Autor: Fjordman
Jeden z mých častých hříchů je sledování sci-fi filmů. Bohužel, v poslední době jsou čím dál tím víc špatné. Nedávno se mi podařilo shlédnout patrně nejdražší béčkový film, který kdy byl natočen, a sice Avatara, který stál celkem 237 milionů dolarů a který je dílem režiséra Jamese Camerona, známého jinak například sérii Terminátor, Vetřelec a také filmem Titanik. Stručně řečeno, zatímco vizuálně je Avatar velmi působivá podívaná, jakou kdy režisér stvořil, snímek samotný představuje jeden z nejvíce protizápadních filmů, jaké kdy byly Hollywoodem natočeny.
Hlavním hrdinou je příslušník amerického námořnictva Jake Sully, který byl vyslán na misi na planetu Pandora. Jde o to, že lidstvo potřebuje další zdroje, které se na Pandoře vyskytují a tyto zdroje jsou ovládány rasou Na´vi, vysokými postavami s modrými tvářemi. Na´vi jsou vůči lidem technologicky a civilizačně pozadu, neznají průmysl, ale jsou duchovně bohatší a žijí v perfektní ekologické harmonii se svým okolím. Hrdina Jake Sully se celkem předvídatelně zamiluje do domorodé dívky.
V tom filmu nejde v prvé řadě o oslavu domorodého způsobu života, tématicky se trochu podobá „Tanci s vlky“, akorát že zde jde o vetřelce a ne o Siouxe. A také to není o oslavě předindustriální civilizace, za kterou se staví dobří lidé, jak nám to ukazuje třeba Tolkien v „Pánovi prstenů“. J.R.R. Tolkien měl osobní zkušenostmi s hororovými zážitky z nesmyslné první světové války a to na něj přirozeně zapůsobilo na jeho vnímání industriální společnosti. Od Avatara se to všechno liší tím, že v něm jsou bílí vykresleni jako banda zuřivých monster. To je tedy něco, co Tolkien nikdy neudělal.
V zásadě jde o to, že bílí jsou ve filmu vykresleni jako brutální, chamtivé a lhostejné bestie, které znásilňují přírodu a s úsměvem na tváři v honbě za ziskem ničí ostatní kultury. Hlavním padouchem je běloch „Plukovník Quaritch“, hrubián, což je jeho jediný charakterový rys. Film vrcholí jeho výkřikem „jaké to je zrazovat vlastní rasu!?“, ve chvíli, kdy se jej hlavní protagonista pokouší zabít. Přestože část hrdinů filmu, představujících „bílé, se nakonec ukáže v pozitivním světle, je to pouze proto, že totálně odmítnou vlastní civilizaci a přidají se ke druhé straně. Jinými slovy, jediní dobří mezi bílými jsou ti, kteří se zcela otočí k vlastní zlé a ničivé kultuře zády. Jak podotkl kritik Armond White, „Avatar je nejkýčovitější film, který kdy byl natočen o tom, jak bílý člověk potřebuje najít ztracenou identitu a kompenzovat svou politickou, rasovou, sexuální a historickou vinu.“
V reálném světě je to ovšem jinak. Bílí Evropané a Američané jsou už dlouhou dobu (pod vlivem známých okolností, pozn. překl.) k vlastní kultuře enormně sebekritičtí a nejméně etnocentričtí lidé na Zemi. Také mají jasnou většinu zastoupení v aktivitách různých environmentálních hnutí, zatímco spousta obyvatel Třetího světa nemá ani poloviční starost o přírodu a životní prostředí jako oni. Ale proč nesklízet úspěchy natáčením filmů s věrnou problematikou, která napadá Západ a bílé? Je fakt, že ačkoli premiéru filmu neprovázely žádné přílišné radostné reakce, nenávist a stereotypy, namířené proti bílým se staly již tak obecně rozšířenými a nevědomně přijímanými, že se to téměř nevnímá, a tím méně si to my, bílí Evropané a Američané, uvědomujeme sami.
Zdroj: The Brussels Journal
…Radegast:
Z mnoha indicií lze ve filmu poznat, že obyvatelé Pandory jsou modrou verzí Afričanů, takže o nějakém návratu k velikosti nebo člověku se nedá mluvit ani
Návraty do budoucnosti
čili
latinskoamerická renesance a autopoiesis
http://aulavirtualedemocracia.blogspot.com.br/2011/04/navraty-do-budoucnosti.html
Zatímco kapitalismus stát nutně potřebuje, národy a lid jej nutně nepotřebují. Pouze podmíněně, v míře kdy, kde a v čem není dosud nahraditelný a při zesílené svébytnosti a solidaritě. Paradoxně to může v Latinské Americe znamenat současné zesílení role státu a politických stran, které umožní existenci paralelní, mimo-státní organizace společnosti, která v budoucnosti stát a jeho frakce nahradí. A samozřejmě obrana a bezpečnost zemí vyvíjejících se k vyššímu typu demokracie patří mezi faktory, které toto zesilování role státu musí v době ohrožení zapříčinit. Proto dobovým problémem jsou možné střety mezi státem a hnutím indigenista, které přerůstá hranice států i doby a ze svých místních, dnes už i městských organizačních struktur postupně po celé Latinské Americe vytváří meziamerickou síť. Na problémy spojené s dvojsměrným a nerovnoměrným vývojem, růzností požadavků a protikladných povinností upozorňuje I. Wallerstein. Pokusy o plnou asimilaci Indígenas, anebo o alespoň částečnou deformaci a znevolňování zatím, bohudíky, nebyly dostatečně úspěšné. – See more at: http://blisty.cz/art/57042.html#sthash.UJo15of6.dpuf
“Současná krize Západu je významná tím, že se jedná o krizi na vícero frontách – od etické po ideologickou a krizi praktické politiky (nejen ekonomické). Krize je vždy vyvrcholením potíží, ukázkou, že dále takto pokračovat nelze a že v systému se naakumulovaly problémy tak závažné, že ohrožují jeho existenci.”
Ilona Švihlíková, Co v Planetě Zemi 2011 nezaznělo
– See more at: http://blisty.cz/art/57042.html#sthash.UJo15of6.dpuf
http://www.zcommunications.org/bolivia-s-president-urges-development-of-economic-system-based-on-how-to-live-well-by-evo-morales.html
Proti armádám noci: antiglobalizacní hnutí pro 21. století
https://deliandiver.org/2011/04/proti-armadam-noci-antiglobalizacni-hnuti-pro-21-stoleti.html
he inclusion of culture into the globalizing economy leads to the creation of a global culture of commodified consumerism, dominated by American media conglomerates. The result is an homogenization and Americanization previously distinct (European) cultures.”
Ramonet, Ignacio, (1995). One Idea System ZDE
Ramonet, Ignacio, (1995). One Idea System ZDE
Nejen evropských, pochopitelně. Naštěstí ještě, jednak a především, jsou mimo tak řečený 1. svět země a ethnika, které si udržely v podstatné míře vlastní kulturu nebo mají možnost její přirozené obnovy, a v samotném 1.světě existují enklávy autonomních a alternativních společenství nepodléhající „kulturní“ logice pozdního kapitalismu. V současnosti můžeme pozorovat, jak s glajšachtujícím multikulturalismem, který je průvodním jevem, nutností a strategií globalizace i kulturního imperialismu s ekonomickým, politickým a konečným mocenským cílem, se objevuje opačný pohyb nejen v Jižní Americe, ale i v samotné Evropě, kde se zvolna probouzejí, kulturně potlačené a rozmělněné, dlouho bezvědomé a bezhlasé národy, národnosti, svébytná ethnika, regionální a autonomní kultury, subkultury, náboženství a další formy společenství s obnovenými nebo navrácenými tradicemi, rituálními kulturními rytmy a vlastní celkovou spirituální kodifikací, která jim umožnuje porozumět, popsat a vyjádřit realitu vlastním adekvátním způsobem, udržet skupinový styl života, strukturu vztahů a sociální hermetismus. S nimi ožívají jejich jazyky a dialekty.
Proto stimulace zmnožení kultur, obrana všech vzdorujících nepodřaditelných společenství a uchování psychokulturních tmelů je, především v Evropě, krajně urgentní ! Alternativou je…
– See more at: http://blisty.cz/art/57042.html#sthash.UJo15of6.dpuf
Sorry za stylistiku v prvním příspěvku, jsem trošku rozespalej ještě a už to nejde opravit…
Radegast:
Z mnoha indicií lze ve filmu poznat, že obyvatelé Pandory jsou modrou verzí Afričanů, takže o nějakém návratu k velikosti nebo člověku se nedá mluvit ani omylem. Bohužel.
Z.H.:
Je velmi tenká hranice mezi sebekritikou a sebemrskačstvím….a všimni si mimochodem oblečení a hudby domorodců na Pandoře. Klasická podprahová směrovka na Afriku a Afričany jako ušlechtilé divochy, kterou se snažej zničit zlí běloši…
V poslední době se s protibílou a protievropskou „propagandou“ tak nějak roztrhl pytel,máme jí kolem sebe,až oči přecházejí,do té míry bych s autorem článku souhlasil,ale házet do tohohle pytle Avatara mi přijde poněkud mimo.IMHO je Avatar pouhý kalkul na kasovní úspěch,jakoukoli hlubší myšlenku bych v něm nehledal…
Avatar je dobry film, kde je tam neco proti bilym? Utok na Zapad, co to pisete clovece za nesmysly.
Nechte se vysetrit, snad se to da lecit!
Kde bylo napsáno či řečeno, že film je proti „bílým“? Film je o tom, že lidstvo potřebuje nerostné bohatství a pár lidí se na tom snaží zbohatnout. Toť vše. Spíše bych řekl, že James Cameron zapomněl do filmu obsadit někoho s jinou barvou pleti.
Já vidím Avatara jako jasnou analogii na válku v Iráku a Afghánistánu, včetně scén se sebevražednými misemi domorodců v leteckých bitevních scénách. Po stránce vizuální je ten film jedinečný (vytknul bych jen lehké vykrádání designu techniky od Star Wars), po stránce dějové je to obvyklá holywoodská sračka, v níž se dá předvídat téměř každá další scéna.
To co rika autor neni nic noveho (uz behem filmu jsem vedel ze to je klise a story uz tady bylo mnohokrat). Divat se na kolik film stal o filmu samotnem nic nerika (vsechny filmy stoji penize budou jeste drazsi), je to dnes proste velky business. Na filmu jsem byl nekolikrat a velice se mi libil. Nova 3D technologie je uzasna, ale to by nestacilo. Da se rict ze Cameron vytvoril uplne novy zajimavy a harmonicky svet ktery je navic jestli mi dovolite artisticky. A my po nem touzime. Jako sci-fi fandu ktery cetl bratry Strugacky, S. Lema, nebo naseho Nesvatbu me film vubec nezklamal. At uz je poselstvi filmu jakykoli rozhodne vyvolal spoustu diskuzi (jako tato ;-)), lidi se zamysli a odchazeji s necim smutne krasnym. S pocitem ze jsme castecne uz neco ztratili a muzem to ztratit nadobro.
Poněkud pozdě jsem zaregistroval tuto dikussi. Avatara jsem viděl a považuji ho za neuvěřitelně stupidní hollywoodské cliché. Kritika západní civilisace (tedy nikoli „bílých“, ale jimi vytvořené devastující a odduchovnělé „kultury“, nakonec mezi vraždícími žoldáky na Pandoře je vidět řada barevných) je pustě komerční trick – Hollywood má v tom dlouhou tradici, minimálně od King Konga: natočíme film o tom, jak my, Zápaďané, bezohledně vyděláváme spousty peněz, a vyděláme na tom spousty peněz! Lidé zaslzí (někteří se dokonce chtěli sebevraždit!), ale pak jedou domů, po cestě natankují u Shellu, popř. slupnou hambáče v Mekáči, a doma zařezávají na vyhřívané water-bed. Až Cameron natočí příští film o tom, jak je jejich způsob života parasitní a vražedný, zase zaslzí a process se bude opakovat.
Tento článek zdá se projevem těžce paranoidní mysli, hledající za vším útok na bílou (tj. europoidní) rasu.
1. lidská rasa, natož pak bílá (pozornějšímu oku ve filmu neuniknou např. černoši, což je minimálně výsledkem norem platných v USA, kde by monorasové osazenstvo filmu prostě neprošlo) není ve filmu nikterak démonizována. Již hned na počátku filmu dochází ke konstatování, že lidské osazenstvo na Pandoře (planeta) jsou žoldáci, kteří se nechali najmout firmou na zajištění těžby místních nerostných surovin, jenž dotyčná firma za horentní sumy prodává na Zemi (ve filmu přímo zazní cena/hmotnost vytěžené rudy). Čili žádný útok na lidstvo, ale na tu jeho „část“, která se neštítí pro peníze vraždit a ničit.
2. je pravdou, že kostrou filmu je již „stokrát“ omleté téma, použité jak v Tanci s vlky, tak v Pocahontas, jehož podstatou však není zrada lidství, nebo své rasy, ale poznání, že ještě žijí lidé (v podání AVATARU formy života), kteří doposud uchovávají a žijí podle hodnot lidství ve světě, který lidství ztratil (upadl do konzumu, poživačnosti, konformismu, malosti, poníženosti…).
3. tím, že část přítomných lidí na planetě zůstává, aby žila pospolu s tvory, jejichž hodnoty (ač hrubě načrtnuté) i nám byly známy a naši předci je vlastními životy dokázali před židokřesťany (ve smyslu náboženskokulturním) ubránit do 12. století (v určitých enklávách dodnes), není zrada rasy, ale objevení vlastních kořenů. Vyjma hlavního hrdiny, který se stal jedním z příslušníků rasy domorodců a tudíž by z úhlu pohledu pisatele vskutku mohl být označen za „zrádce rasy“, ostatní zůstali lidmi.
Sám sebe se ptám, proč vlastně tuto reakci píši a obhajuji film „made in USA“ proti zjevně paranoidnímu jedinci, když ani u jednoho nemohu očekávat hlubší intelektuální rozměr. Odpovědí asi budiž fakt, že mě již vskutku nebaví přístup některých pseudonacionalistů, kteří za jakoukoliv kritikou současného životního stylu europoidní populace (konzumismus, industrialismus, kapitalismus – tedy toho, do čeho se film AVATAR strefuje, i když značně alibisticky) vidí zradu na národu a rase, aniž by si uvědomovali, že právě v něm se nalézá klíč k současnému úpadku Eurasie a europoidních lidí. Tady se nejedená o kult dědičné viny, ale o návrat k velikosti, o návrat k člověku.
tieto filmy su hodene semena vojen mezi narody, je to psychicka valka proti obcanom zapadneho sveta, ti ktori poslednych 200 rokov rucaju krestanstvo a svojimi priemyelnymi a bankovymi skupinami nicia treti svet – potrebuju uz len vyvolat 3WW podla ich planu, uz nas na to pomaly ale iste pripravuju, toto je skryta vojna proti celemu ludstvu, utratit tolke peniaze za take nieco odporne je vlastne premyslena investicia do skrytej predvojnovej propagandy
Nemyslím si, že za dějovou linií Avataru můžeme vytušit nějakého filozofa (ve komentech zmíněněho Heideggera). Jedná se o klasické Hollywoodské klišé na které bych jednoduše nešel, protože i z ukázek si udělám slušný obrázek oč asi jde. Někdo tu již zmínil nějakou protizápadní linii filmu. Ptám se. Proč ne a co je na tom špatného? Sebekritika je nejlepší cesta nastavení zrcadla společnosti.
Autor, zjevně nemá všech pět po hromadě pokud toto vyřkl, a také se velmi odvrátil od tématu kritiky filmu jako takového. Lidé „bílé“ rasy jsou vůči svému okolí a přírodě velmi zlí ale není to jen u „bílých“ až na pár kmenů v Africe bych řekl, že to je globální problém. Film dokázal vzbudit v divákovi co měl, a to je lítost nad tím jak ubližujeme samotné naší Zemi. Jak bylo vyřčeno ve filmu „Naše Země již jsou vydrancovány a žádná zeleň zde není“ ano pokud to bude pokračovat takhle dál tak to nebude jen Sci-fi ale reailta.
P.S J.K Tvé příspěvky jsou velmi podnětné a na úrovni ale přidal bych tomu i správnou gramatičnost jazyka českého.
Přikláním se k názorům Alkibiadese. Žiji v USA a považuji Avatar za kritiku té části naši civilizace, jejíž naprostý pád bych uvítal… Čím dříve, tím lépe.
Je fakt, že každý si do filmu promítne své, já v něm třeba vidím ozvěny Iráku a kritiku podobných amerických vojenských intervencí, ale těch úhlů může být několik.
—
Jsem potápěč (skutečný) a proto si dovolím upozornit na skvělé ‚transplantace‘ podmořských korálových scén do pralesního prostředí Pandory. Luminiscence, vějířoví červi, apd. Cameron se myslím také potápí…
lidske rasy nejsou zadna metafizicka kategorie, nebo socialni konstrukt-jsou to ruzne tipi lidi , kteri se od sebe navzejem lisi jak fizicky tak dusevne(vice ci mene) vyskytuje se to u vsech forem zivota-a ano kdyz se narodim jako cernoch, tak prijmu jak fizicky vzhled tak urcite vrorce chovani, ktere mohu do urcite miry potlacit, ale nikdy se jich nezbavim, protoze je mam napsane v genofondu a jednou to vsechno predam zase svim potomkum-nebo mi chcete tvrdit, ze pitbull se nejdriv musi rozhodnout jestli chce byt pitbullem?-musi se se svim pitbullstvim vnitrne identifikovat?!-smesne
vezmeme si treba krestanstvi-beloska skupina a cernosska-obe jsou krestansky zalozene-ale projev kterym davaji najevo svou „krestanskost“jsou rozdilne-bohosluzby, pohrby, vsedni zivot- pritom na bohosluzbach je to primo krasne videt-cernosi silne temperamenti-hlucnejsi, kazatel neni ani tak majestatna autorita jako spise moderator talk-show. Tady se dusevni rozdili na zaklade rasy projevuji v cele nahote.
polak dobry brit? samozrejme proc ne? ale australec dobry brit?-nechte toho
tyto veci nedokaze poprit zadny filozoficky zvast od sebevymluvnejsiho „filozofa“ ani to kdyz lidem, kteri si to uvedomuji, budete nadavat do rasistu a sovinistu-spis se sam pokuste podivat na cloveka, jako soucast prirody- na cloveka zivocicha-a ne jako na bytost vzdy svobodnou v rozhodovani a neovlivnenou svou biologickou podstatou-koneckoncu takoveto mysleni (odklon od prirody a prirodnich zakonu) melo za naslede jednani, ktere odsuzujete ve filmu avatar
Karel Kaiser: Camerona si neidealizuji, nicméně je zřejmé, že svému filmu ekologickou a anticivilizační notu dát chtěl, byť je to poněkud paradoxní, když vezmeme v potaz, že se film zařadil do velkého civilizačního kolotoče konzumu. Ale nemyslím, že to je důležité, pokud hodnotíme snímek jako takový. Cameron se pochopitelně myšlenkami Heideggera nezabýval, stejně jako „antizápadnictvím“ (jež není výlučné pro onu „Novou pravici“), to však neznamená, že tyto myšlenky nejsou podvědomě ve filmu přítomny. Zabrousil bych proto opět k Heideggerovy, který tvrdil, že to, co je na každém díle to nejpodstatnější je to, o čem autor nehovoří. Heidegger tak známě udělal důkladnou analýzu Platóna, aby ukázal, že jeho dílo předpokládalo chápání pravdy jako „aletheii“ (otevřenosti Bytí), i když se o ní Platón nikdy nezmínil. Dle mého můžeme stejným způsobem myslet hlouběji za každého autora, ať už je to autor filozofického díla, hudební nahrávky, nebo filmu.
Alkibiades: Problém je, že tohle co tam spatřujete, je pravda, ale tvůrci filmu to tak rozhodně nezamýšleli. Avatar není ovlivněn myšlenkami Martina Heideggera, ani „antizápadnictvím“ evropské nové pravice, na což ve svém příspěvku narážíte. To je prostě čistě komerční hraní na populární notu „bílé viny“, nikoli jistě myšlenkově hodnotný svět Heideggera a dalších myslitelů, kritizujících co jste zmínil – biologismus, západní mesianismus a víru v neomezený pokrok.
Avatara jsem nedávno shlédl a ačkoliv je dějová linka jednoduchá (je to velmi pěkná, digitální pohádka), poselství filmu vidím, naštěstí, jako skutečně anti-Západní. Proč naštěstí? Kritizuje na Západní civilizaci ty nejhorší vlastnosti, jako vláda korporací (neoliberalismus), technologismus a víra v pokrok (jedinou hodnotou je materiálno, hodnotu má jen množství a to co lze uchopit, ne duchovno, kvalita, a kulturní hodnoty), militantismus (neokonservatismus a víra v možnost řešení všech konfliktů silou a „vůli k moci“, nejlepším příkladem je dnes Israel). Fakt, že s hodnotami „domorodců“, podobně jako ve filmu Tanec s vlky, dokáže ještě velké množství západních lidí soucítit, je důkazem toho, že i v naší civilizaci hodnoty jako harmonie života s přírodou či pomoc bližním a potlačování egoismu (jak individuálního tak kolektivního), alespoň kdysi existovaly a možná pořád hluboko, alespoň latentně, dřímají.
Biologismus, který je přítomen v myšlení všech rasistů, by Martin Heidegger zařadil do stejné kategorie jako liberalismus se svým individualismem, či technologismus se svou vírou v neomezený pokrok: vždy je to nějaká metafyzická kategorie (rasa, jedinec, pokrok), která člověku zdánlivě předepisuje určitý způsob jednání. U rasistů a šovinistů by bylo skutečně koperníkovským obratem, kdyby se zamysleli, proč se do svých hodnot nenarodili, ale museli je nejprve vnitřně akceptovat za své a identifikovat se s nimi. Jestliže že je rasa, národ, egoistický jedinec, či jakýkoliv jiný metafyzický princip skutečně předurčující pro chování člověka, proč jsou lidé schopni proti těmto principům jednat na bázi principů jiných? Není to totiž nic jiného než fakt, že biologický popis člověka na něm nikdy nemůže vystihnout to co je skutečně „esenciální“: možnost akceptovat či odmítnout hodnoty či způsob bytí, která má společnost za své a dle toho jednat. Lawrence z Arábie a další budiž příkladem. Stejně tak dnešní Brit může mít tisíckrát „čistší“ rodinnou linii, než polský přistěhovalec do Británie, ale pokud se ten druhý identifikuje se starými britskými hodnotami a začne se dle nich chovat, bude tisíckrát lepším a opravdovějším Britem nežli onen rodilec, jenž se ukájí v levných čínských svršcích multikulturní zábavou ožírání do němoty každý páteční večer v klubu či hospodě.
netvrdim ze identita zavisi vyhradne na biologii-samozrejme, ze musime zohlednit vliv prostredi (nemyslim si ze presum zkusenosti z generace na generaci je s mim tvrzenim v rozporu)-chtel jsem rici ze geneticka stranka veci,( tedy ta kterou nelze ziskat jinak nez, ze ji zdedime po predcich) je velice dulezita mame-li definovat identitu cloveka. Ja sam se priklanim k nazoru troji identiti pochazim z vysociny(radeji nebudu vice priblizovat), jsem Cech a jsem Evropan-evropu beru jako kulturni okruh v jehoz ramci je snadne prejimat identitu ostatnich narodu-jsme si geneticky podobni-tudiz pribuzni-problem nastane kdyz se budu chtit prohlasit za cinana-zatimco pro mongola to nebude velky problem(asi takovy jako kdydych se ja chtel stotoznit s „rakusactvim“)-tedy otazka jedne dvou generaci, nez bych asimiloval-nebo moji potomci
zmeny obcanstvi-to opravdu neni o zmene identiti ale o vyuzivani soc. sistemu(pokud se bavime o neevropskych pristehovalcich)vetsina opravdu asimilovat nechce a vesele si udrzuji svou identitu. Rikam jen, ze i kdyz si na zaklade cehokoli-(okoli, mody, medii)zmenim identitu (stanu se masajem) tak me ma biologicka podstata bude stale, vice ci mene podvedome, ovlivnovat a smerova.
zide v nemecku je kapitola sama pro sebe-nicmene zide udrzuji neco jako dvoji (moralku, identitu, narodnost) jednu pro zidy a druhou pro vnejsi prosterdi ve kterem se zrovna nachazeji.-diky tomu take mohli prezit i kdyz prisli o svou zemi a dlouhou dob zili rostrouseni
J.K.: Identita bude stěží biologická. Mimo jiné znamená identita „sebeuvědomění se“ člověka a jak sami sebe budeme vnímat, to těžko může záviset zcela na biologii. Ta nám toho sice o člověku říká hodně, ale ne o jeho identitě. Na základě čeho biologického byste identitu odvozoval? Na základě „krve“?, , nebo „národnosti“? Ani prolnutí biologie s kulturou není vůbec jednoznačné. Co vliv prostředí a přesun zkušeností na generace? To je třeba typický příklad Židů v Německu ve třicátých letech, ačkoli se mnozí již cítíli více Němci, přesto byli vražděni na základě známých zákonů, které řekly, že na základě toho, že jejich předkové do určité generace byli Židé, oni jsou také a tedy určeni k likvidaci.
Identita je opravdu substance, nikoli esence a je subjektivní záležitostí. Koneckonců případy změny občanství přece nejsou zas tak ojedinělé. Dalším případem jsou např. lokální oblasti, kde se většina obyvatelstva cítí více ztotožněna s vlastní příslušností k Padanii, nebo Vlámsku. Identita „národní“ je úplně umělá (příklad „čechoslovakismu“). Problém pak má další hloubku, protože například jako Čech se člověk může cítit buď v zemském, nebo nacionálním smyslu. O které identitě vy vlastně mluvíte? Vždyť už teď se ukazuje, že jich můžeme mít (a máme) celou řadu – rasová, nacionální, zemská, regionální, náboženská… vyberete si jednu, nebo dvě najednou? Nějakou nadřadíte druhé – a tím si ji sám zvolíte, nikoli biologie.
Převlékání kabátů bych sem nepletl, jistě se děje, ale to bych přičítal postmoderním zmatkům v hlavách spousty lidí, nikoli subjektivní podstatě identity.
Alkibiades identita neni kabat kterej muzes sliknout, zahodit a navliknout novej-navzdory modernim zvastum je identita biologicka a kulturni silne prolnuta at se nam to libi nebo ne
Hm, tohle teoretizování je pěkné, ale poněkud naráží na realitu. Dokud nebude možné, aby na Západě prošel film, který bude podobným zjednodušujícím způsobem vykreslovat jiné, než „bílé“ etnikum, nemá smysl se o smyslu identity v případě filmu bavit. Co je horší, dnes jsou politkorektní propagandou napadány i filmy, které by běžný člověk označil za bezproblémové (např. Patriot s Melem Gibsonem, prý pro to, že zobrazuje instituci otroctví, aniž by jí kritizoval – ale jak jinak chcete zobrazit otroctví v ději příběhu, odehrávajícího se v době, kdy bylo považováno za zcela „normální“?) Chce se po nás, abychom se za „bílou vinu“ káli v každém významějším díle, které na Západě vznikne, diskurz není bez tohoto stigmatu téměř možný. Nedávno, v typické dávce americké filmové kvazikvality, uvedla televize Nova dva komediální filmy, jejichž obsazení bylo v podstatě „černé“. To je v pořádku, bylo by ale zajímavé sledovat, jak by se kritika tvářila na film, který by měl obsazení čist „bílé“.
To, že se Západ chová mesianisticky je problém států, přesněji řečeno struktur, nebo jedinců, kteří mají na takové politice zájem. Je zde přece řada lidí, kteří americký mesianismus odmítají, konzumnímu způsobu života se vysmívají a technofetišisté nejsou.
Autor je tedy vskutku vtipálek: „V reálném světě je to ovšem jinak. Bílí Evropané a Američané jsou už dlouhou dobu (pod vlivem známých okolností, pozn. překl.) k vlastní kultuře enormně sebekritičtí a nejméně etnocentričtí lidé na Zemi.“ Sebekritika není ničím jiným než sebe-konejšivým plytkým blábolem v případě, že zůstává stejný styl myšlení (mechanického a technofetištistické) na svém místě. Zvláště mnohé environmentální hnutí jsou důkazem této snahy vybíjet klín klínem (Délský potápěč o tom informoval). Stejně tak autorovo prohlášení, že „se nakonec [část hrdinů filmu] ukáže v pozitivním světle,je to pouze proto, že totálně odmítnou vlastní civilizaci a přidají se ke druhé straně“ je důkazem jeho omezeného náhledu na problematiku identity. Identita není esence, ale linie příběhu: v každém jeho momentu nastává možnost volby, jestli bude jedinec či skupina věrná svému původu (starořeckému, staročínskému, atd.), nebo jestli se ji vzdá inspirací od skupin druhých. Pochopitelně, neexistuje důvod, proč se držet vlastních civilizačních zvyků, jestliže jsou ty zvyky špatné. Typicky ultrapravicový strach z „míšení“ (kultur, ras, náboženství) a apriorního označení „vlastního“ za „dobré“ je nejlepším příkladem nepochopení této problematiky.