Dvanáctý sešit Edice Fascikly: Liberalismus

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter0Share on Google+0Share on Reddit0Share on VKShare on Tumblr0

Francis Parker Yockey: Imperium

Yockey je prvním z protisystémových myslitelů, kteří po válce tvrdí, že liberalismus je pro Evropany zhoubnější než komunismus. Tvrdou vojenskou sovětskou represi východní Evropy pokládal z dlouhodobého hlediska za méně škodlivou než měkkou amerikanizaci, která svým pozlátkem a systematickým podmiňováním okupuje mysli mnohem účinněji a důrazem na sobecké štěstí trvaleji ničí a korumpuje mezilidské vztahy. Neschopnost Sovětského svazu hluboce kulturně ovlivnit své vazaly z něj nakonec dělá méně nebezpečného nepřítele Evropy, než jakým jsou Spojené státy se svým „American Way of Life“ pro každý národ na Zemi.

Původu a ideologii liberalismu proto věnoval jednu z kapitol své knihy Imperium, [1] která poprvé vyšla již v roce 1948, kdy se ještě zdálo, že amerikanizace hodnot nemusí v Evropě postupovat tempem jako v „roaring twenties“. [2] Naopak: v rozvráceném a rozděleném Německu se Yockey osobně setkával s mnoha nezlomenými lidmi, [3] ve Francii a v Itálii měla velice silnou politickou i kulturní pozici levice a leccos z organizace řízeného hospodářství tu zůstávalo v tichosti zachováno, v Portugalsku a ve Španělsku vládl korporativní režim a ve skandinávských státech byl „solidarismus“ prostě doma. Pravda, Velká Británie byla pro Evropu zjevně ztracena, jenže Angličané se vždy drželi stranou. [4]


Liberalismus Yockey zasazuje do dějin, určuje jeho materialistickou podstatu (původně jde totiž hlavně o hospodářskou metodu založenou na důsledné racionalizaci) a „motor“ jeho fungování, poukazuje na jeho destruktivní působení na všechny vyšší celky (stát, církev, společnost, rodinu) a hodnoty (čest, věrnost, odpovědnost vůči bližním), varuje před některými jeho utopickými rysy, vymezuje jeho nepřátele, připomíná odposvátnění skutečnosti rozumářstvím vedoucí k nihilismu (= nicotě, nicotnosti), nadvládu práva a právníků nad pravou spravedlností, charakterizuje „soukromničení“ buržuje. Zejména však zdůrazňuje zženštilou povahu liberalismu, který válku proměňuje z mocenského zápasu v etický, což mu umožňuje nerozlišovat mezi nepřítelem a zločincem. Odtud pak odpudivý kontrast mezi cynismem pragmatických cílů liberálů a pokryteckým humanitářstvím jejich ideologického slovníku.

Po vítězství nad komunismem liberalismus opanoval takřka celý svět a rostl přímo exponenciálně. Nic však neroste věčně, a přestože ani jeho nynější krize nejspíš nebude tou poslední, je nesmyslné pokládat toto vítězství za konec dějin. Ty jednou znovu začnou bouřit…

Poznámky:

1) Rozsah této říše je „zakódován“ v pseudonymu, který si Yockey pro Imperium zvolil: Ulick Varange – přičemž irské slovo slovo ulick (užitek mysli) symbolizuje západní hranici, kdežto Varange hranici východní (Varjagové čili Vikingové založili první písemně doložený ruský stát).

2) Dokonce i takový exponent prvorepublikového demoliberalismu jako Ferdinand Peroutka si koncem roku 1945 zapisuje do deníku: „Budu se musit asi přestat stýkat s tou zacházející vrstvou, jakou jsou podnikatelé a bohatí lidé. Z nich jde jen samá deprese.“ (viz Ferdinand Peroutka, Deníky – dopisy – vzpomínky, Praha 1995, s. 41)

3) Yockey navázal např. kontakt se skupinou Alfreda Franke-Gricksche: Europäische Bruderschaft Deutscher Nation, s národně-revoluční až národně-bolševickou tendencí.

4) Že byl právě Oswald Mosley jedním z nejzanícenějších poválečných evropeistů (časopis The European, kniha The Alternative aj., účast na evropských kongresech r. 1951 v Malmö a r. 1962 v Benátkách), na tom žel nic nemění.

Víte, že…

Video

Knižní báze

Knihytisky.org - Knižní báze Délského potápěče

Markus Willinger – Generace identity

Guillaume Faye – Proč bojujeme (dotisk)

Guillaume Faye - Proč bojujeme
K objednání zde! ČR: Knihytisky, Náš směr SLOVENSKO: Protiprúdu

Myšlenka dne

„Moderní svět je špatný, protože je civilizovaný. Moderní filosofové tvrdí, že se jim nelíbí věčný trest na onom světě. Můžou být spokojeni. Stvořili věčný trest už zde, na tomto světě. Škvařit se navěky v pekle je samo o sobě dost zlé, ale octnout se v pekle na mírném ohni a ještě muset uznat, že teplota je snesitelná – to je přímo nesnesitelné.“ – G. K. Chesterton

Tweets

Archív