Categorized | Geopolitika, Politika

Spojené státy evropské nebo Evropa národů?

Markus Willinger

Markus Willinger

Autor: Markus Willinger

Ukrajinská krize opět prokázala, že starý konflikt mezi Amerikou a Ruskem stále probíhá. Jasně však i prokázala další skutečnost, a to že centrem tohoto konfliktu je i nadále Evropa, která však nedisponuje žádnou vlastní nezávislou mocí, kterou by byla schopná ovlivnit výsledek tohoto soupeření. Rusové a Američané vedou spory o překreslení hranic v Evropě a vůbec se nestarají, co si o tom Evropané myslí. Nestarají se, protože se nepotřebují starat. Slavný výrok Victorie Nulandové „Fuck the EU!“ to vyjadřuje výstižně. „Neposlouchej Evropany. Jediné co dělají je, že jen mluví. Nezáleží na nich.“

A protože Evropa nemá žádnou vlastní moc, Ukrajina má jen dvě možnosti volby: ruskou nebo americkou sféru vlivu. Být součástí Evropy nebylo nikdy možnou volbou pro Ukrajinu. Nemohla se jí stát, protože nezávislá Evropa neexistuje.

Jak k tomu došlo, že se nikdo o nás Evropany nepotřebuje starat? Státy Evropské unie dohromady mají dvakrát větší armádu než Rusko a silnější ekonomiku než USA. Nehledě na to nám však stále zcela dominují tyto cizí mocnosti. Nabízí se tak otázka: potřebujeme jinou formu uspořádání Evropy? Ano, potřebujeme!


Potřebujeme nezávislou Evropu. Neměli bychom nikdy věřit, že nás budou Rusové nebo Američané někdy respektovat. A proč by měli? Je to naše práce, ochraňovat náš kontinent. Oni však vidí, že tak nečiníme.

V současnosti jsme my, Evropané, vazaly Spojených států. To je realita.

Pokud chceme být znovu svobodní, nezávislí, schopní rozhodovat o tom, co se bude dít v Evropě, pokud chceme přestat být k smíchu ostatním mocnostem, musíme najít způsob, jak reorganizovat síly, které Evropa skutečně má.

Proč evropský superstát nemůže nikdy fungovat

Upřímně řečeno, jsem rozhodně proti myšlence evropského superstátu (ve federalizované podobě – dále jen Evropský stát pozn. DP) a to z mnoha důvodů. Nevěřím, že by Evropský stát někdy mohl fungovat, nebo že by o jeho vytvoření mělo být usilováno.

Zakládání impérií a superstátů se nikdy neobešlo bez užití násilí. Během tohoto procesu se vždy objeví povstalecké skupiny, které usilují o nezávislost uvnitř různých území a je potřeba síly (hodně síly) k jejich potlačení. To by jistě platilo v případě, pokud by se někdo pokusil sjednotit více než 20 států do jednoho. Důvodem, proč v současnosti neexistuje Evropský stát je, že žádný stát v Evropě nikdy neměl dostatečnou sílu vynutit si vytvoření takového superstátu. Habsburkové, Napoleon a dokonce i Němci nebyli dostatečně silní, aby porazili všechny své nepřátele v Evropě.

K vytvoření impéria potřebujete použít sílu. Dokonce i „demokratická“ Evropská unie si to uvědomila. Z toho důvodu není Evropanům dovoleno hlasovat ohledně „evropských otázek“. Pokud by totiž tyto otázky byly s evropskými národy konzultovány, nikdy by nedošlo k vytvoření eura, podepsání „Lisabonské smlouvy“ a státy východní Evropy by se zcela jistě nestaly součástí EU.

Moderní demokracie a národní stát v průběhu historie objevili současně, protože moderní demokracie vyžaduje národ. Sen o demokratickém Evropském státě je chiméra. Pokud budeme mít možnost být svědky jeho vzniku, tak jedině ve formě diktatury (ačkoli může být proklamován za „demokratický“) a tento stát bude zničen při první příležitosti, kdy lidé dostanou svou moc zpět do svých rukou.

Pokud někdo nesouhlasí s moderní liberální demokracií a dává přednost švýcarskému modelu „přímé demokracie“ (jako je tomu v mém případě), musí nezbytně odmítnout myšlenku Evropského státu.

To, že je v Evropě tolik národů má svůj důvod. Je to proto, že Evropané milují svou svobodu. Je to také proto, že každý národ našeho kontinentu vždy bránil svoji nezávislost. V den, kdy se tyto národy vzdají své svobody, aby se mohly stát částí velkého impéria, Evropa zanikne a změní se v západní Asii.

Evropa národů

Nejsem nacionalista. Jsem přesvědčením Evropan a z toho důvodu musím akceptovat fakt, že Evropa je ničím bez svých národů. Pokud usilujeme o reorganizaci Evropy, musíme uznat, že Evropa se liší od Spojených států nebo Číny. A protože je tak jedinečná, potřebuje také nalézt svůj vlastní jedinečný způsob sebeorganizace.

Evropská unie zcela evidentně nefunguje. Každý den nám přikazuje co máme dělat, jak máme žít, přitom ale není schopná obránit své zájmy proti zájmům cizích mocností. Evropská unie kompletně selhala. Vzala nám naši svobodu a na oplátku se nám nedostává žádných výhod, které by jednotná evropská mocnost měla přinášet.

Chci, aby se Evropa vydala opačným směrem. Chci Evropu, která bude jednotně čelit cizím mocnostem, která ale nebude usilovat o stejnost svých národů. Evropa nepotřebuje společnou měnu, stejně jako nepotřebuje univerzální regulace a stupidní unijní zákony. Evropa potřebuje vojenskou alianci, společnou ochranu hranic a obranu Středozemí před invazí afrických přistěhovalců (které masmédia označují jako „žadatele o azyl“).

Je potřeba, aby evropská vojenská aliance nahradila NATO. Během studené války potřebovali Evropané USA, aby se mohli bránit případné ruské invazi. Dnes však však k naší obraně Američany nepotřebujeme, neexistuje už tedy pro nás žádný důvod abychom se spoluúčastnili jakýchkoli válek páchaných Amerikou. Evropská vojenská aliance je nezbytná k zformování silné evropské armády, ve které se spojí přednosti všech jejich národů. Kdo na světě může mít lepší zimní vojáky než Skandinávci? Kdo může zkonstruovat lepší tanky než Němci nebo lepší lodě než Britové? Společně jsme my, Evropané, silní a nemusíme se bát žádné cizí mocnosti.

Nemusíme mít obavu, že by taková nová evropská mocnost měla tendence začinat zbytečné války, protože Evropané by měli mnohem větší vliv na zahraniční politiku svých národů. Potřebujeme instituci, kdy by se naše národy setkávaly a rozhodovaly o společné zahraniční politice. Evropský parlament by byl pro tento účel vhodný, obzvláště pokud by, dle mé představy, ztratil pravomoc rozhodovat o každodenním životě lidí, kterým vládne. V evropských volbách by Evropané mohli přímo rozhodnout zdali souhlasí nebo nesouhlasí s evropskou zahraniční politikou. To by nám umožňovalo jak volit o naší vnitřní politice v domácích volbách, tak i o zahraniční politice ve volbách evropských. Evropané by proto byli mnohem lépe schopni rozhodovat o tom, co by měli politikové dělat.

Věřím, že tohle je cesta, kterou bychom se měli vydat. Jsem si jistý, že pouze „Evropa národů“ (nebo „Evropa otčin“ jak ji označujeme v Německu) by nám dala jak svobodu, tak i moc. Dnes nemáme ani jedno. Proto potřebujeme rozpustit Evropskou unii a pokusit se založit sjednocenou, a proto nezávislou, Evropu.

Potřebujeme tak učinit proto, aby země jako Ukrajina mohly jednoho dne říct: nevolíme ani Moskvu, ani Washington.

Volíme Evropu.

Článek Markuse Willingera United States of Europe or a Europe of Nations? byl převzat ze stránek Motpol.nu.

Související četba:

Julius Evola, Evropa: forma a předpoklady, Fascikly 4/11.

Oswald Spengler – Myšlenky PRÁVĚ VYŠLO!

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Radim Lhoták – Zpěvy nemilosti

Radim Lhoták - Zpěvy nemilosti***
„Zpěvy nemilosti“ jsou literární miniatury odrážející společenské fenomény doby. Jak už se ale dá očekávat, píše-li je Radim Lhoták, budou kontroverzní, provokativní, břitké, přitom však podnětné, otevřené a k zamyšlení vedoucí. Dvacet šest krátkých úvah z pera filosofujícího esejisty a literáta, který publikoval výhradně na alternativních webech…
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

20. dubna 1889 se v rakouském Braunau nad Innem narodil německý voják, umělec a politik Adolf Hitler. Národněsocialistické hnutí dovedl až k absolutní moci v Německu, jehož byl od roku 1933 až do své smrti kancléřem a Vůdcem. Po válce se stal negativním  pólem morálního systému, jakousi liberální náhražkou křesťanského Ďábla.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív