ antikoncepci), přičemž fakt, že dnes rodina nemůže mít 8 dětí bere jako samozřejmost. Pokud hygiena a lékařská věda způsobily, že z 10 dětí 8 neumírá, pak se porodnost MUSÍ omezovat zodpovědně samými rodiči. V Africe na to ještě nepřišli, v Evropě to zase s 1,2 dítětem na rodinu přehnali…

  8. Karel Kaiser napsal:

    Ze 70% je Linkola mimo, se zabíjením lidí nelze souhlasit, ale co „neinvazivní“ redukce populace planety podporou antikoncepce ve Třetím světě? To je přece bez problému, o žádném zabíjení nemůže být řeč, protože ke vzniku lidského života logicky ani nedojde.

  9. Vodník napsal:

    Opět jedna z karikatur skutečného řešení. Že skutečné příčiny ekologické krise leží v hyperkonsumismu a přelidnění, s tím není třeba polemisovat. Život podle křesťanských principů je automaticky i ekologický. Je tedy bizzarní chtít zachraňovat planetu vyhubením člověka a kořit se massovým vrahům.

Trackbacks/Pingbacks


Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív