Categorized | Historie, Zprávy ze světa

Se slavnou holokaustovou cifrou „šesti milionů“ přišli už počátkem roku 1944 na sionistické konferenci, zjistil izraelský historik

I bet you look good on the electric dancefloor…

Autor: Eric Striker

Joel Rappel, ředitel archivu Ellieho Wiesela Bostonské univerzity a historik Institutu studií holokaustu na univerzitě Bar-Ilan odhalil původ proslulého „šestimilionového“ čísla: zrodilo se už v roce 1944 na setkání aktivistů sionistických organizací v tehdejší Palestině.

Zavedený narativ holokaustu dlouhá léta pravil, že cifra se poprvé objevila při Norimberských procesech, s využitím vysoce zdiskreditované výpovědi velitele osvětimského tábora Rudolfa Hösse. Zopakoval ji také Adolf Eichmann, který byl po únosu Mosadem z Jižní Ameriky přinucen podílet se na zinscenovaném procesu, který v roce 1962 přenášely televize z celého světa.

Podle dokumentů Ústředního sionistického archivu ale první zmínka o šesti milionech obětí padla už na setkání vysoce postavených sionistických politiků v Palestině 19. ledna 1944 – tedy více než rok před koncem války v Evropě a rok předtím, než jednotky Rudé armády obsadily Osvětim.

Rappel jmenuje polského Žida Eliezera Ungera, předáka mládežnické skupiny zbožných sionistů Hašomer Hadati, jako jednoho z hlavních „autorů“ cifry nacisty zavražděných Židů. Unger  podle svých slov unikl z polského ghetta přes země východní Evropy. Po příchodu do Palestiny se netajil svým záměrem „šokovat celý svět, lidstvo jako takové a především naše bratry, děti Izraele“. Unger svá tvrzení sice neměl podložena důkazy, ale prohlášení amerického rabína Stephena Wise mezinárodnímu tisku z roku 1943, kdy hovořil o dvou milionech zavražděných Židů, nepovažoval za náležitě úderná.

Poté, co se Unger setkal se zástupci židovských skupin a nalezl s nimi v tomto ohledu společnou řeč, vydal Haarec o několik dní později kratičký článek, v němž se poprvé objevil údaj o šesti milionech, dávno předtím, než tato přiznání – často mučením – dostali po prohrané válce z německých zajtců. Unger se ale podle všeho vůbec nezmínil o vraždění v plynových komorách.

Článek (současný, ne ten z roku 1944) v Haarecu uzavírají slova Gideona Hausnera, hlavního státního zástupce v procesu s Eichmannem: „Ve vědomí našeho národa se číslo šest milionů stalo čímsi posvěceným. Není ale jednoduché to prokázat: sice jsme ho v žádném oficiálním dokumentu neužili, přesto se stalo posvěceným.“ Méně vzletně řečeno se jedná o lež.

Po desetiletích vraždění, věznění, útoků zápalnými bombami a ožebračování revizionistů holokaustu soudní cestou se tak dnes zdá, že židovské společenství je nuceno upravit svůj narativ a přicházet s nejrůznějšími ústupky. Jestliže tak postupně přiznávají, že „6 000 000“ není o mnoho víc než sionistická propaganda, jedná se o drtivý úder celému mýtu.

Článek Erica Strikera Israeli Historian Discovers ‚6 Million‘ Holocaust Figure Was Invented at Zionist Conference In 1944 vyšel na stránkách National-Justice.com 30. dubna 2020.

2 Responses to “Se slavnou holokaustovou cifrou „šesti milionů“ přišli už počátkem roku 1944 na sionistické konferenci, zjistil izraelský historik”

  1. TK napsal:

    Časem se k tomu něco dost možná objeví i tady…

  2. Šedý poutník napsal:

    Dovolil bych si upřesnit, že s touto slavnou cifrou přišli už dříve. Zde je odkaz na video, mapující mediální historii „šesti milionů“ v letech 1915-1938:
    https://www.bitchute.com/video/Bzp3UaW9MnUR/

Trackbacks/Pingbacks


Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív