Categorized | Geopolitika, Politika

O znovupřipojení Krymu k Rusku

Vzpomínate si na Kosovo, odtržené od Srbska, protože se Albánci stali majoritou?

Vzpomínate si na Kosovo, odtržené od Srbska, protože se Albánci stali majoritou?

Autor: Guillaume Faye

Krymský parlament vyhlásil nezávislost na Ukrajině a vypsal referendum o možném připojení k Ruské federaci. V tom se rozpoutala bouře na velvyslanectvích! Krymská vláda je nelegitimní, protože je samozvaná. Která strana má pravdu?

Barack Obama 6. března prohlásil, že plánované referendum o připojení k Rusku bude nedemokratické a protiústavní. Stejný postoj zaujaly i vlády Evropské unie. Vypadá to tedy, že pokud lidé nepodporují zájmy a ideologii toho, co Rusové nazývaji „západními mocnostmi“, jsou jejich rozhodnutí protiprávní. Demokracie má evidentně značné ohebné standardy.

Setkáváme se zde s velmi starým problémem – principem národnosti v etnickém versus politickém smyslu. Abych to blíže popsal, oddělení Krymu od Ukrajiny je podle ukrajinské ústavy protiprávní. Ukrajina je „jednotná a nedělitelná“, stejně jako Francie. Avšak Ukrajina je i zároveň velmi nestabilním, ba co víc, národnostně rozděleným státem. Představte si, že by se ve Francii zítra chtěli Bretonci a Korsičané protiústavně osamostatnit. Nebo něco horšího, představte si budoucí oblast ve Francii, ve které by po desetiletích kolonizačního přístěhovalectví arabsko-muslimská většina požadovala samostatnost, nebo dokonce připojení k nějaké zemi na druhé straně Středozemního moře.


Ke stejným problémům dochází po celém světě: Katalánci ve Španělsku, Skotové v Británii, Vlámové v Belgii, muslimové v Izraeli (kteří mají vyšší míru porodnosti). Další množství příkladů můžeme nalézt v Africe a Asii. Vzpomínate si na Kosovo, odtržené od Srbska, protože se Albánci stali majoritou? V tomto případě Američané a Západ souhlasili s rozdělením Srbska! Avšak s oddělením Krymu hluboce nesouhlasí. Pokrytectví a dvojí metr!

Američané by také měli být opatrnější pří vyhlašování jejich principů a zásad. Co když vznikne hispánská majorita v jihozápadních státech USA (díky imigraci a porodnosti), která vysloví požadavek na znovupřipojení k Mexiku? Což bude za dvacet let skutečnou hrozbou… To nás přivádí zpět ke starému konfliktu mezi legalitou a legitimností, kterým se podrobně zabýval Carl Schmitt. Rovněž nás to nutí zamyslet nad konceptem multietnického státu (imperiálního/federálního), který byl vždy v historii obtížně spravovatelný a nestabilní.

Podle Putina a Kremlu, náleží Krym historicky k Rusku, protože má ruskojazyčnou většinu a kotví zde i část Černomořské flotily. Putin chce obnovit Rusko, ne však v hranicích Sovětského svazu, ale Ruska carevny Kateřiny Veliké. A co je na tom? Je samozřejmé, že Vladimír Putin chce před svým lidem vypadat jako ten, kdo přivedl zpět (původně ruský) Krym do vlasti a obnovil mezinárodní vliv Ruska.

Putin zvládl krizi hladce – za pomoci juda, kdy využil agresivní výpady jeho soupeřů (včetně EU, NATO a USA) ve svůj prospěch a nalákal Ukrajinu do jejich stáda. Je obrovskou geopolitickou chybou provokovat Rusko, namísto respektování jeho sfér vlivu, což ho jen vhání do náruče Číny. Je hloupé oživovat studenou válku. Rusofobie není v zájmu Evropanů. Ruská moc není hrozbou, nýbrž příležitostí. Prezentovat Putina jako hrozbu „demokracii“ je jen určitým druhém pohodlné propagandy, kterou provozuje prodejná kurvička a profesionální diletant Bernard-Henri Lévy. Je tudíž pochopitelné, že politika Washingtonu má dva cíle – zabránit Rusku stát se znovu globální mocností a jeho sblížení s Evropskou unií.

Mezitím se krize na Ukrajině teprve rozvíjí. Tento uměle vytvořený státní celek nebude pravděpodobně nikdy trvale stabilní, Krym pravděpodobně skončí jako součást Ruska, východní a jižní Ukrajina se možná stanou kvazi-protektoráty Ruska.
Západní Ukrajinu, pod vlivem „nacionalistů“ a prozápadních Ukrajinců, však čeká těžší osud. Ukrajinský nacionalismus bude čelit zásadnímu protikladu, kdy jeho proevropská orientace je v příkrém protikladu s kosmopolitní ideologií EU, která zavrhuje všechny druhy nacionalismu a „etnické nenávisti“. Tento fakt se nikdy nezmění. Ukrajinský nacionalismus je zásadně neslučitelný s iedologickou biblí EU. Což je sktečnost, kterou si mnoho lidí není schopno uvědomit.

V historii se často vyskytují neřešitelné problémy. Jeden z mých ruských přátel, Pavel Tulajev (který vydává mé práce) to chápe velice dobře: je nezbytně nutné sjednotit všechny lidi evropského původu, od Atlantiku až po Pacifik, bez ohledu na politické uspořádání. Ukrajinská krize je ozvěna 19. a 20. století, dnes se však nacházíme ve století jednadvacátém.

Článek „Pour le rattachement de la Crimée à la Russie?“ vyšel původně na stránkách Guillame Fayeho, překlad pochází z anglické verze „On the Russian Annexation of Crimea“, publikované na stránkách Counter-Currents Publishing.

Comments are closed.

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív