Kdo se stará o „vzdělávání“ amerických elit?

Sedm z osmi rektorů Břečťanové ligy jsou Židé

Autor: Eric Striker

S rychle postupující proměnou amerického akademického prostředí na intelektuálně stále nesvobodnější tyranidu ti nadanější profesoři vysoké školy opouštějí a hodnota vysokoškolského vzdělání se propadá.

Školy tzv. Břečťanové ligy pochopitelně udávají tempo a jsou méně prestižním školám vzorem. Jakmile se tak nesmysly typu genderová ideologie nebo kritická teorie rasy pevně institucionálně zachytí ve velkovýrobnách elit zítřka, rychle se začínají rozrůstat i dál.

Širší sociální dopady zkorumpovanosti elitních škol znamenají, že budoucí agenti FBI, advokáti, bankéři, politici nebo tvůrci mediálních produktů se naučí nenávidět a diskriminovat proti bělochům ve svém profesním životě.

Bari Weissová, která odešla z deníku New York Times, neboť jí nepřišel dostatečně židovský, před několika týdny vydala hojně čtený článek „The Miseducation of America’s Elites“, kde podrobně popisuje protibělošské rasové ponižování, jemuž bohatí rodiče vystavují své potomky na exkluzivních soukromých školách jako „nutnou oběť“ v jejich cestě na vysněný Harvard nebo Yale.

Ve volbě mezi důstojností svých dětí a příslibem peněz, moci a prestiže tak buržoazie neomylně vybírá druhou možnost.

Weissová, která se stylizuje do role smělé bojovnice proti progresivismu („Woke/ness“), rozvláčně popisuje jednotlivé aspekty problému, aniž by se pokusila přijít s uspokojivými odpověďmi ohledně jeho kořenů či průkopníků.

Institucionální ideologie totiž není nějaký přirozeně vzniknuvší virus. Autory těchto myšlenek jsou lidé s popsatelnými motivy.

Díky Weissové víme, co jsou americké elity ochotny podstoupit pro trochu cukříku, ale čí ruka drží nezbytný bič?

I letmý pohled odhaluje kritické množství nepotismu na školách americké Břečťanové ligy. Sedm z osmi rektorů těchto univerzit jsou Židé, tj. příslušníci titěrné dvouprocentní menšiny americké společnosti.

Jsou to:

I Philip J. Hanlon z Dartmouthu, který podle všeho není židovského původu, byl uveden do své funkce při ceremonii vedené tamním rabínem bratrstva Hillel, jediným přítomným představitelem náboženské skupiny.

Díky této vysoké koncentraci židovských „hlídačů“ tak židovské hodnoty i předsudky postupně pronikají do všech oblastních našich životů.

Rektor Harvardovy univerzity Lawrence Bacow spolu s dalšími vedl nákladný právní boj proti požadavku Trumpovy vlády skoncovat s rasovou diskriminací bělošských a orientálních studentů

Bacow, který se roku 2008 stal už druhým Židem jménem Lawrence v čele Harvardovy univerzity v poslední době, označuje omezování počtů nadaných a kvalifikovaných bílých studentů za důležité pro budování rasově rozmanitého studijního prostředí. Tyto kvóty ale nijak nedopadají na jeho vlastní skupiny: 53 % absolventů Harvardu tvoří Židé.

Peter Salovey z Yaleovy univerzity se nenechal nijak zahanbit a proměnil ještě nedávno jednu z nejuznávanějších výzkumných škol na světě na hyperpolitizovanou, protibělošskou  konspiraci, která má otřást základy společnosti.

Ve svém prohlášení z loňského října Salovey vyhlásil, že vloží fakticky neomezené zdroje a vliv školy do projektů jako „Centrum pro právní a rasovou spravedlnost“, kde studenty cvičí v užívání práva jako nástroje k perzekuci bělochů nebo „nového programu na podporu diverzity ve vedení Yaleu“, který ale zdá se neobnáší jeho rezignaci ve prospěch nebělošského nástupce.

Na Kolumbijské univerzitě pak Lee Bollinger označil loňské letní nepokoje za „nové hnutí za občanská práva“ a vyhlásil radikální reformy učiva i života na kampusu, jež mají zvýšit tlak na nežidovské bílé studenty. Bollinger se také zavázal oslabit sílu i počty univerzitní policie, přestože se jeho studenti pravidelně stávají obětmi útoků, loupeží a dokonce vražd páchaných černochy z blízkého okolí. Podobné novinky zavádějí i ostatní rektoři, což ukazuje na značný deficit rozmanitosti nejen v personálním obsazení vedení prestižních univerzit, ale i v myšlení a vzdělávací filozofii těchto institucí vyššího učení. Někdo může namítnout, že Židé ovládají Břečťanovou ligu po právu, na základě svých schopností a meritu – jako by snad dnešní Amerika byla meritokracií. Ve skutečnost je ale výběr rektorů spočívá v rukou dozorčích rad. Tu tvoří často neaktivní lidé, kteří ale darují ohromné sumy, aby mohli ovlivňovat směřování školy nebo navazovat konexe na vyšších patrech politiky.

I mezi těmito lidmi je procento Židů fenomenální, a tak by bylo odmítnout etnocentrismus a společné etnické zájmy jako zásadní motivaci jejich chování – zvlášť když fakta mluví jasnou řečí – nejen iracionální, ale také nevědecké.

Konzervativci s oblibou omlouvají chování těchto hlav univerzit: jsou to podle nich „zbabělci“, kteří se snadno nechají „zastrašit“ levičáckými studentskými skupinkami. K pravdě to ale má daleko. V reakci na referendum, v němž se 69 % studentů Brownovy univerzity vyslovilo pro zastavení financování izraelské genocidy Palestinců na Západním břehu a v Gaze jejich školou, sepsala židovská rektorka Christina Paxsonová rozhořčený zamítavý dopis, kde rozhodně tvrdí, že „nadační fond univerzity není politický nástroj!“

A přestože všechny prestižní školy zuby nehty bojovaly proti federální žalobě, která měla skoncovat s diskriminací proti bělošským studentům, žádná se nepostavila Trumpovu exekutivnímu nařízení, kterým fakticky postavil kritiku Izraele na kampusech mimo zákon. Nařízení je protiústavní a studenti si stěžují, že umlčuje zastánce palestinské věci, ale vedení škol se v této otázce patrně plně ztotožňuje s Trumpem.

Pokud jsou hybatelé mocenských pák v Americe tolik znepokojeni rasismem a nedostatečnou rozmanitostí, možná by mohli do vedení vlivných institucí pro změnu zkusit vybrat někoho, kdo není Žid.

Problémem tak nejsou radikální studenti ani liberální nenávist k sobě samým. Hnilobou sžírající naše kdysi tak uznávané vysoké školy totiž je – stejně jako u mnoha dalších upadajících amerických institucí – židovská rasová dominance.

Úvaha Erica Strikera Who’s Miseducating America’s Elites?: 7 of 8 Ivy League Presidents Are Jewish vyšla na stránkách National Justice 18. března 2021.

USAŽidovská otázkaNational JusticeEric Striker