Patrick J. Buchanan: Nejnovější požadavek americké levice – rasové odškodnění

Patrick J. Buchanan

Patrick J. Buchanan: Je spravedlivé vylučovat chudé bělochy, Asiaty nebo Hispánce, jejichž předkové v roce 1865, kdy bylo otroctví zrušeno, v Americe vůbec nebyli?

Autor: Patrick J. Buchanan

Po „státem garantované zdravotní péči (Medicare) pro všechny“, studiu na vysokých školách zdarma a Zeleném novém údělu (Green New Deal), který by mimo jiné znamenal nucenou odstávku všech elektráren na ropné produkty, zemní plyn a uhlí v blízké budoucnosti, pokračuje Demokratická strana ve svém úprku na krajní levici politického spektra.

Demokratické prezidentské kandidátky Kamala Harrisová i Elizabeth Warrenová minulý týden vyzvaly k rasovým reparacím za otroctví.

„Staletí otrokářství, zákony Jima Crowa, právem zakotvená nerovnost a segregace spolu s dodnes přetrvávající diskriminací vytvořily systémovou ekonomickou nerovnost mezi černými a bílými Američany,“ řekla Harrisová New York Times. „Vážně zvažuji takový postup, který by vedl k politickým a strukturálním změnám a skutečně pomohl investovat do černošských komunit.“

Senátorka Warrenová se nechtěla nechat zahanbit: „Nesmíme zavírat oči před temnou historií otrokářství a vládou posvěcené diskriminace v naší zemi.“ Tato temná historie vážně poznamenala „schopnost černošských rodin vytvářet bohatství na celé generace“.

Tvrzení, že černí Američané jsou v této zemi znevýhodněni svou historií a nemohou proto dostatečně dobře nabývat a udržet si bohatství, takže je nutné odškodnit je reparacemi za otrokářství a segregaci, se ovšem jeví jako nanejvýš kontroverzní.

Stane se součástí programu Demokratické strany pro volby 2020? A kolik bude muset zbytek Ameriky platit – a jak dlouho?

Podle Warrenové musí být „součástí konverzace“ také původní Američané, kteří jsou zřejmě podobně znevýhodněni a zaslouží si tak tytéž reparace.

Jak daleko a jak rychle se Demokratická strana stáčí doleva? V roce 2016 ještě Barack Obama, Hillary Clintonová i Bernie Sanders reparace jednohlasně odmítli.

Promyslely si to Warrenová s Harrisovou dostatečně pečlivě?

Okamžitě se vnucují otázky: Kdo by byl oprávněným příjemcem reparací a kdo by nesmírné sumy zaplatil?

V roce 1860 byly v 15 amerických státech a Washingtonu (federálním distriktu Columbia) 4 miliony otroků. Dnes žije v celých Spojených státech mezi 45 a 50 miliony Afroameričanů.

Měli by na reparace nárok všichni černí Američané, včetně těch zámožných? A jak by vláda chtěla prokázat, že předkové žijících Američanů byli před rokem 1865 otroky?

Provedeme snad, podobně jako to udělala Warrenová na důkaz svého domnělého indiánského původu, testy DNA? Pošleme každého uchazeče o odškodnění na web Ancestry.com?

Během uplynulých 50 let bylo uzavřeno mnoho smíšených sňatků černochů s bělochy. Měly by i děti zrozené z těchto svazků mít nárok na reparace?

Barack Obama, jehož matka byla náctiletá běloška a otec Keňan, by jej neměl. Ale co jeho žena Michelle a dcery Sasha s Maliou?

Matka Kamaly Harrisové pochází z Indie, otec pak z Jamajky, kde Britové otrokářství postavili mimo zákon ve 30. letech 19. století. Jestliže byli někteří jeho předkové otroky, měla by být senátorka odškodněna, nebo budou reparace určeny pouze pro potomky amerických otroků?

Přestože je mezi Afroameričany větší podíl chudých než u bělochů, žije ve Spojených státech více chudých bělochů než černochů. A nemá snad drtivá chudoba tytéž negativní následky bez ohledu na rasu?

Je spravedlivé vylučovat chudé bělochy, Asiaty nebo Hispánce, jejichž předkové v roce 1865, kdy bylo otroctví zrušeno, v Americe vůbec nebyli?

Irové v letech 1845-1849 prchali před neúrodou brambor vyvolaným hladomorem, dále zhoršeným vládou stejných Britů, kteří zavedli otrokářství na území, jež se později stalo Amerikou.

Co se velké vlny migrace z východní a jižní Evropy týče – Poláci, Italové, Židé, Slované, Slováci – bylo otrokářství zrušeno dlouho předtím, než přišli. A se zákony Jima Crowa neměli nic společného. Proč by měli platit nějaké reparace?

Asiaté a Hispánci představovali ještě v roce 1960, kdy byla definitivně zakázána segregace, zanedbatelný podíl obyvatelstva, dnes jich však v Americe žije přes 75 milionů.

Měli by platit za hříchy, které jejich předkové nespáchali?

Warrenová si nechala udělat analýzu DNA, aby prokázala svůj částečný indiánský původ, který uváděla v různých oficiálních dokumentech. Stačilo by její necelé procento indiánské DNA k tomu, aby dosáhla na odškodnění za americké války s Indiány?

A pokud otroctví a segregace vysvětlují majetkovou nerovnost černochů a bělochů v USA, čím si vysvětlit podobně hlubokou ekonomickou propast mezi Hispánci a Asiaty?

Politicky byli stranou otrokářství, snah o odtržení a segregace, stranou Jeffersona, Jacksona, Claye, Calhouna, Wilsona a FDR, stranou která vyslala stolici Nejvyššího soudu člena Ku-klux-klanu, Demokraté. Republikánská strana naopak vznikla, aby otrokářství omezila a zrušila, což také učinila.

Člověk nemusí být zrovna nenapravitelný cynik, aby cítil jisté pochybnosti stran motivace Elizabeth Warrenové. Její nárokování si indiánské krve totiž původní Američany rozlítilo, a tak by je ráda nějak uchlácholila a získala si přízeň Afroameričanů, kteří tvoří přes 60 % voličů v nesmírně důležitých demokratických primárkách v Jižní Karolíně.

Prosazováním rasových reparací mohou snad Warrenová s Harissovou politicky získat, prohlubují však rozdělení své voličské základny podél etnických a rasových linií. Navíc toto téma nepochybně dále rozdělí už tak rozhádanou zemi.

Úvaha Patricka J. Buchanana Left’s Latest Demand: Race-Based Reparations vyšla na jeho osobních stránkách 26. února 2019. Odkazy v textu doplnila redakce stránek VDare.com.

One Response to “Patrick J. Buchanan: Nejnovější požadavek americké levice – rasové odškodnění”

  1. L.Ch. napsal:

    White man: „But my ancestors were Jews.“
    Black man: „I wanna be your slave.“
    White Jew: „You are a clever man.“

    L. Ch.

Trackbacks/Pingbacks


Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív