Categorized | Historie, Kultura, Politika

O „občanské společnosti“

„...Tato příšerně cynická společnost ve své naivitě nevidí, kdo jednoduše hraje divadlo a dělá se lepším, aby skryl své šílenství.“ Salvador Dalí

„…Tato příšerně cynická společnost ve své naivitě nevidí, kdo jednoduše hraje divadlo a dělá se lepším, aby skryl své šílenství.“ Salvador Dalí

Autor: Karel Veliký

Příspěvek k „určení nepřítele“

V 80. a 90. letech se pro řadu levičáckých intelektuálů stal koncept občanské společnosti vítanou náhražkovou ideologií za jejich skomírající revolučně-socialistické přesvědčení.  To bylo těžce zraněno naprostou společenskou izolací revolučních ozbrojených skupin typu Rudých brigád a naopak plným kooptováním socialistických i komunistických stran a odborů do kapitalistického a parlamentního systému.  Sociálně-kritickou agendu tak převzala tzv. „nová sociální hnutí“ (zprvu např. „hnutí za mír“, ekologové „proti jádru“, následně „lidská práva“, „antirasismus“ apod.). Rukojmím jejich klíčových zájmů není přitom již „dělnická třída“ rozpouštějící se v nejrůznějších služebných a nevolnických postech „globální ekonomiky“, ani domácí „lid“ čili „burani“ hypnotizovaní „společností spektáklu“ (Debord), ale nejrůznější „menšiny“ – etnické, sexuální i sociální (delikventi). Druhou inspirací z okruhu „frankfurtské školy“ je strategie pozvolných změn uplatňovaných zevnitř stávající společnosti („pochod institucemi“) namísto nějakého prudkého společenského převratu „zvenčí“. Vehiklem těchto změn jsou kultura a právo.

Někdejší boj „dělnické třídy s buržoazií“ byl tedy nahrazen dichotomií „občanská společnost“ versus „stát a trh“. Radikální levice má nyní za cíl rozšiřovat uvnitř „buržoazní společnosti“ mezirasová a libertářská společenství – tedy „multietnickou společnost“ – dokud ji tato pestrá Komuna zcela nenahradí (Ingravalle). „Občanská společnost“ se tak stává nástrojem a prostředkem k uskutečňování původních „rovnostářských“ ideálů skrze lidskoprávní agendu i prostorem pro seberealizace levičáků, ať už zde „konají Dobro“ nebo prostě „nacházejí azyl“ proti vládnoucím tržním poměrům. Liberální stát a kapitalistický trh jsou však – nebo spíš právě proto – zároveň respektovány jako nezbytné!  Ať už to totiž budeme chápat jako prostý parazitismus anebo taktické využívání „síly nepřítele“, jsou to přece oni, liberální stát a kapitalistický trh, kdo umožňuje a platí „role“ všemožných akademických autorit či experimentální „scénáře“ sociálních proměn. Přísun peněz je zároveň přímo úměrný publicitě, takže „experti, neziskovky a nadace“ živené i velkofinančníky jako je Soros (Open Society Fund), kteří tím sledují své vlastní cíle, jsou už existenčně motivovány svou činnost nějak „inscenovat“.


Symbióza, v níž levičáci hradí svou činnost z grantů odváděných z globálních kapitálových toků, proti nimž bojují (v uvozovkách či bez!), by neměla překvapit víc, než dočasné „státní spojenectví“ komunismu a kapitalismu v druhé světové válce. Je právě důsledkem transformace staré „revoluční levice“ (anarcho-komunistické, trockistické, maoistické) v liberální, tj. reformistickou, vždy nakloněnou k dohodám a kompromisům. Tuto ideologickou transformaci „nejkonzervativněji“ definoval Jürgen Habermas, podle něhož má levice pouze střežit hranice těchto dvou „odcizených světů“ – „lásky a pravdy“ humanistické femininní levice a „násilí a lži“ machistické tržní pravice – v rámci parlamentního režimu. Že si ovšem tito „andělé“ a „ďábli“ tak docela cizí nejsou, ukazuje nejen jejich možné soužití, ale i společný univerzalistický nárok, podkopávající a ničící identity po celém světě.  První „zcela samozřejmě soudí a odsuzuje instituce, činy a praktiky i v těch nejheterogennějších kontextech“ (Barša) a jejich vměšování a „otevírání uzavřených společností“ rozdmychává jen další chaos (tj. rozklad kultur), což je také vlastní důvod, proč ti druzí, skuteční držitelé moci, jejich činnost nejen tolerují, ale i podporují.

Neboť je v zájmu plutokratů, a s nimi na život a na smrt spjatého „zábavního průmyslu“ (kam patří i tzv. „zpravodajství“), bořit přehrady všech institucí, které brání volnému proudění ekonomických a finančních toků. Zaplavovat v takto rozvolněném, rozpuštěném prostoru „liberalizované“ jedince (rozuměj: jedince vykořeněné, osvobozené od všeho, kromě otročení penězům) svými produkty je přece „efektivnější“. [1]   V tomto tekutém „světě bez hranic“ se proto nakonec nutně rozpouští i uměle vytyčená dichotomie mezi „občanskou společností“ a „demoliberálním státem“. Výsledek: každodenní kaliště a sliz. „Relativizace rolí“, jak ji – zřejmě nepřekonatelně – ztělesnil kumštýř Václav Havel, propagátor „občanské společnosti“ a prezident.

Poznámka:

[1] Přejděme z abstraktna do konkrétna: např. singles domácnosti jsou z hlediska „logiky zisku“ ideální, neboť multiplikují spotřebu i „potřeb“ (od ledniček po pojistky či dovolené).

2 komentáře to “O „občanské společnosti“”

Trackbacks/Pingbacks

  1. […] Zde je třeba ocenit snahu Karla Velikého z Délského potápěče a některé texty z White Media (kupř. 1, 2, […]

  2. […] Zde je třeba ocenit snahu Karla Velikého z Délského potápěče a některé texty z White Media (kupř. 1, 2, […]


Video

Knižní báze

Knihytisky.org - Knižní báze Délského potápěče

Giorgio Locchi – Podstata fašismu (druhé opravené vydání)

Giorgio Locchi - Podstata fašismu
K objednání zde!
METANOIA

Goodreads – knižní tipy

Myšlenka dne

„Ať však jde o prvek náhody, či o poměření hodnoty, tíhnou všechny hry ku stavu válečnému, poněvadž právě ve válce předmět sázky pohltí hru, pozře hráče, stráví vše…. Taková jest podstata války, při níž leží v sázce zároveň hra, pravomoc i ospravedlnění. Z tohoto hlediska je válka nejpřesnějším druhem věštby. Jde totiž o zkoušku vůle jednoho a zkoušku vůle druhého v rámci vůle vyšší, kterážto musí, jelikož obě vůle váže, nutně dospět k výběru. Válka je nejvyšší hrou, poněvadž válka vposledku vnucuje jednotu bytí. Válka je bůh.“ Cormac McCarthy: Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě, Argo, Praha 2009.

Tweets

  • Joe #Sobran - Židovský establishment | Délský potápěč https://t.co/f7UNoN2CHj „Američané by měli mít volnost upřímn… https://t.co/UES7YrskoJ 21 hodinami ago
  • RT @vdare: "We do not want this atomized world of individuals without gender, without mother, without father, without nation." LePen #CPAC… 24 hodinami ago retweeted via vdare
  • RT @LePlerome: @MsProper If we're computing the balance sheet: how do you intend to pay us Whites for the massive drop in your infant morta… 2 dny ago retweeted via LePlerome
  • Další příspěvek do rubriky Kritických textů aneb pokud jste proti Putinovi, ani střelba na muslimy v Sarajevu nevad… https://t.co/r5paEFMvRR 2 dny ago
  • Venkovský holubník a městští holubi. Zajímavé srovnání. https://t.co/BkYa6FzmO1 3 dny ago

Archív