Představa, že revoluci lze uskutečnit pomocí aktivismu ve smyslu lepení nálepek na kandelábry, útoků, rozdávání letáků, potravin apod. je velmi zakořeněna, dokonce i v „revolučních kruzích“. Tuto představu nebudeme hodnotit, uvedeme pouze některé argumenty pro základní orientaci:
1 – V souladu se stupni hierarchie spiritus – anima – corpus je každá revoluce v první řadě revolucí ducha (spiritus). Anima a corpus jsou duchu podřízeny. Z toho důvodu:
2 – Revoluce není jen suma přímých akcí. A proto také:
3 – Budování profánních organizací bez vyššího jednotícího (duchovního) principu nikdy nemělo vyšší význam a tím ani dlouhé trvání.
4 – Revoluce ducha neznamená vytvoření nebo zavedení nových náboženských forem, například novopohanství nebo islámu, jak se někteří domnívají, nýbrž iniciaci.
Roli heroismu a činu (karmajógu) v tradičním světě, jinými slovy: iniciaci prostřednictvímakce, objasňuje Bhagavadgita, kniha určená především pro kastu válečníků. Z českých znění považujeme za nejlepší překlad z roku 1976 od Jana Filipského a Jaroslava Vacka.
5 – Zkušenost poválečného vývoje na Západě jasně říká, že aktivismus žádné hnutí nedovedl ani o centimetr výš, naopak, veškeré pohyby volebních preferencí, popularity apod. souvisely vždy především s módou, zábavou, populární hudbou a masmédii. Totéž platí i pro:
6- pasivní odpor od jeho nejjemnější formy (nevyvěsit vlaječky) až po nejtvrdší (squaterství). Pasivisty Systém toleruje tím více, čím menší je jejich potenciál, a místy dochází i k jejich závislosti na toleranci státního aparátu a tím i falsifikaci zaměňováním prostředků (squat) za cíl (revoluce). Vizi celospolečenského pasivismu by Systém potlačoval stejnou mírou represe, jakou potlačuje aktivismus. Příklad: Nevyvěsil jsi vlaječky, přijdeš o byt. Nebo: Odpojil ses od plynu a vody, zaplať daně za komín a studnu.
Doplňková četba:
Raido – svět tradice
Casa Pound
Greg Johnson: Učit se od levice
Helmut Schelsky: Jak odstranit systém
Dominique Venner: Za pozitivní kritiku
Karel Veliký: Ke strategii evropského odporu