Categorized | Geopolitika, Historie, Politika

Co stálo za pověšením jedenácti Židů v Praze? Část 2

Autor: Francis Parker Yockey

Politické procesy v Čechách (Yockey používá výraz Bohemia, namísto Czechoslovakia – pozn. překladatele) nejsou ani začátkem, ani koncem, jsou totiž zcela nepochybně bodem obratu. Do budoucna tedy musí všichni nezbytně přeorientovat svoji politiku se zřetelem k nepopíratelnému přetváření světové situace. Pštrosí politika je sebevraždou. Řeči o „boji proti bolševismu“ jsou již včerejší, stejně tak je nesmyslné mluvit od „obraně Evropy“ v období, kdy je každá píď evropské půdy ovládána jejími smrtelnými nepřáteli, kteří usilují o její politicko-kulturně-historické vyhlazení za každou cenu.

Stejný barbarský despotismus, nazývaný Ruská říše, vedený tlustým rolníkem Stalinem-Džugašvilim, který vládne svojí lstivostí nad chanátem větším, než který kolem sebe soustředil mocný Čingischán je dnes jedinou překážkou úplnému ovládnutí světa prostřednictvím takzvaných „spojených národů“. Tato obrovská Ruská říše byla vytvořena díky židovsko-americké nenávisti k Evropě a Německu. Během druhé světové války, aby zabránilo Stalinovi a jeho panslavistické, nacionalisticko-náboženské svitě uzavřít mírovou dohodu s Evropou-Německem, poskytlo Rusku židovsko-americké vedení vojenské vybavení v nevídaném množství a politické sliby, dary a výhody neslýchaných rozměrů. S 14 795 letadly, 375 883 nákladními automobily a 7056 tanky poskytnutými Amerikou okupovalo Rusko celou východní Evropu jen pro sebe a mohlo postoupit až k Magdeburku, Výmaru a Vídni. Americký ministr zahraničních věcí Marshall jednal vědomě a otevřeně jako ruský agent v podkopávání Čankajškova režimu v Číně a ve skrytém postoupení čtvrtiny celosvětové populace do ruského vazalství. Bylo to až později, kdy se toto Marshallovo jednání začalo jevit jako hanebné; v té době byl považován za vynikajicího diplomata, jako Churchill a Roosevelt v Teheránu a za tyto služby Rusku byl i vyznamenán.

Postupně se však obraz měnil, začalo se více mluvit o „antisemitismu“ v Rusku a americké veřejné mínění, ve svém okamžitém a bezpodmínečném podřízení se americkému tisku, se změnilo z protiněmeckého a proruského na protiněmecké a protiruské.


Doba poznamenaná procesy v Praze není jednoznačná; ruské noviny neustále vysvětlovaly, že Židé odsouzení k trestu smrti pro jejich zaprodání českých zájmů (v originále „the interests of Bohemia“, pozn. DP) zájmům Židovstva, byli „nepřátelé židovského lidu“. Americký židovský výbor (AJC – American Jewish Commitee) zaujímal stejný postoj, a tak se u lidí různě po celém světě, v místech jako Amerika nebo její anglická apanáž, nevyvinula myšlenka, že by bylo možné u Žida zastávajícího veřejnou funkci v hostitelské zemi, aby se choval jako Žid a ne jako loajální příslušník hostitelské země. Americký židovský výbor pak nepodává žádné vysvětlení, aní v nejmenším, o možných důvodech Ruska, proč obviňuje věrné podřízené z obětování zájmů Ruska zájmům Izraele. Evidentně se tak snaží ponechat svět v přesvědčení, že Stalinův mazaný rolnický režim se pouští do zcela bezdůvodného dobrodružství na stejném poli, které zničilo politickou moc nacionálně socialistické Evropy; moc židovské kultury-státu-národa-lidu-rasy.

Otázka „viny“ a „neviny“ v těchto, a jiných politických procesech, jakým byla například do očí bijící hrůza v Norimberku, je z historického hlediska bezvýznamná. Židovské oběti v Praze, jako Rosenbergovi v Americe, úplně nepochopily, v jak pokročilém stadiu vývoje je „studená válka“. Včerejší móda, být proruský slovem i činem, se změnila. Rosenbergovi nebyli au courant. Židovští funkcionáři v Praze také žili v minulosti a cítili se mnohem více bezpečněji, než ve skutečnosti byli. V roce 1952 se chovali, jako kdyby se psal rok 1945.

Každý, kdo chápe prostý význam slova „politika“ ví, že tyto procesy nebyly spontánním vypuknutím „rasových předsudků“ ze strany ostražitého Stalina a jeho po moci bažící svity. Tito lidé chtějí moc a nebudou útočit na frontě, kde v případě vítězství na ně nečeká žádný zisk. Stalin byl po dobu 35 let prožidovský jak v jeho vnitřní, tak i zahraniční politice, a pokud se tedy teď změnil, tak to bylo z předem dobře promyšlených důvodů státního zájmu.

Ten stejný židovský tisk, který tvrdí, že Stalin je „antisemitský“ zároveň říká, že jeho židovské oběti jsou „nepřátelé Židů“. Pokud tedy tomuto o jeho obětech věří, procesy pak prokazují, že Stalin je prožidovský a ne naopak. Nicméně, není nic jednoduššího, než přistihnout během této doby židovské vůdce při protimluvech, kdy si zoufale začínají uvědomovat, že jejich jaderné ultimátum, jejich fronta „spojených národů“ proti Rusku, jejich „studená“ a korejská válka byly jen obrovskými přehmaty.

Doposud jejich záměr s vnitřní politikou Ruska spočíval ve výměně Stalinova režimu, který Židé považují za zrádce základních myšlenek bolševismu, za druhého Trockého. Tak jako stále doufali ve vnitřní revoluci v Německu, stejně tak doufali i v revoluci proti Stalinovi, revoluci za návrat k trockismu a fundamentálním základům mezinárodního bolševismu. Revoluci, která by vymazala religiózní, panslavistický ruský nacionalistický imperialismus, revoluci, která by zahrnovala „spojené národy“ a přiblížila židovský zlatý věk, opětovné setkání Barucha a Kaganoviče, Lippmana a Ehrenburga, Buttenwiesera a Eisnera, Any Paukerové a Any Rosenbergové. Ale teď, celá tato naděje zmizela. Není zde již možnost dosažení tohoto židovského zlatého věku nenásilnými prostředky, prostřednictvím donucení Ruska „studenou válkou“ a „spojenými národy“.

Je možné zaznamenat vývoj, který se po jasném zlomu, vyznačeném pražskými procesy, vyjevil nevyhnutelným.

Druhá část článku Francise Parkera Yockeye: What Is Behind The Hanging Of The Eleven Jews In Prague? (1952) byla převzata ze stránek RADNAT (Radical Nationalism in Australia).

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív