Japonský předseda vlády Šinzó Abe odmítá kritiku politiky, v jejímž rámci jeho země poskytla loni azyl pouhým jedenácti lidem
Při příležitosti schválení nové pomoci syrským a iráckým obětem konfliktu na Středním východě ve výši 1,6 miliardy amerických dolarů řekl Abe, že Japonsko musí nejprve zlepšit podmínky života vlastních lidí, než může vůbec začít zvažovat přijímání syrských uprchlíků.
Abeho vytrvalá neochota zavázat se k přesídlení byť jen menšího počtu uprchlíků v Japonsku vyvolala kritiku tvrdé azylové politiky této východoasijské země: loni z 5 000 žádostí vyhověla jen 11.
V projevu před Valným shromážděním OSN v New Yorku však Abe zopakoval, že Japonsko se musí nejprve vypořádat s výzvou klesající porodnosti a stárnoucí populace a pokračovat v navyšování počtu žen na trhu práce.
„Jde o demografickou otázku. Než začneme přijímat imigranty či uprchlíky, musíme nejprve dosáhnout většího zapojení žen i starších lidí a zvýšit míru porodnosti. Čeká nás spousta práce, než budeme moci začít přijímat přistěhovalce,“ řekl Abe novinářům v rozhovoru následujícím jeho projev.
Dodal, že Japonsko – které usiluje o trvalé křeslo v Radě bezpečnosti OSN – se „nezříká své zodpovědnosti“ při řešení příčin uprchlické krize.
„Japonsko by rádo přispělo k nápravě podmínek, z nichž problém uprchlíků vzniká. Příčinou této tragédie je strach z násilí, terorismu a chudoby. Svět musí spolupracovat, aby jim pomohl nalézt cestu ven z chudoby.“
Nejnovější balíček japonské pomoci zahrnuje 810 milionů dolarů pro uprchlíky a lidi vyhnané ze svých domovů boji v Sýrii a Iráku – trojnásobek loňské částky – a 750 milionů dolarů na podporu rozvoje a míru na Středním východě a v Africe.
Lidskoprávní skupiny opakovaně upozorňují, že Japonsko a další bohaté země jako Rusko, Singapur a Jižní Korea dostatečně nepomáhají odlehčit středovýchodním a evropským zemím, které se potýkají s přílivem lidí v rámci nejhorší uprchlické krize, jakou svět poznal od konce 2. světové války.
Japonsko se však brání poukazem na svou finanční pomoc uprchlíkům: loni jejich příspěvky organizacím na pomoc uprchlíkům OSN ve výši 181,6 milionů dolarů překonaly jen USA. Japonská ochota přijímat syrské a další uprchlíky se však finanční velkorysosti země zdaleka nevyrovná.
Z 60 v zemi už žijících Syřanů, kteří tam požádali o status uprchlíka, podle Japonské asociace pro uprchlíky tři uspěli a dalších asi 30 získalo povolení k dlouhodobému pobytu z humanitárních důvodů.
Japonsko čeká v následujících desetiletích dramatický pokles obyvatelstva a experti předpovídají, že zmenšující se počet dostupných zaměstnanců a rostoucí náklady na důchody a sociální výdaje silně zatíží ekonomiku – přesto politici imigraci jako možné řešení příliš nenavrhují.
MG Sheftall, profesor moderních japonských kulturních dějin na univerzitě Shizuoka říká: „Veřejně obhajovat masovou imigraci – a multikulturní přizpůsobení japonského života, které by s sebou nevyhnutelně přinesla – jako způsob řešení nadcházející demografické krize se v Japonsku de facto rovná svatokrádeži. Pro významného politika by to byla kariérní sebevražda.“
I když žádnou zemi konktrétně nejmenoval, směřoval podle všeho předseda Evropské rady Donald Tusk obvinění z „pokrytectví“ na státy Perského zálivu, které kritizují evropské země za nedostatečnou ochotu při přijímaní uprchlíků, zatímco samy nepřijímají žádné.
„Mnoho zde zastoupených zemí se s tímto problém vypořádalo mnohem jednodušeji – vůbec nedovolilo migrantům a uprchlíkům vstoupit na své území,“ dodal Tusk v New Yorku.
Článek tokijského dopisovatele Justina McCurryho Japan says it must look after its own before allowing in Syrian refugees vyšel v britských novinách the Guardian dne 30. září 2015.