Ošidná koncepce totalitarismu

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter0Share on Google+0Share on Reddit0Share on VKShare on Tumblr0
„Fašismus, nacismus a bolševismus lze považovat za tři různé stromy, sdílející jisté společné znaky, zatímco liberální teorie vytváří obraz jediného stromu se třemi větvemi.“ Emilio Gentile

„Fašismus, nacismus a bolševismus lze považovat za tři různé stromy, sdílející jisté společné znaky, zatímco liberální teorie vytváří obraz jediného stromu se třemi větvemi.“ Emilio Gentile

Autor: Dominique Venner

Americký historik George Mosse poukázal na ošidnou povahu teorie totalitarismu: „nahlíží totiž na svět výlučně z liberální perspektivy.“ Jinak řečeno, jedná se o koncept stvořený liberálním myšlením za účelem zdůraznění své odlišnosti od spektra rivalů, smísených do jediné, nesvaté kategorie, přesně dle polarizujícího módu myšlení typu „my“ vs. „oni“.

Teorie totalitarismu odhaluje silně ideologický charakter liberalismu. Velmi odlišné skutečnosti zobecňuje a redukuje do jediné kategorie, a tím zakrývá všechny vzájemné rozdíly jednotlivých antiliberálních systémů. Jak lze vůbec srovnávat rovnostářský, internacionalistický komunistický systém, potřísněný krví milionů svých předválečných obětí na jedné a elitářský, nacionalistický italský fašismus, jemuž lze za stejné období připsat asi deset poprav, na straně druhé? 1]

Tento obří kvantitativní rozdíl odpovídá i zásadním odlišnostem kvalitativním. To, s čím se liberalismus vypořádává jednotnou nálepkou „totalitarismu“, zahrnuje odlišné skutečnosti, sdílející jen povrchní podobnost („stát jediné strany“). Liberální teorie totalitarismu využívá tohoto ideologického slepence k vlastnímu ospravedlnění prostřednictvím negace, tedy zdůrazněním své „morální“ nadřazenosti. Jedná se o ideologický trik bez jakékoliv vědecké hodnoty.


V rozhovoru na toto téma poukázal Emilio Gentile – který sám sebe označuje za „liberála, kritizujícího liberální historickou interpretaci totalitarismu“ – na přítomnost tří zásadních omylů této interpretace: „Zaprvé směšuje dohromady dvě velmi odlišné věci – bolševismus a fašismus. Dále pokládá racionalitu za výlučné hájemství liberalismu a jakoukoliv míru a formu racionality ve třech antiliberálních experimentech striktně popírá. Třetí omyl spočívá v zaměňování očividných a zásadních podobností. Jinými slovy: fašismus, nacismus a bolševismus lze považovat za tři různé stromy, sdílející jisté společné znaky, zatímco liberální teorie vytváří obraz jediného stromu se třemi větvemi.“ 2]

Toto neznamená nic méně, než že užití termínu „totalitarismu“ coby generického, obecného termínu je nutno považovat za nevědecké. Jakmile koncept zahrnuje vše stojící v opozici vůči liberalismu, přičemž se definuje právě jen pomocí tohoto negativního vymezení, pozbývá významu. Nyní jej tak lze aplikovat libovolně: na islamismus, všemožné exotické tyranidy, a vlastně proč ne i na katolickou církev? Tento polemický nástroj tak působí podobně reduktivně jako komunistické označení veškeré své opozice za „kapitalismus“ a „imperialismus.“

Poznámky:

1] Už jsme poznamenali, že s výjimkou několika ojedinělých akcí, které lze přičíst italské rozvědce, zavraždění Matteottiho a pouličního násilí, následujícího občanskou válku ve 20. letech (a také s pochopitelnou výjimkou válečných let a kolonizace) došlo ve fašistické Itálii mezi lety 1923-1940 jen k devíti politickým popravám (a sedmnácti dalším do roku 1943). Viz práce amerického historika S. G. Paynea : Franco José Antonio. El extrano caso del fascismo espanol, Planeta, Barcelona, 1997, str. 32.

2] Rozhovor mezi Emiliem Gentilem a Dominiquem Vennerem v La Nouvelle Revue d’Histoire, 16, vydání, leden-únor 2005, str. 23-26. Na totéž téma také čtenáře odkazuji na můj rozhovor s Ernstem Noltem La guerre civile européenne (Rencontre avec Ernst Nolte et Dominique Venner), Éléments, vydání 98, květen 2000, str. 18-21.

Zdroj: Dominique VennerLe Siècle de 1914: Utopies, guerres et révolutions en Europe au XXe siècle (Paris: Pygmalion, 2006). Do angličtiny přeložil Giuliano Adriano Malvicini. Český překlad Totalitarianism: A Specious Concept byl převzat ze stránek Counter-Currents Publishing.

Víte, že…

  • 22. září 1980 vpadla irácká armáda na území sousedního Íránu. Začal tak jeden z nejkrvavějších konfliktů 2. poloviny 20. století, který po osmi letech bojů skončil de facto patem. Rozhodnutí Saddáma Husajna napadnout je příčítáno obavám z nepokojů a povstání iráckých šíítů, povzbuzených revolucí a nastolením islamistického režimu v Teheránu.

Knižní báze

Knihytisky.org - Knižní báze Délského potápěče

Markus Willinger – Generace identity

Guillaume Faye – Proč bojujeme (dotisk)

Guillaume Faye - Proč bojujeme
K objednání zde! ČR: Knihytisky, Náš směr SLOVENSKO: Protiprúdu

Video

Myšlenka dne

„Duch váš ztratil už i schopnost mužné slovo jen vyslechnout! Bylo možno po ‚Písních otroka‘ zaznamenat nejmenší zvolnění pohybu vašeho po šikmé ploše dolů do otrockého ducha? …

Otroci, slovům a důvodům nejsou už hlavy vaše přístupny, ale ranám osudu budou přece ještě! Jen těžký náraz utrpení může vás ještě vzpružit a zachránit. Ano, národe, ty můj milý, nezdárný kluku! Čeho potřebuješ je bití, čím větší, tím lepší, až krev bude z tebe stříkat! Je to tvé primum necessarium, to ti musí každý přítel tvůj z plna srdce přát!“ – Ladislav Klíma

Tweets

Archív