O rozkvětu evropské civilizace

K hlubšímu porozumění tohoto zákona intelektuálního vytváření idejí je nutno přihlédnout k zázrakům katolické civilizace. Této skvělé civilizaci vděčíme za vše, co obdivujeme a vidíme kolem sebe. Její teologové, spravedlivě posuzováno z lidského hlediska, zahanbili moderní a starověké filosofy; její lékaři přiváděli veřejnost v úžas rozsahem svých znalostí; rovněž pak i historikové této éry prostřednictvím svých všeobecných a vyčerpávajících znalostí zastiňují své antické protějšky. Dílo Sv. Augustina nesoucí název O Boží obci je i v dnešní době považováno za nejpropracovanější historickou publikaci, jejíž genialita osvícená paprsky katolictví, uvádí v úžas celé lidské pokolení. Akty katolických koncilů, aniž bychom se hlouběji zabývali otázkou možného božského vnuknutí, se dají považovat za nejdůkladnější monumenty lidské moudrosti. Představitelé kléru excelovali ve znalosti římského a feudálního práva. Kdo překoná Sv. Tomáše ve oblasti vědy, Sv. Augustina v genialitě, Jacquese-Bénigne Bossueta ve vznešenosti nebo Sv. Pavla ve výkonu moci? Kdo je větším básníkem nežli Dante? Kdo se vyrovná Shakespareovi? Kdo překoná Calderona? Kdo, roven Rafaelovi, vtiskne život a inspiraci malířskému plátnu?

Postavte ctěné publikum před egyptské pyramidy a dočkáte se odpovědi: „Tudy kráčela velká a surová civilizace.“ Zaveďte lidi k řeckým sochám a chrámům a jejich reakce bude znít: „Tudy kráčela elegantní, pomíjivá a oslnivá civilizace.“ Zaveďte je do stínu římského monumentu a odvětí vám: „Tudy kráčeli velcí lidé.“ Ukažte jim katedrálu a pod dojmem takové majestátnosti ve spojení s takovou krásou, takové vznešenosti v kombinaci se vkusností, takového půvabu ve spojení se vznešeností, strohé jednoty v kontrastu s celou škálou různorodosti, takové přesnosti v kombinaci s odvážností, takové tíhy kamenného zdiva kontrastující s jemností jeho okrajů a tak krásné harmonie ticha, světla, stínu a barevnosti, vám dozajista řeknou: „Tudy kráčeli největší lidé historie přináležící k nejúžasnější lidské civilizaci, jež převzali velkolepost od Egypťanů, osvojili si řeckou bravuru, sílu Římanů, a mimo všechny tyto vlastnosti ještě něco mnohem hodnotnějšího- nesmrtelnost a dokonalost.

Donoso Cortés: Ensayo sobre el catolicismo, el liberalismo y el socialismo. Přeloženo z anglické verze The Flowering of European Civilisation publikované na stránkách Gornahoor.net.

13 Responses to “O rozkvětu evropské civilizace”

  1. Vodník napsal:

    Liberální kapitalism je duchovním dítětem bílé okcidentální civilisace par excellence! :-) Udivuje mne, jak stále přehlížíte, že jsem černým žádný statut nedopřál a vlastně o nich původně vůbec nemluvil: moje thema je kritika západního supremacismu, nic víc!

    Ale děkuji za radu. Žiju 28 let v Holandsku, posledních 20 let pracuji denně s nejroztodivnější čeládkou, takže myslím, že mám trochu víc zkušeností než onen příslušník rasově homogenní české populace. ;-)

  2. Waldgänger napsal:

    Problem lezi uplne jinde (liberalni kapitalismus) nez v nekoncici diskusi ‚bili vs cerni‘. Tak zoufale dopravate cernym status, na ktery nikdy nemeli, ze se stavate smesnym pro bile, a opovrzenihodnym pro cerne (dalsi beloch, co nas uci, co je pro nas dobre). Nedavam rady, ale ve vasem pripade si jednu neodpustim – mene univerzitniho marxismu v temer rasove homogennim ceskem prostredi. Vice skutecnych zivotnich zkusenosti – je libo banlieuses nebo Bradford?

  3. Waldgänger napsal:

    https://web.archive.org/web/20140401031032/http://www.revisionisthistory.org/forgottenslaves.html – vim, je to revizionista, ale to se netyka naseho tematu.

  4. Vodník napsal:

    Ti bílí otroci (pokud je tak budeme nazývat, i když marxista by s Vámi možná polemisoval, ale nešť) byli ovšem zotročeni zase bílými. Nakonec v článku se píše, že byli otroky ještě před černými – otroctví černochů tedy rovněž nikdo nepopírá. Podstatné je, že OTROKÁŘI byli v obou případech okcidentální běloši. Pokud se černoši zotročovali navzájem mezi sebou v Africe, tak to (nebo cokoli jiného) aspoň nezatahovali do Evropy. Žádná civilisace v historii se takhle rakovinově po celé planetě nerozlézala! To svoje „břemeno“ si bílý muž může strčit do prdele!

  5. Waldgänger napsal:

    Cernosi to nebyli, ale i presto za mrzky peniz na tomto obchodu participovali. Je pro to nejaka omluva? Slysel jste nekdy o bilych, kteri meli status otroku? Kdo vzpomene na ne?

  6. Vodník napsal:

    A oni se snad do té Ameriky stěhovali sami? Jo, jasně, sami černí lovili černé a prodávali je bělochům, ale běloši, protestantští a židovští podnikatelé, si tenhle odporný obchod vymysleli a po dlouhou dobu provozovali. Černoši to nebyli.

    Nejsme lepší než oni, to byl můj point. Je zbytečné na to opakovaně odpovídat, že ani oni nejsou lepší. Nejsou, nikdo to netvrdil. Ale i přes genocidu bílých na Haiti a nebo její počátky teď v Zimbabwe nebo JAR jsou černoši proti nám žabaři. O Indech nebo Číňanech nemluvě, tam se nám blíží snad jen Japonci.

  7. Waldgänger napsal:

    Znovu si dovolim podotknout, ze opakujete mytus o ‚navozeni‘ cernochu belochy do Statu. Tvrzeni o ‚nenapachani‘ skod ve svetle dukazu o systematicke likvidaci farmaru vyzniva jako by snad byli lovnou zveri a zdivocela kriminalnicka soldateska ‚antirasistickymi aktivisty ziznicimi po svobode‘

  8. Vodník napsal:

    Proč myslíte, že černošský rasism bagatelisuji? Já jen říkám, že nenatropil po světě tolik škod, i kdyby jen proto, že neměl možnost zasahovat jinam mimo Afriku – to až teď v USA, kam je navozili běloši. Ostatně Vaše argumentace je poněkud typu „a vy zase lynchujete černochy!“ – poukazováním na jiný (černošský) rasism ten okcidentální supremacism nikterak nelegitimisujete.

  9. Waldgänger napsal:

    Evidentne jste eurocentrista, gender sovinista a lokalpatriot. To je v poradku, ani ja bych nechtel cerneho homosexuala z Prahy 7. Nicmene nemohu souhlasit s vasi bagatelizaci cerneho rasismu a exageraci ‚rasismu‘ bileho. Podle me cerny rasismus napachal a stale pacha mnoho zla. To ze se deje stranou medialniho pokryti, na jeho zlo-cineni nemeni nic. Uloha Semitu (Arabu, Zidu), jakoz i africkych kmenovych vudcu a panovniku v tom ‚bilem rasistickem obchodu‘ s otroky take jeste ceka na uvedeni do ceskeho etnosuicidalniho intelektualniho prostredi.

  10. Vodník napsal:

    Proč bych měl podporovat rasism u černochů nebo u Japonců? Zatím ten okcidentální supremacism napáchal ve světě více zla než nějaký černošský rasism. Ta krása vlastních žen je spíš takovým úsměvným poukazem, jak se podobné postoje promítají do jiných oblastí života, přičemž právě ve volbě partnera je to v pořádku, zdržím-li se obecných soudů a budu trvat na tom, že PRO MNE je nejlepší žena bílá Češka, nejlépe z Prahy 6.

  11. Waldgänger napsal:

    Diky Vodniku za skvelou ukazku chovani prislusnika civilizace, jez se nachazi ve sve posledni hodine. Jak by podle vas hodnotil krasu vyse zminenych zen African? Ale jiste, u nej by to byl pruvodni znak jeho rasove emancipace, nam je vyhrazen exkluzivne ‚supremacismus‘. Pokud touzite po cerstvych ukazkach africke ‚emancipace‘ doporucuji vam historicke clanky publikovane casopisem New African.

  12. Vodník napsal:

    Bravo! Děkuji za humornou ukázku okcidentálního supremacismu! Onehdá jsem četl podobně vážně míněný text z nějaké „vědecké“ publikace kolem r.1900: byly tam různé typy žen – běloška, černoška, Arabka, Asijatka – a author na konci vítězně poznamenává: „Nemůže být sporu o tom, že bílá žena je ze všech nejkrásnější a nejušlechtilejší!“

Trackbacks/Pingbacks


Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív