V prosinci 1953 se většina pařížské literární jury rozhodla udělit románu s názvem La nuit commence au Cap Horn (Noc přichází na Cap Horn) cenu bratří Goncourtů (hlavní literární cenu ve Francii). Když však krátce předtím článek v Le Figaro Littéraire odhalil, že za pseudonym dotyčného spisovatele Saint-Loupa se skryl Marc Augier, odsouzený roku 1948 k smrti za kolaboraci s Němci, byla pocta vzata zpět ve prospěch „politicky korektního“ literáta Pierre Gascara. Saint-Loupův román se odehrává v předchozím století a vypráví příběh skotského pastora, který z neznalosti biologických zákonitostí zapříčiní svou misionářskou horlivostí etnocidu Indiánů Ohňové země.
Saint-Loup se narodil v roce 1908 v Bordeaux. Matka katolička pochází z Auvergne, otec, protestant z Vendée, nedává malého Marca pokřtít. Hoch velmi záhy projevuje averzi vůči nucenému životu ve městě a dobře se cítí spíše na venkově, obklopen stromy a zvířaty. Nade vše miluje divokou přírodu a užívá silnou motorku, aby propátral okolní lesy a hory. Motocykl a lyže se stávají jeho první vášní. Dává sportu přednost před univerzitou, i když maturitu má už v osmnácti. Ve dvaceti projíždí na svém motocyklu napříč Saharou. Ekolog první hodiny, pacifista, volnomyšlenkář, který má blízko k vinařům a dřevorubcům, se cítí jako socialista. Spolubojovník Jeana Giona (slavného básníka Provence) sdílí jeho rurální, panteistickou a pacifistickou vizi. [2] Leo Lagrangem, tehdejším populárním levicovým ministrem, je povolán na ministerstvo, aby se zabýval výstavbou mládežnických ubytoven. Účastní se několika světových kongresů a pln obav poznává, že se připravuje válka. Své dojmy z této doby zpracovává ve velkolepém románu (Les Copains de la belle étoile) vydaném v roce 1942. [3] Slunovrat roku 1938 prožívá během dobrodružné cesty do Laponska, které projíždí na lyžích, vypuknutí války ho zastihuje, když na motocyklu cestuje po Řecku.
V obsazené Francii se stává ředitelem týdeníku La Gerbe (náklad 300 000 výtisků), jehož vydavatelem je Alphonse de Chateaubriant. [4] S Jacquesem Schweitzerem zakládá hnutí mládeže za novou Evropu, „Les jeunes de l’Europe Nouvelle“ (Mládež Nové Evropy), kde se sjednocují synové dříve znepřátelených nacionalistů a socialistů. Protože nepatří k těm, kteří svými texty podněcují ke službě na frontě ostatní, ale sami zůstávají v bezpečí, hlásí se tento pětatřicetiletý pacifista, přesvědčený o správnosti nacionálního socialismu, do Legie francouzských dobrovolníků (LFV – Légion des volontaires francais) na východní frontu. Těm, kteří by chtěli sledovat jeho stopy v závějích Ruska, doporučuji četbu Les Nostalgiques. [5] Pětačtyřicátý zažívá v Hildesheimu jako vydavatel časopisu pro francouzské Waffen-SS (Devenir), v krupobití bomb zkázy Evropy. Aby unikl trestu smrti, který mu byl v nepřítomnosti udělen gaullisty, nachází dobrý horolezec útočiště v horském průsmyku u Aosty. Alpy mu však neposkytují ochranu dlouho, prchá do Argentiny, kde v Andách radí argentinským horským jednotkám. [6]
Po amnestii v roce 1953 se vrací do Francie a sepisuje četné články o automobilech, odtud jeho pozdější knihy o Renaultu, Berlietu a Volkswagenu. Následuje cyklus „patries charnelles“. [7] Tento „alpinista z povolání a válečník osudem“, přesvědčený obhájce identity a samosprávy, se stává nositelem perspektivního mýtu Evropy sta vlajek, Evropy, která se opět stala věrnou původní víře předků a zvěstuje tím znovuzrození magického království Thule. Ať Kataři nebo Búrové, Burgunďané nebo Bretonci, všichni jeho románoví hrdinové jsou ztělesněním ideální postavy Untersturmführera Le Fauconniera. Saint-Loup umírá v Paříži 16. prosince 1990. Ti, kteří se s ním jednou setkali, nikdy nezapomenou na jeho pronikavý pohled, který měl odstín modře zbarveného ledovce a křišťálově průzračné čistoty horského pramene…
Poznámky:
Nadpis článku: „Velké poledne“, okamžik, kdy se podle Nietzscheho Zarathustry má zrodit Nadčlověk.
2. Gionovy (1895 – 1970) knihy jako Hlasy země nebo Země zpívá (stejně jako řada dalších) vycházely již v předválečném Československu. Skvělou ukázkou jeho poetiky je novela Muž, který sázel stromy v překladu syna básníka Bohuslava Reynka Jiřího – velkolepá oslava síly a zdraví člověka i přírody. Zfilmovaný dobrodružný Husar na střeše s Juliettou Binoche a Olivierem Martinezem byl nejúspěšnějším francouzským filmem 90. Let.
3. Vzpomeňme v této souvislosti na Célinovo působení ve zdravotnické sekci Společnosti národů (drama Církev). Zkušenost s kongresy a institucemi – v nichž se bohatě uplatňoval vliv různých „lóží“ – jako by transformovala zapřisáhlé pacifisty v nesmiřitelné bojovníky.
4. La Gerbe (Svazek) byl týdeník usilující o sblížení tradice francouzské katolické reakce s německým nacionálním socialismem (1940-44). Spisovatel Alphonse de Chateaubriant (1877 – 1951) byl stejně jako Saint-Loup odsouzen v nepřítomnosti k trestu smrti, ale cenu bratří Gouncourtů, na rozdíl od něj, obdržel – v roce 1911 za román Monsieur des Lourdines (Pán z Lourdines). Pro jeho politický postoj je ale zásadní kniha La Gerbe des forces (něm. Das Geballte Kraft) z roku 1937. O A. de Chateaubriantovi s přátelskou ironií Céline v románě Od zámku k zámku str. 246 a následující.
5. Protože s knihami Leona Degrellea (Tažení v Rusku 1941 – 45) a Christiana de La Maziéra (Snílek v přilbě – u nás vyšlo pod názvem „Dobrovolníkem v SS divizi Charlemagne“) tvoří jedinečný „triumvirát“, vede se jednání o překladu Les Nostalgiques, něm. jako Legion der Aufrechten, do češtiny.
6. Vedle poradce argentinských horských myslivců působil Saint-Loup krátce i jako lyžařský instruktor Evy Peronové.
7. Součástí tohoto cyklu je též kniha Nouveaux cathares pour Montségur. Byl to právě Saint-Loup, který při její přípravě první zjistil podrobnosti o smrti Otto Rahna (Křížová výprava proti grálu, Luciferův dvůr Evropy), který na hoře Kufstein požil kyanovodík. Příčina? „Na politicko-mystickém základě…“ Jurij Parnov: Luciferův trůn. Praha 1989, s. 99 – 100.
O autorovi:
Jean Mabire (1927 – 2006). Bývalý výsadkář, aktivní účastník války o Alžírsko, publicista (mj. Défence de L´Occident, Éléments) a spisovatel, aktivista (Europe-Action, GRECE), vojenský historik. Za jeho hlavní, nejdůležitější dílo platí p o h a n s k é Thulé, le soleil retrouvé des Hyperboréens.