Categorized | Geopolitika, Historie, Politika

Vzpoura idiotů

Palmýra

Palmýra

Autor: Manuel Ochsenreiter

Mnoho mainstreamových evropských politiků dnes roní krokodýlí slzy nad skutečností, že starověká Palmýra v Sýrii padla pod kontrolu teroristů. Vyjadřují obavy, že ozbrojení militanté „Islámského státu“ zničí Palmýru, jedno z center antického světa s kilometr dlouhou kolonádou, s hrobkami, amfiteátrem a paláci. Nebylo by to poprvé, kdy by „Islámský stát“ zničil kulturní a historické památky.

Avšak jejich emoce jsou hluboce pokrytecké. Protože mnoho politiků, kteří jsou teď „znepokojeni“, je ve skutečnosti ideologickými „dirigenty zákulisí“, stojícím v pozadí „Islámského státu“ a dalších teroristických skupin v Sýrii a Iráku. Jejich podpora takzvané „syrské revoluce“ ve skutečnosti podnítila vznik těchto skupin.

„Islámský stát“ dnes pouze vykonává svoji práci. Ničí civilizaci, rozkládá celý národ, zabíjí každého, kdo představuje „řád“ – a to nejbrutálněji představitelným a možným způsobem. Rozkládá Sýrii, která představuje geopolitickou překážku pro Washington a Brusel.


Tento vzorec chování není ničím novým:

Znesvěcený srbský hrob na Kosovu s položenými zvířecími kostmi

Znesvěcený srbský hrob na Kosovu s položenými zvířecími kostmi

– V Kosovu extrémističtí Albánci neútočí pouze na Srby, útočí a ničí pravoslavné kostely a hřbitovy. Nechtějí se pouze zbavit srbského obyvatelstva, chtějí vyhladit i srbskou minulost a přítomnost. Kosovští Albánci znesvěcují pravoslavné hroby pokládáním zvířecích mršin na ně.

– V Zakavkazsku, během války o Náhorní Karabach, ničila ázerbajdžánská armáda arménské kostely a kláštery. Katedrála Krista Spasitele v Šuše, v Náhorním Karabachu, byla ázerskou (ázerbajdžánskou) armádou znesvěcena a přeměněna ve sklad zbraní.

Není náhoda, že tento barbarský a antikulturní způsob války byl podporován „dobrovolníky“ (například Čečenci nebo afghánskými džihádisty) jak v bývalé Jugoslávii, tak i v Zakavkazsku.

Ničení kulturního, historického, náboženského a národního dědictví je účinným způsobem, jak vytvořit „fait accompli“ na geopolitických bojištích. Účelem těchto „válečných opatření“ je odříznout nepřátelské obyvatelstvo od jeho kolektivních historických, kulturních a náboženských pout a identit.

Což přesně odpovídá ideologickému konceptu postmoderního a liberálního Západu, který provádí to stejné v Evropě – samozřejmě jinými prostředky, takzvanou „měkkou silou“. V Evropě naše politické elity popírají existenci a důležitost našich kolektivních identit, fantazírujíc na našich univerzitách o intelektuálních hologramech jako „hybridních identitách“ a podobně. Bojují proti náboženství, „dekonstruují“ tradiční rodinu, dokonce vytvářejí nové druhy, s cílem popřít existenci „muže“ a „ženy“. Konvertují kostely v obchodní nebo obytné domy. Uctívají „jednotlivce“, který má „svobodu“ volby v „otevřené společnosti“ – což ale ve skutečnosti znamená „otevřeném trhu“.

Ruský filosof a politolog prof. Alexandr Dugin dříve tento proces popsal jako způsob šíření moderního „idiotismu“. Ve starověkém Řecku se říkalo „idiōtēs“ lidem „bez odborných schopností“, starajícím se jen o vlastní zájmy (idios jako osobní vlastnictví), neúčastnícím se veřejného života a postrádajícím jakékoli kolektivní pouta.

„Islámský stát“ je dnes válečným „buldozerem“, který má za cíl zničit jakékoli koletivní pouta na Blízkém východě. Nepředstavuje nic víc, než jen militantní křídlo západního liberalismu.

Úvaha byla převzata z profilu autora na Facebooku.

One Response to “Vzpoura idiotů”

  1. Saitan napsal:

    ..ISIS „dnes pouze vykonává svoji práci“, ničí však řád, nebo ustanovuje svůj řád? Ustnoviuje svůj řád a toto právo si vydobyl se zbraní v ruce.. My bychom měli na svém území také prosazovat svoji politiku.. Ale ta určitě nespočívá, tak jak se autor domnívá, v zastávání se křesťanského náboženství, které dlouho sloužilo vládnoucí aristokracii jako nástroj udržení mas v područí.. Nakonec projevilo svou pravou egalitářskou podstatu společnou se socialismem („láska k bližnímu“) a otevřelo tak cestu k liberalismu a úpadku, který autor kritizuje..

Trackbacks/Pingbacks


Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív