Autor: Ioannis Mantzikos
Kdyby byly motivací skutečně humanitární ohledy, bylo by skutečně nesrovnatelně účinnější – jak ostatně poukázali mnozí experti – pomáhat uprchlíkům a obětem válek globalistů blíže jejich domovům.
Sorosova činnost je tak těsně spjata s fungováním mnoha národních vlád, mezinárodních organizací, NGO, politických stran, univerzit, mediálních subjektů a sociálních hnutí, že sledovat tyto entity a jejich aktivity se stává takřka prací na plný úvazek. Sorosovi lidé dokonce infiltrovali anglickou i jinojazyčné verze Wikipedie, aby zde šířili dezinformace a svou jednostrannou propagandu.
Svá chapadla se mu povedlo dostat i do některých levicových politických stran po celém světě a zejména v Evropě, které zpochybňují celý koncept a budoucnost EU. Sorosův plán neusiluje o nic menšího než o naprostou likvidaci národních států na jihovýchodě Evropy, které dnes umožňují v podstatě neomezený přístup uprchlíků před občanskou válkou a ekonomickým migrantům ze Sýrie, Iráku a severní i subsaharské Afriky do Evropy. Následkem jeho programů na změnu režimů dnes sedm samostatných republik kdysi tvořících Jugoslávii slouží jako přepravní trasy pro odhadem desetitisíce a možné budoucí statisíce neevropských migrantů.
V Makedonii pracují jeho organizace pod levicovou zástěrkou. Sorosovy nevládky tady financují a řídí organizace a hnutí považované za levicové, ale ve skutečnosti revolučně zaměřené na prosazování politické agendy, proměnu makedonské kultury a dosazení loutkové levicové vlády. Síť už je zavedená a funkční. Noví makedonští novináři a tak zvaní intelektuálové vyrostli v zemi jako houby po dešti a daří se jim profesně i finančně. Druzí jmenovaní dostávali peníze za údajné vědecké studie, které nebyly nikde publikovány ani recenzovány. Loni v květnu vypukly ve Skopji protesty proti vládě premiéra Nikoly Gruevského vedené Zoranem Zaevem, prý v reakci na masivní odposlechy a sledování makedonských politiků a další vlivných lidí a také na údajné ututlání zabití mladíka policisty v roce 2011. Ve skutečnosti k nepokojům došlo spíše kvůli deklarované ochotě vlády spolupracovat s Ruskem na budování ropovodu Balkan Stream přes makedonské území. Teď Makedonie s vidinou uprchlické krize zabránila v překročení hranice drtivé většině iráckých a syrských uprchlíků, čímž následovala podobná opatření zemí dále na sever na cestě do západní Evropy. Tento krok může načas zhatit Sorosovy plány.
Sorosovy prsty odhalíme i v četných nevládních projektech v Řecku. Jak už náš web GI Analytics mnohokrát napsal, někdejší ministr financí Yanis Varoufakis je podle všeho tzv. „Soros-idem“ (Sorosův člověk) a vládnoucí Syriza se samozřejmě staví za ochranu práv (všech možných práv) menšin. Sorosovy peníze platí i Human Rights Watch, jehož řecká pobočka opakovaně upozorňuje na porušování práv menšin (hlavně muslimů v Thrákii a tzv. Chams u hranic s Albánií v jižním Epiru). Navíc se pod záštitou této skupiny nachází také Centrum pro demokracii smíření v jihovýchodní Evropě, řecký tým Skupiny za práva menšin a Evropské centrum pro záležitosti menšin. Soros skutečně pod záminkou filantropie a ekonomické pomoci už od ledna 2014 financuje a otevírá neblaze proslulá „centra solidarity.“ Po vypuknutí uprchlické krize se zjistilo, že uprchlíci připlouvající do Řecka na člunech pašeráků lidí u sebe mají „příručku pro migranty“ zaplacenou NGO náležící do sítě Open Society amerického miliardáře George Sorose. Zpravodajská stanice Sky News objevila na pláži na ostrově Lesbos výtisk průvodce opatřený tipy, mapkami, telefonními kontakty a radami, jak se dostat do Evropy. Za brožurou stojí mj. organizace Watch The Med Alarm Phone a w2eu, což značí „Welcome To Europe“ (Vítejte v Evropě). I W2EU patří do Sorosovy sítě Open Society. W2EU se zřejmě podle všeho snaží nalézat slabá místa evropských hranic, kde mohou migranti procházet. Soros dále sponzoruje NGO Arsis, Praksis a Řeckou radu pro uprchlíky v Řecku. Město Soluň už v létě 2015 požádalo o členství v charitativním programu Solidarity Now (napojeném na síť Nadace pro otevřenou společnost). Tyto Sorosem financované NGO si pronajaly asi 80 lůžek v hotelích v centru města, aby tam ubytovaly uprchlíky, především těhotné ženy a rodiny s malými dětmi.
Nově příchozí migranti přespávající v parcích a na chodnících měst napříč Evropou a samozřejmě v Řecku pochopitelně vytvořili noční můru pro orgány ochrany zdraví, jelikož parky pokrývají lidské výkaly a stěny budov čpí močí. Uprchlická krize se v různých částech Evropy rychle vymyká kontrole – hromadné novoroční sexuální útoky v německých městech, rozklad zákonnosti kolem francouzského Calais, široce medializované obsazení hlavního stockholmského nádraží nezletilými uprchlíky – a rozhořčení veřejnosti narůstá. Maďarský premiér Viktor Orbán zaútočil na Sorose kvůli jeho podpoře středovýchodních uprchlíků na cestě do Evropy. Podle Orbána podkopává stabilitu kontinentu a nese vinu za pokračování uprchlické krize. Soros podle něj patří do skupiny „aktivistů,“ kteří povzbuzují migranty k cestě do Evropy, a tak dále zhoršují situaci.
Co je tedy konečným cílem?
Zničení nacionalismu!
Stejně jako v případě sorosovských revolucí v arabských zemích a na Ukrajině dostávali migranti po cestě přes Twitter pokyny, kde došlo k posílení pohraničních kontrol a jak se jim vyhnout. Díky těmto pokynům „zvenku“ se začali uprchlíci směřující do Německa a Rakouska vyhýbat stále méně příznivě nakloněným zemím, jako jsou Maďarsko, Srbsko a Makedonie. Málem došlo i k pohraničnímu incidentu mezi chorvatskou policií doprovázející vlak plný uprchlíků na maďarskou hranici a maďarskými pohraničníky. Ještě novějšího data pak jsou střety řeckých strážců s makedonskými pohraničníky.
Přesto nedávno Soros v rozhovoru prohlásil, že „EU stojí na pokraji kolapsu“ následkem přílivu více než milionu muslimských uprchlíků jen za minulý rok. Nikoliv náhodou však má Soros velmi specifickou představu také o „řešeních.“ A stejně tak nikoho nepřekvapí, že tato „řešení“ přinášejí ještě více globalismu pro Evropu, Afriku a Střední východ – a méně suverenity a svobody k tomu. Pro Sorose to může navíc znamenat vytvoření nových institucí včetně orgánů, které by převzaly kontrolu nad migrací z rukou někdejších suverénních států či vytvoření vojenských sil – zdánlivě za účelem „ochrany evropských hranic“ před uprchlickou vlnou vyvolanou machinacemi globalistů. Nepochybně musíme také zmínit také otázku vytvoření „mikrostátů“ a „ministátů,“ která je v souladu s Brzezinského modelem vždy na pořadu dne. Tato metoda v sobě kombinuje strategii napětí a cíl vytvoření světa, kde se z někdejších jednotných států stanou miniaturní neustále se svářící pseudo-státy, neschopné postavit se na odpor jakékoliv významné vládě, korporaci ani bance.
Moci a vůli oligarchů nedokáže vzdorovat ani planeta plná národů, neschopných vidět za prvního vhodného obětního beránka, předhozeného oligarchickými vládci. A když zrovna není k dispozici plně ustanovený „mikrostát“, dává schopnost využít špatně určených hranic, etnických třenic, rasového napětí a náboženského fundamentalismu/antagonismu této oligarchii do rukou nástroj, s jehož pomocí může na národní vlády a jejich lid snadno hrát. V rámci vojenské doktríny americké armády tvoří západní Balkán a kavkazsko-černomořská oblast teritoriálně kompaktní válečné zóny, které není třeba příliš zatěžovat mezistátními hranicemi. Více méně srovnatelné je i uskutečňování projektu Islámského státu: vymazání hranic mezi zeměmi a vznik jediné teritoriální jednotky. K dosažení tohoto cíle bylo třeba ignorovat stávající hranice a rozbít tradiční, státní a politickou kontinuitu.
Kdyby byly motivací skutečně humanitární ohledy, bylo by skutečně nesrovnatelně účinnější – jak ostatně poukázali mnozí experti – pomáhat uprchlíkům a obětem válek globalistů blíže jejich domovům. Za stejné peníze daňových poplatníků by bylo možné živit v Libanonu nebo Jordánsku 25-50 krát víc lidí než v Evropě. K současnému přesidlování nezápadních uprchlíků na Západ by nikdy nedošlo bez vytvoření primárního problému; bude však mít následky táhnoucí se několik generací do budoucnosti.
Analýza Ioannise Mantzikose Soros plans for Europe are unfolding in the Balkans vyšla 22. března tohoto roku na webu Global Independent Analytics.