Začátek nové geopolitické éry. Rozhovor s Manuelem Ochsenreiterem o situaci na Krymu

Manuel Ochsenreiter se srbským dobrovolníkem na jednom ze silničních zátarasů poblíž Sevastopolu.

Manuel Ochsenreiter se srbským dobrovolníkem na jednom ze silničních zátarasů poblíž Sevastopolu.

James Porrazzo v rozhovoru s Manuelem Ochsenreiterem pro stránky Open Revolt

JP: Nedávno jsi navštívil Krym v době, kdy probíhalo referendum o připojení k Rusku. V prvé řadě by nás zajímalo, jak tě na Krymu přijali jako německého novináře?

MO: Byl to stejný druh přijetí, kterého se vám dostane kdekoli mimo „oblast Západu“. Jakmile lidé poznají, že nepracujete pro mainstreamové masmédia ve vaší zemi, přivítají vás vřele a přátelským způsobem. Je dobré, když nejste součástí průmyslu korporátních lží.

JP: Co se odehrávalo na ulicích před tímto historicky významným dnem? Zde v Severní Americe líčila masmédia obraz ruských jednotek, kontrolujících opozici pod pohrůžkou užití zbraní.

MO: Tyto pohádky nevysílala pouze americká masmédia. I v Německu jsme byli „svědky“ invaze, kdy ruské tanky a další vojenská technika obsazovaly Krym. Když jsem přijel do Simferopolu začal jsem po této ruské invazi pátrat. Zjistil jsem však, že se odehrávala pouze na televizních obrazovkách v západních zemích. Namísto depresivních „okupačních scén“ jsem viděl šťastné lidi, zachvácené nadšením ze „znovusjednocení“. Obyvatelé Krymu se těšili na den referenda.


JP: Je jasné, jaké názory zastává proruská většina. Měl jsi příležitost mluvit s někým z dalších skupin obyvatelstva, napřiklad krymskými Tatary? Nebo lidmi loajálními s kyjevskou juntou? Naše okupovaná masmédia opět tvrdily, že tyto skupiny obyvatel čelily (nebo stále čelí) těžkostem.

MO: Tak zaprvé, říkal jsem si kde naše západní masmédia našly všechny ty protirusky zaměřené obyvatele Krymu. Možná na stejném místě, na jakém našli masy „mírumilovných protestujících“ v Sýrii? Samozřejmě že jsem na Krymu mluvil s mnoha lidmi a samozřejmě že někteří byli skeptičtí vůči Moskvě. Nicméně tam nebyli žádní „protirusky“ orientovaní lidé. Měl jsem možnost mluvit s krymskými Tatary, kteří byli velmi rozlobeni na jejich protiruskou „lobby“, která je podporována západními nevládními organizacemi, Washingtonem, Ankarou a Bruselem. Faktem je, že mnoho krymských Tatarů a dalších neruských národností dává přednost být součástí Ruska, obzvláště poté co měli možnost být svědky toho, co se dnes odehrává v Kyjevě. Volí bezpečnost, mír a pořádek (Moskva) namísto anarchie, chaosu a výtržnictví (Kyjev).

JP: Tvoje fotografie s kozáky a srbskými dobrovolníky jsou emotivní. Měl jsi příležitost seznámit se s jejich postoji a s důvody, které je přiměly k cestě na Krym?

MO: Jejich motivace byla idealistická. Chtěli pomoci jejich ruským krajanům. Obzvláště před referendem kolovalo Krymem mnoho zvěstí o provokacích Kyjeva. Lidé očekávali chuligány z „Pravého Sektoru“, kteří se budou snažit na Krymu narušit přípravy a chod referenda. Kozáci strážili veřejné budovy. Lidé byli nadšeni nad kozáckou přítomností v Simferopolu. Srbští četničtí dobrovolníci strážili silniční zátarasy poblíž Sevastopolu.

JP: Jaké byly první ohlasy v ulicích po vyhlášení výsledků referenda?

MO: Krym zaplavila vlna štěstí. Lidé slavili v ulicích po celou noc. Byl to skvělý zážitek, obzvláště pro mě jako pro Němce, kdy jsem možnost znovu zažít jedinečnou historickou událost, poněvadž i my jsme byli znovusjednoceni v roce 1900…

JP: Kromě toho, že jsi skvělý novinář jsi také odborník na geopolitiku. Kam podle tebe směřuje dění na Ukrajině?

MO: Znovusjednocení Krymu s Ruskem je počátkem geopolitického tsunami. Poprvé od roku 1989/1990 se objevila vážná konkurence hegemoniální moci USA. Pravidla hry se náhle změnila. Rusko už není ochotno více tolerovat jakýkoli tlak Západu směrem na Východ. Znovusjednocení Krymu s Ruskem není dozajista koncem, nýbrž počátkem nové geopolitické éry.

JP: Měli jsme možnost sledovat tvoje cesty do Sýrie a poté na Krym. Co je tvým dalším cílem?

MO: Akorát jsem se vrátil z Kosova, kde jsem navštívil srbskou komunitu, která bojuje o přežití. Kosovo je další geopoliticky ožehavou oblastí – v současnosti přehlíženou, ale to se může v budoucnu velice rychle změnit. Jsme zde svědky stejného scénaře, jako v dalších geopoliticky konfliktních oblastech – Západ podporuje kriminální gangy, které vydává za „bojovníky za svobodu“, šíří válečnou propagandu a lži a přebírá kontrolu nad územím prostřednictvím modelu takzvané „otevřené společnosti“. Což je ale ve skutečnosti jen eufemismus pro „otevřený trh“.

JP: Co by jsi na závěr vzkázal podporovatelům a čtenářům Open Revolt?

MO: Zachovejte klid a mějte víru v eurasianismus!

Rozhovor The Beginning of a New Geopolitical Era: A Talk With Manuel Ochsenreiter byl převzat ze stránek Open Revolt.

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív