Rudolf Wierer: Alfreda Rosenberga názory na stát a právo
Tradice budoucnosti byla obnovena na stránkách Délského potápěče. Texty, které nevyšly knižně, budou postupně doplňovány.
Bez státu to nejde!
Brněnský profesor Rudolf Wierer v novém čísle našich „fasciklů“ seznamuje české čtenáře s názory Alfreda Rosenberga na stát a právo, jak jsou formulovány v Der Mythus des 20. Jahrhunderts.
Stát je samozřejmě víc než „tržní mechanismy“. A už vůbec by neměl být snižován do úlohy ospalého „ponocného“, který na ně má – s přimhouřenýma očima – dohlížet.
Ústava (Politeia) zase v původním významu pojmu neznamená nějakou „sbírku zákonů“, ale zřízení. A toto zřízení (= stát) postrádá smysl, jestliže soustava hodnot, jichž je výrazem, neumožňuje lidským skupinám (národům, kmenům), které zahrnuje a reprezentuje, přetrvat („kontinuita identity“).
Takovým nesmyslným zřízením je nynější „demokratický“ a „právní stát“.
Zřízení, v němž se např. soukromé vlastnictví nepočítá do státu, ale je samotným státem – pročež stát je pak „vlastnictvím vlastníků“ (navíc vlastníků zhusta zahraničních, jelikož „kapitál nezná hranic“). To je redukce odpovídající zploštění reality, v níž je ekonomika fakticky jediným existenčním rozměrem člověka. Z čehož ovšem vyplývá, že všudypřítomné „právo“ – postrádající přitom nezřídka jakoukoli obsahovou Spravedlnost (vždyť užvaněné „parlamentní demokracie“ jsou rájem advokátů, obhajujících úspěšně nejodpornější zločiny) – je nutno „odsoukromnit“ (deprivatizovat).
Ptáte-li se teď:
Co nebo kdo je tedy historickým základem státu?
Jaký je smysl a oprávnění státu?
Jak vzniklo právo?
Jaký je charakteristický znak germánského práva?
Co s „římským“ právem?
Na čem má být založena ústava národně-sociálního státu?
Zda může být státní občanství nabyto pouhým narozením?
Čím bude trest v národně-sociálním státě?
Prodělá tam soukromé a rodinné právo změny?
Jak se Rosenberg shoduje či neshoduje s Chamberlainem a Spenglerem?
V čem jdou Rosenbergovy názory nad oficiální program NSDAP?
Jaké Rosenbergovy náměty byly v NS státu uskutečněny?
O autorovi:
Prof. JUDr. Rudolf Wierer (narozen 17. 3. 1907 v Brně) byl v letech první republiky členem Československé strany lidové a na brněnské právní fakultě učil církevní právo. K jeho hlavnímu studijnímu zájmu patřilo vymezení poměru mezi státem a církví. A již v roce 1928 také uveřejnil stať „o poměru Moravy k říši Římsko německé“. Jako bytostnému konzervativci a katolíkovi mu totiž byla idea Říše nad národní stát – lépe řečeno – nad sekulární „nacionální“ stát podle mustru francouzské revoluce, natož pak nad útvary, které vznikly po roce 1918 na území bývalých monarchických říší prostřednictvím zástupců liberalistických sil. Podobně jako v Čechách Josef Kliment i on proto uvítal vznik nové Německé říše a spolu s Janem Mertlem, Rudolfem Dominikem nebo Vladimírem Teyrovským patřil k oněm vědcům a univerzitním pedagogům, kteří aktivně podporovali evropský rozměr češství v Němci proklamované Nové Evropě. Jako člen Ligy proti bolševismu, Moravcovy Veřejné osvětové služby a jiných organizací, uprchl v roce 1945 před rudými a hurávlastenci do Bavorska, kde spolu s brněnským členem bývalé Vlajky Vladimírem Pekelským působil v rámci protikošického exilového proudu (Sdružení českých demokratických federalistů), který odmítal legitimitu vlády Národní fronty v letech 1945–1948 a jejího Košického vládního programu. Rychle se vrátil se k vyučování na vysokých školách a k publikační činnosti, nejprve v Německu, pak v USA a v Rakousku. Ve Štýrském Hradci mu také vyšla shrnující práce Föderalismus im Donaumraum (Graz 1960).
O stati:
Stať „Alfreda Rosenberga názory na stát a právo“ vyšla nejprve ve sborníku k poctě J. Kallaba (Brno 1939, s.329–337). Wierer ji však vlastním nákladem publikoval i jako samostatný tisk. Náš „přetisk“ je jazykově mírně upraven a nepatrně zkrácen. Různá zvýraznění („bold“ i kurziva) jsou taktéž dílem naší redakce. DP.