Categorized | Historie, Ekonomie

Ke zrodu naší epochy

Jacob BurckhardtAutor: Jacob Burckhardt

V 18. století nastupuje moderní kultura, ale už r. 1815 se řítí do velké krize (…): nastupuje civilizace podnikání a hospodářského rozmachu. Tyto zájmy se považují stále víc za princip, který určuje svět.

Nejdřív to zkusil donucovací stát se svým merkantilismem. Po něm následovala politická ekonomie s různými školami a sektami a doporučovala dokonce jako ideál i svobodný obchod; avšak teprve po roce 1815 padly všechny překážky [1] – cechovnictví, různá omezení živnostenského podnikání; nastala možnost volně převádět pozemkové vlastnictví a disponovat jím podle potřeb průmyslu. [2] Anglie se svým světovým obchodem a průmyslem se stala všeobecným vzorem.

Začala v masovém měřítku používat kamenného uhlí a železa, vyrobila stroje pro průmysl a položila tím základy velkovýrobě, zavedla dopravu parolodí a železnicí, pomocí fyziky a chemie provedla vnitřní industriální revoluci a prostřednictvím bavlny se zmocnila vlády nad velkospotřebou. K tomu přistupuje nesmírný rozmach úvěru v nejširším slova smyslu, [3] vykořisťování Indie, koloniální expanze až do Polynésie atd., zatímco Spojené státy se současně zmocnily celé Severní Ameriky a světovému obchodu byla zpřístupněna i východní Asie.


[…státu zbyla pro vlastní seberealizaci…už jen policejní, ochranná a správní funkce. Průmysl…se nakonec domáhá…, aby (stát) zrušil všechny bariéry obchodu…a usiluje o co největší celní území, aby sám byl co nejmocnější.]

V této době se navíc silně projevuje politický a sociální dosah idejí Francouzské revoluce. Konstituční, radikální, sociální tendence proklamací všeobecné rovnoprávnosti proniká tiskem s obrovským efektem do veřejnosti; státní vědy se stávají obecným vlastnictvím, statistika a politická ekonomie arzenálem, kam si každý chodí pro výzbroj, přiměřenou jeho povaze; každý pohyb je ekonomizován. Církev se jeví jako iracionální prvek; lidé si přejí náboženství, ale bez ní.

Z toho všeho vyplývá velká krize pojmu stát, kterou prožíváme… Co je však nejdůležitější: hrozí, že budou úplně setřeny hranice mezi úkoly státu a úkoly společnosti. Nejsilnější impuls k tomu dala Francouzská revoluce se svými lidskými právy, zatímco stát musel být rád, že ve své ústavě vyvázl s rozumnou definicí občanských práv. V každém případě se přitom mělo – jak oprávněně připomíná Carlyle – také trochu pamatovat na lidské povinnosti…

Z knihy Úvahy o světových dějinách, Olomouc 1996, překlad Jiří Loser. Původní německé vydání vyšlo v roce 1905 z autorovy pozůstalosti.

Poznámky DP:

1. Historik Paul Johnson píše: „Od roku 1815 zavedli Rothschildové nový trend v mezinárodním bankovnictví. Možná to byl svým způsobem klíčový faktor při zrození moderní doby… (Zrození moderní doby: devatenácté století, Praha 1998, s. 649). Pouze civilizace devatenáctého století se tak stala ekonomickou v jiném a zvláštním smyslu, neboť se opřela o motiv, který se v historii lidských společenství pouze zřídka uznával za právoplatný a čestný.

2. Ve Francii a na velké části kontinentu zavedl středostavovské (=buržoazní) formy vlastnictví Napoleonův kodex, který udělal z půdy obchodovatelný statek a hypotéce dal charakter soukromé občanské smlouvy. Druhým stadiem, překrývajícím se s prvním, bylo podřízení půdy potřebám rychle rostoucích městských populací. I když půdu samu nelze fyzicky zmobilnit, její výnos ano, pokud to dovolují zákon a dopravní možnosti.

3. Jen za desetiletí 1815–1825 bylo podle Johnsona vydáno víc „cenných papírů“ než za celé předchozí století. Za většinu z těchto úvěrů ručila především banka Rothschildů… (c. d., tamtéž).

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív