9. listopadu 2016

Autor: Greg Johnson

9. listopadu 2016 se Amerika ocitla na rozcestí: cesta doleva směřovala k většinově barevné zemi se vším, co to obnáší, cesta doprava nabízela alespoň šanci zastavit demografické nahrazování bělochů a tak Ameriku zachránit. Stačilo málo: republikán, který by byl ochoten a schopen problém vidět, měl odvahu s ním něco udělat a politické umění dostat se do Bílého domu. Stručně řečeno jsme potřebovali zázrak. Mohl nás zachránit jedině nějaký bůh. Nebo božský císař.

Prozíravější konzervativci – od Petera Brimelowa, Patricka Buchanana či Wilmota Robertsona a mnoho dalších před nimi až k Lothropu Stoddardovi a Madisonu Grantovi – tento rozhodující okamžik už dlouho předvídali.

Demokraté po více než půlstoletí prostřednictvím nebělošské imigrace z Třetího světa usilovně pracovali na vytvoření trvalé voličské většiny pro svou stranu. S přihlédnutím na voličské chování barevných jde o spolehlivou strategii. Pro demokraty v Americe totiž pravidelně hlasuje přes 90% černochů a více než 60% Hispánců.

Tím pádem s rostoucím podílem barevného obyvatelstva oslabuje i pozice republikánů. Už dnes se v některých většinově barevných volebních okrscích v Kalifornii a na jiných místech v zemi ani nenamáhají stavět vlastní kandidáty. Bude-li tato demografická proměna pokračovat, časem přijdou republikáni i o teoretickou šanci na zisk prezidentského úřadu.

Něco takového by bylo umíráčkem všeho, na čem konzervativcům záleží. Zkusme se třeba zamyslet nad osudem Druhého dodatku Ústavy na Nejvyšším soudu obsazeném soudci jmenovanými trvale demokratickou vládou.

Republikáni hlavního proudu si však tuto skutečnost zatvrzele odmítají přiznat. Dlouhá léta říkávali: „Tak daleko to nikdy nedojde.“ V 90. letech minulého století pak plynule přešli k: „Nedá se s tím nic dělat, jen se pokusit oslovit menšiny.“ Společného jmenovatele obou postojů nalezneme snadno – je jím omluva nečinnosti.

Republikáni se problému buď vyhýbali z obav, aby je někdo neoznačil za rasisty, nebo aktivně spolupracovali s demokraty s vidinou podkopání amerických mezd a přenesení ekonomického modelu plantáže do Severní Ameriky. Vyloučit nelze ani úplatky, vydírání a zradu.

Trump tak byl naší poslední šancí, jak zastavit demokraty, než si „zvolí“ nový lid. Kdyby se úřadu chopila Hillary Clintonová, vyhlásila by amnestii desítek milionů ilegálních imigrantů, ještě více otevřela stavidla imigrace z Třetího světa a znemožnila zachování bělošské většiny v Americe i kultury, ekonomického systému a politických institucí vytvořených evropskými Američany. Bílí nacionalisté by museli přistoupit k plánu B: rozbít Ameriku a vytvořit bělošské etnostáty.

Nedělejme si ale žádné iluze: navzdory hysterii levice si Amerika nezvolila stoupence Alt Right (alternativní pravice). Donald Trump sice je nacionalista a populista, ale je to nacionalista občanský – nikoliv rasový – a centristický pragmatik k tomu.

Ztělesňuje totiž právě to, po čem Američané touží: vládu spojující umírněně pravicové hodnoty a politický realismus se středolevým sociálním systémem, neintervencionistickou a realistickou zahraniční politikou, ochotou zasahovat do ekonomiky s cílem ochránit střední třídu a věrností vlasteneckým hodnotám a myšlence velikosti národa.

Republikáni s demokraty uzavřeli nepsanou gentlemanskou dohodu, že to, co chceme, nám nikdy nenabídnou. A tak jsme volili z neustále se zmenšujících se výsečí programu elitářského globalismu, umně přikrášleného několika okrasnými snítkami populismu.

S tím je konec. Trump natrvalo změnil podobu americké politiky. Napříště budeme mít volbu mezi nacionalismem/populismem a globalismem/elitismem. Trump nezapomene na zradu republikánského vedení a konzervativní inteligence (dá-li se vůbec o něčem takovém mluvit). Zvedá se nová vlna nacionalismu a populismu, která je nahradí. Jejich čas vypršel.

Nikoho by neměl překvapovat Trumpův úkrok do středu učiněný ve vítězném projevu. Zopakuji – není to pravicový extremista, kterého se z něj jeho protivníci snažili udělat. Stejně tak není alternativní pravice mocná síla, kterou v nás možná republikánští zrádci a demokratičtí blouznivci viděli. Nesvezeme se s Trumpem do vysokých politických funkcí – a i kdybychom se o to pokusili, rychle by nás odpálkoval. Stačí pohled na to, jak se vedlo Davidu Dukeovi v Louisianě.

Během Trumpova prvního volebního období, bude rolí alternativní pravice úloha věrné opozice. Skutečný význam Trumpova zvolení chápeme možná lépe než on sám: revolta bílé Ameriky tváří tvář demografické apokalypse.

Za čtyři roky však bude mnoho bělochů, kteří hlasovali pro Trumpa, po smrti a mnohé z dětí barevných, kteří hlasovali proti němu, dosáhnou osmnácti let. To znamená, že Trump musí okamžitě začít jednat. S postavením zdi není možné otálet. Hned první v úřadě musí začít prosazovat platné imigrační zákony. Musí zastavit invazi a deportovat mezi 30 a 50 milióny ilegálních imigrantů i s jejich rodinami. To poskytne bílé Americe – i bělošskému nacionalismu – několik desetiletí, aby znovu popadla dech.

Že by rozdělování rodin bylo příliš kruté? Proto je pošleme domů všechny pohromadě.

Trumpovo moratorium na muslimskou imigraci se těší vysoké popularitě. Mnoho Američanů je však nesvých kvůli vyčlenění nábožensky vymezené skupiny. Dost možná je to i protiústavní. Dobře. Zaveďme tedy úplné a všeobecné moratorium na veškerou imigraci, dokud celé věci nepřijdeme na kloub. Pokud nemůžeme vyčlenit muslimy, pak nám naléhavá nezbytnost nevpouštět je do naší země velí, abychom zastavili veškerou imigraci.

Ale co když dojde k novému holokaustu? Bohudíky mohou tentokrát Židé nalézt bezpečí v Izraeli.

Jestliže chceme Trumpovi zajistit znovuzvolení – a pokud má jeho syn Donald Jr. získat Bílý dům v roce 2024 (někdo to ostatně říct musel, tak proč nebýt první?) – budeme muset trochu upravit volební okrsky i voličstvo a vytvořit trvalou republikánskou většinu. Pár návrhů:

• Lidé bez občanství nesmějí volit. Trump by měl odepřít přístup do Kongresu zastupitelům z Kalifornie, která umožňuje volit lidem bez občanství. Kalifornie je federální ekvivalent špatné čtvrti, a dokud si neudělá pořádek v seznamech voličů, můžeme klidně zeď o kus prodloužit. Totéž platí pro každý stát nebo volební okrsek, který připouští k volbám lidi bez občanství.
• Vytvořit nové, spolehlivě republikánské státy: sever Kalifornie by měl odtrhnout a vytvořit stát Jefferson. Vnitrozemí státu New York by se mělo osamostatnit od New York City a Long Islandu. Ze spárů Chicaga by měl uniknout jih státu Illinois. To by znamenalo šest republikánských senátorů navíc a k tomu další republikánské kongresmany a hlasy ve sboru volitelů.
• Vymazat ze seznamu voličů mrtvé, opakovaně vložené a zločince – a s vervou stíhat a soudit pachatele, kteří by se dopustili volebních podvodů.
• Omezit příležitosti pro volební podvody zrušením hlasování poštou i dřívějšího hlasování, striktním vyžadováním průkazu dokládajícího občanství, instalací technologie na rozpoznávání obličejů, která by zabránila lidem hlasovat opakovaně s různými doklady a učinit software i hardware hlasovacích přístrojů naprosto transparentním a open source.

Zvolení Donalda Trumpa do jeho prvního funkčního období bylo jen bitvou o Helmův žleb. Boj o Středozem teprve začíná.

Článek Grega Johnsona November 9, 2016 vyšel na webu Counter-Currents Publishing 9. listopadu 2016.