Hermann Hesse: Stromy

Shining darknessAutor: Hermann Hesse

Stromy som oddávna považoval za najdotieravejších kazateľov. Uctievam ich, keď žijú spoločne a v rodinách, v lesoch a hájoch. A ešte viac si ich ctím, keď stoja jednotlivo. Ako osamelí. Nie ako pustovníci, čo sa odkradli pre nejakú slabosť, ale ako veľkí opustení ľudia, ako Beethoven a Nietzsche. V ich korunách šumí svet, ich korene odpočívajú v Nekonečnu; len ony sa v ňom nestratia, ba z celej sily svojho žitia sa usilujú iba o jedno: naplniť v nich sídliaci zákon, rozvinúť vlastnú podobu, spodobniť samých seba. Nie je nič posvätnejšie, nie je nič príkladnejšie ako pekný, silný strom.

Keď sa zotne strom a slnku ukáže svoju smrteľnú ranu, potom môžeme na svetlom reze jeho pňa a pomníka čítať celú históriu: v letokruhoch a zrasteninách je verne vpísaný všetok boj, všetko utrpenie, všetky choroby, všetko šťastie a úspechy, chudé roky i roky hojnosti, prežité útoky, prekonané búrky. A každý sedliacky chlapec vie, že najtvrdšie a najšľachetnejšie drevo má čo najtenšie kruhy, že vysoko v horách a v neustálom nebezpečenstve rastú tie najnezničiteľnejšie, najsilnejšie a najpríkladnejšie kmene.

Stromy sú svätyňami. Kto s nimi vie rozprávať, kto im vie načúvať, ten sa dozvie pravdu. Nekážu učenie a návody; nestarajúc sa o jednotlivosti kážu prazákon života.


Strom hovorí: Vo mne je ukryté jadro, iskra, myšlienka, som život večného života. Jedinečný je pokus a vrh, na ktorý sa so mnou odvážila večná matka, jedinečná je moja podoba a žilkovanie mojej kože, jedinečná je najmenšia hra listov môjho vrcholca a najmenšia jazva mojej kôry. Mojim poverením je v stvárnenom Jedinečnu večné tvoriť a ukazovať.

Strom hovorí: Mojou silou je dôvera. Neviem nič o svojich otcoch, neviem nič o tisícoch deťoch, ktoré každým rokom zo mňa povstanú. Do konca žijem tajomstvo semena, nič iné nie je mojou starosťou. Dôverujem, že Boh je vo mne. Dôverujem, že moje poslanie je sväté. Z tejto dôvery žijem.

Keď sme smutní a život už nedokážeme uniesť, potom môže strom k nám prehovoriť: Buď ticho! Buď ticho! Pozri sa na mňa! Život nie je ľahký, život nie je ťažký. To sú detské predstavy. Umlčia sa, keď necháš Boha v sebe hovoriť. Bojíš sa, lebo ťa tvoja cesta odvádza od matky a domova. Ale každý krok a deň ťa nanovo privádza k matke. Domov nie je tu alebo tam. Domov je v tvojom vnútri alebo nikde.

Túžba po putovaní sa trhá v srdci, keď večerom počúvam stromy, ktoré šumia vo vetre. Keď počúvame dlho a ticho, ukáže aj túžba po putovaní svoje jadro a zmysel. Nechce utiecť od utrpenia, ako sa zdalo. Je túžbou po domove, po matkinej pamäti, po nových podobenstvách života. Vedie domov. Každá cesta vedie domov, každý krok je narodením, každý krok je smrťou, každý hrob je matkou.

Tak vo večere šumí strom, keď máme strach pred vlastnými predstavami. Stromy majú dlhé myšlienky, obšírne a pokojné, ako aj ich život je dlhší než náš. Sú múdrejšie ako my, pokiaľ ich neposlúchneme. Ale keď sme sa naučili počúvať stromy, potom práve krátkosť a rýchlosť a detský chvat našich myšlienok nadobudnú neprekonateľnú radosť. Kto sa naučil načúvať stromom, neželá si viac byť stromom. Neželá si byť ničím iným, ako tým čím je. To je domov. To je šťastie.

Preklad z Hermann Hesse: Bäume. Gesammelte Werke. Převzato z osobního blogu Otto Kovarika.

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

Rudolf Jičín19. března 1933 se v Hradci Králové narodil filosof a archivář Rudolf Jičín. V letech 1952 – 57 studoval na FF UK filozofii a historii, logiku u prof. O. Zicha. Doktorát filozofie získal v roce 1969 na UP v Olomouci u prof. Josefa Ludvíka Fischera (mj. autora dvoudílné Krise demokracie).

Filozoficky se hlásil zejména k Schopenhauerovi, Nietzschovi, Spenglerovi a Ladislavu Klímovi. Ze současných českých filozofů mu byli blízcí pouze Milan Středa a Zdeněk Vašíček. V sociologii se zabýval úlohou davů v současné společnosti (jako Ortega de Gasset), v logice teorií deskripce (Carnap, Vašíček).

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív