Dvanáctý sešit Edice Fascikly: Liberalismus

Francis Parker Yockey: Imperium

Francis Parker Yockey: Liberalismus

Tradice budoucnosti byla obnovena na stránkách Délského potápěče. Texty, které nevyšly knižně, budou postupně doplňovány.

Yockey je prvním z protisystémových myslitelů, kteří po válce tvrdí, že liberalismus je pro Evropany zhoubnější než komunismus. Tvrdou vojenskou sovětskou represi východní Evropy pokládal z dlouhodobého hlediska za méně škodlivou než měkkou amerikanizaci, která svým pozlátkem a systematickým podmiňováním okupuje mysli mnohem účinněji a důrazem na sobecké štěstí trvaleji ničí a korumpuje mezilidské vztahy. Neschopnost Sovětského svazu hluboce kulturně ovlivnit své vazaly z něj nakonec dělá méně nebezpečného nepřítele Evropy, než jakým jsou Spojené státy se svým „American Way of Life“ pro každý národ na Zemi.

Původu a ideologii liberalismu proto věnoval jednu z kapitol své knihy Imperium, [1] která poprvé vyšla již v roce 1948, kdy se ještě zdálo, že amerikanizace hodnot nemusí v Evropě postupovat tempem jako v „roaring twenties“. [2] Naopak: v rozvráceném a rozděleném Německu se Yockey osobně setkával s mnoha nezlomenými lidmi, [3] ve Francii a v Itálii měla velice silnou politickou i kulturní pozici levice a leccos z organizace řízeného hospodářství tu zůstávalo v tichosti zachováno, v Portugalsku a ve Španělsku vládl korporativní režim a ve skandinávských státech byl „solidarismus“ prostě doma. Pravda, Velká Británie byla pro Evropu zjevně ztracena, jenže Angličané se vždy drželi stranou. [4]


Liberalismus Yockey zasazuje do dějin, určuje jeho materialistickou podstatu (původně jde totiž hlavně o hospodářskou metodu založenou na důsledné racionalizaci) a „motor“ jeho fungování, poukazuje na jeho destruktivní působení na všechny vyšší celky (stát, církev, společnost, rodinu) a hodnoty (čest, věrnost, odpovědnost vůči bližním), varuje před některými jeho utopickými rysy, vymezuje jeho nepřátele, připomíná odposvátnění skutečnosti rozumářstvím vedoucí k nihilismu (= nicotě, nicotnosti), nadvládu práva a právníků nad pravou spravedlností, charakterizuje „soukromničení“ buržuje. Zejména však zdůrazňuje zženštilou povahu liberalismu, který válku proměňuje z mocenského zápasu v etický, což mu umožňuje nerozlišovat mezi nepřítelem a zločincem. Odtud pak odpudivý kontrast mezi cynismem pragmatických cílů liberálů a pokryteckým humanitářstvím jejich ideologického slovníku.

Po vítězství nad komunismem liberalismus opanoval takřka celý svět a rostl přímo exponenciálně. Nic však neroste věčně, a přestože ani jeho nynější krize nejspíš nebude tou poslední, je nesmyslné pokládat toto vítězství za konec dějin. Ty jednou znovu začnou bouřit…

Poznámky:

1) Rozsah této říše je „zakódován“ v pseudonymu, který si Yockey pro Imperium zvolil: Ulick Varange – přičemž irské slovo slovo ulick (užitek mysli) symbolizuje západní hranici, kdežto Varange hranici východní (Varjagové čili Vikingové založili první písemně doložený ruský stát).

2) Dokonce i takový exponent prvorepublikového demoliberalismu jako Ferdinand Peroutka si koncem roku 1945 zapisuje do deníku: „Budu se musit asi přestat stýkat s tou zacházející vrstvou, jakou jsou podnikatelé a bohatí lidé. Z nich jde jen samá deprese.“ (viz Ferdinand Peroutka, Deníky – dopisy – vzpomínky, Praha 1995, s. 41)

3) Yockey navázal např. kontakt se skupinou Alfreda Franke-Gricksche Europäische Bruderschaft Deutscher Nation, s národně-revoluční až národně-bolševickou tendencí.

4) Že byl právě Oswald Mosley jedním z nejzanícenějších poválečných evropeistů (časopis The European, kniha The Alternative aj., účast na evropských kongresech r. 1951 v Malmö a r. 1962 v Benátkách), na tom žel nic nemění.

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív