Alessandro Allori – Únos Persefony (1570)
Autor: Kenneth Vinther
(První část zde)
Sexuální revoluce coby židovská obrana proti antisemitismu
Už zběžný pohled na intelektuální kořeny sexuální revoluce ukazuje patrný trend vlivných židovských radikálů, prostoupených neutuchajícím a hlubokým nepřátelstvím vůči základním institucím bělošské evropské civilizace: náboženství, zdrženlivosti a pevným tradičním rodinám. Spatřovali v nich totiž „pařeniště“ antisemitismu, tj. zdroj sociálního kapitálu nežidovských Evropanů a tím pádem i hrozbu židovskému společenství. Nejde ani zdaleka o tak nesouvisející fenomény, jak by se snad mohlo zdát. Jak upozornil Kevin MacDonald, tito „židovští intelektuálové i političtí aktivisté se silnou židovskou identitou chápali svou činnost jako prosazování specificky židovských zájmů“. 1] Tyto výpady proti robustní struktuře patriarchální nežidovské rodiny a konvenční sexuální morálce, spolu s nahrazením pevných křesťanských hodnot egocentrickým narcismem osmašedesátníků tak byly motivovány mj. i snahou rozklížit sociální kapitál a soudržnost americké společnosti, a tak vybudovat společnost novou, proti projevům antisemitismu pevně „odstíněnou“.
Velmi dobrým příkladem, jímž jsme se dosud nezabývali, může být Sigmund Freud, který svými útoky proti konvenčním křesťanským pozicím v otázkách sexuální morálky a chování položil pomyslné intelektuální základy teoriím Wilhelma Reicha či Frankfurtské školy. Podobně jako později „frankfurtští“ intelektuálové i Freud chápal své ideje jako „mechanismus k potlačení antisemitismu“ 2] Ve svých textech se pak Freud s chutí vžíval do osobnosti „Hannibala, semitského kartaginského vojevůdce… ve válce s nežidovskou kulturou… a Římem i jeho dědičkou, katolickou církví“, podle něj nenapravitelně prohnilou, utlačitelskou a antisemitskou institucí. 3]
Mnohé význačné židovské představitele myšlenek sexuální revoluce 20. století pak poháněly pohnutky dosti podobné. Reich označoval rodinu za „zmenšeninu autoritářského státu“, líheň lidí „uznávajících autority“, „dobrých“, „nekonfliktních“ a „poslušných“, kteří se považují za oddané příslušníky politického společenství. Výpady proti výchově s vysokou investicí a konvenční sexuální morálce, tomuto pojivu každého pevnějšího politického společenství, se židovští sexuální revolucionáři pokoušeli otevřít cestu pro nové uspořádání společnosti, neschopné fungovat jako výlučná komunita – v takové společnosti podle nich neměla být diskriminace vůči Židům vůbec možná.
Volná láska, kritická rasová teorie nebo genderové studie (odvozené z kritické teorie), to je v současnosti dominantní západní ideologie. Dnes, když jsou tyto ideologie pevně ukotveny ve svém dominantním postavení, snadno najdeme nespočet knih i článků, kde se židovské společenství nadšeně hlásí k těmto svým triumfům v kulturním boji či své úloze předvoje hnutí za sexuální emancipaci. Židé často pojímají svůj boj proti všem formám diskriminace a předsudků jako naplňování náboženské povinnosti tikkun olam (hebrejsky „napravovat svět“).
Článek z Times of Israel: „Jak „tikkun olam“ inspirovalo prvního otevřeně homosexuálního politika na světě Harvey Milka
Jiný článek z Tablet Magazine: První lesbický polibek na Broadwayi se původně odehrál v jidiš.
A izraelské noviny Haarec: Geniální herci jako Larry David nebo Sarah Silvermanová svou oslavou obscenit zpochybňují vlivnou rodinnou kulturu – a projevují tak své židovství.
Prezident Joe Biden při příležitosti oslav Měsíce amerického židovského dědictví velebil shromážděné těmito slovy:
„Vsadím se, že 85 procent těchto [zásadních společensko-politických] změn, ať už v Hollywoodu nebo v sociálních médiích, je důsledkem působení židovských vůdců v tomto oboru. Ten vliv je obrovský, ten vliv je obrovský. A mohu dodat, že je to všechno ku prospěchu věci.“
Profesor Abrams přitakává: „Čelní velikáni hnutí, jež Ameriku přiměla zaujmout svobodomyslnější postoje k sexu, byli Židé!“
Díla Freuda, Reicha nebo příslušníků Frankfurtské školy se těšila značnému vlivu ve společenskovědním prostředí, jakkoliv to není jediný způsob, kterým Židé „napravují svět“. Pokoušejí se o také produkcí a šířením násilné a ponižující hardcore pornografie.
Pornografie jako židovská zbraň k „rozvrácení křesťanské sexuální morálky“
Podle ve Spojeném království působícího židovského akademika Nathana Abramse řada židovských producentů pornografie vnímá sebe samé jako aktivisty sexuální revoluce, inspirované antifašistickou praxí Marcuseho nebo Reicha. A tak zatímco někteří studenti a židovští anarchisté v 60. letech házeli zápalné lahve na policisty ve jménu „odporu proti bělošskému fašismu“, jiní usilovali o osvobození žen z „pohodlného koncentráku péče o domácnost“ (Betty Friedanová) jejich obsazením do hlavních rolí hardcore pornografických snímků. 4] Podle Abramse je to drtivé „přezastoupení“ Židů v pornobranži zjevným „příkladem tradičního revolučního/radikálního puzení židovských imigrantů v Americe, jež u některých z nich nalezlo projev nikoliv v levicové, ale sexuální politice“. 5] Jako by chtěla jeho tezi potvrdit, mluvila o sobě židovská pornoherečka Nina Hartleyová jako o „blonďaté Židovce“ pocházející z „dlouhé řady židovských radikálů“, kteří „chtějí každému dopřát kusanec: sexu, výrobních prostředků, hřejivého komunistického společenství i zaslíbeného mesiášského věku“. 6]
Dobrým příkladem budiž i Greg Lansky. Sebestředný židovský porno magnát z Francie se vyžívá v záři reflektorů a jasně ukazuje, že producentům porna nemusí nutně jít jen o peníze. V rozhovoru pro Haarec je Lanskyho vyprávění o „opakovaných setkáních s antisemitismem“ během svého dospívání ve Francii doplněno fotkou z jeho návštěvy u Zdi nářků v dětství. V nápadně se opakujícím motivu se svěřuje, že ho ke kariéře ve filmech pro dospělé „přivedl i pocit sounáležitosti s bojovníky za přijetí“. 7]
Židovský porno magnát Greg Lansky u Zdi nářků
Co tento „boj za přijetí“ pro mnohé židovské producenty znamená, blíže rozklíčovává opět Abrams:
Když teorii o podvracení rozvedeme, můžeme chápat židovský lví podíl na pornografickému průmyslu jako pomyslný vztyčený prostředníček americkému anglosaskému establishmentu (WASP). Některé pornohvězdy na sebe nahlížely jako na frontové bojovníky v duchovní bitvě křesťanské Ameriky se sekulárním humanismem. Podle Forda se židovští pornoherci často chlubí svou „radostí z toho, že jsou anarchičtí, sexuální střeččci (gadfly, narážka na Sókratovu obhajobu, kdy přirovnává athénskou politickou scénu ke „koni sice velikém a ušlechtilém, který je však pro svou velikost poněkud nehybný a potřebuje, aby byl pobízen od nějakého střečka“, pozn. DP) na puritánském volovi.“ Podle zastánců tohoto argumentu je židovský podíl v pornografickém průmyslu projevem atavistické nenávisti ke křesťanské autoritě – snahou morálně oslabit a podkopat vládnoucí americkou kulturu. Astyr vzpomíná: „Na střední jsem musel buď zdrhnout, nebo se rvát, protože jsem byl Žid. Vztyčený prostředníček těmto lidem může z nemalé části stát za mou kariérou.“
[…]
Pornografie se tak stala prostředkem znesvěcení křesťanské kultury, a s tím jak postupně proniká až srdce amerického mainstreamu (nepochybně konzumovaná i právě oněmi „WASPs“), stává se její podvratný charakter stále znatelnějším. Porno už dávno není voyeurskou podívanou typu „Co viděl komorník“ – namísto toho se tvůrci tlačí do stále nových krajností zobrazování, které posunují hranice pornografické estetiky. Zobrazování nových sexuálních pozic jasně ukazuje na snahu šokovat (a zároveň pobavit).
V podobném duchu se už zmíněný „porno-machr“ Al Goldstein nechal v rozhovoru s Lukem Fordem slyšet: „Jedinej důvod, proč je porno plný Židů: Kristus je na hovno. Katolictví je na hovno. Nevěříme na žádný autoritářství.“ 8] A tak i ve společnosti, která je nejen že nechává na pokoji, ale dokonce před nimi pokládá červený koberec, spousta Židů pociťuje k většinové kultuře odpor. 9]
Al Goldstein
Goldstein ve své autobiografii popisuje svou fantazii, v níž staví na roveň svou produkci s hrdinným antifašistickým odbojem a stylizuje se do role „hebrejskýho pitbula“. 10] Sám sebe popisuje jako „nejistého Žida, sžíraného sebenenávistí“, píše o četných antisemitských urážkách, jichž se mu za jeho práci dostávalo i touze být zabit rukou jednoho z kritiků, aby „moh‘ umřít jako mučedník – stejně jako Lenny Bruce.“ 11] Dodává také: „Nejspíš jsem ztělesnění všeho, co náckové nesnášeli: židovský porno producent, kterej špiní čistou morálku bílýho, árijskýho světa“ a „konečnej výsledek porážky Němců“. 12]
Porno je nezastupitelnou zbraní v židovském boji za „přijetí“ proti antisemitům a autoritářům – tj. zdravým rodinám a zodpovědné, heteronormativní sexuální morálce. Proto také Liga proti hanobení (ADL), jež vznikla, aby „bojovala s antisemitismem“ a beztrestně pošlapává prvním dodatkem americké ústavy zaručená práva kohokoliv, kdo se odváží kritizovat židovský národ, bojuje i za židovské producenty pornografie. Jak výborně popisuje E. Michael Jones, porno se stalo jedním z vektorů, skrz něž Židé prosazují sekulárně humanistickou vizi společnosti, podle nich nezastupitelnou záruku „občanských práv jednotlivým Židům i rovnosti příležitostí, o níž předchozí generace Židů pouze snily“. (E. Michael Jones, ‘Rabbi Dresner’s Dilemma: Torah v. Ethnos’ Culture Wars, květen 2003.)
Společnost tolerantní ke všem formám sexuální deviace je také společností tolerantní k Židům.
Slouží tedy Židům pornografie jako nástroj k „podvracení křesťanské sexuální morálky“?
Odpověď musí znít kladně.
„Vyvolat proměny sexuální orientace“ a „způsobit bílé rase reprodukční krizi“
Jakmile pornografii pojmeme coby židovský fenomén a zejména vyjádření revolučního smýšlení tohoto národa vůči tradiční rodině, nabývá její úloha při „vytvoření reprodukční krize u bělochů“ zjevných obrysů, tím spíš v synergickém působení s dalšími židovskými „počiny“. Porodnost se propadá napříč celým západním světem. Nízký počet narozených dětí následně politické elity v Americe i západní Evropě využívají jako ospravedlnění masové imigrace z Třetího světa (nezapomínejme také, že vlivné organizace poskytující pomoc imigrantům a uprchlíkům jsou z velké části židovské). Proč se vlastně rodí stále méně dětí?
Jednou z příčin je i masová dostupnost antikoncepce a potratů. Míra potratovosti (podíl živě narozených dětí k potratům) se v Americe dlouhodobě pohybuje kolem 20 %, tzn., že jedno z pěti těhotenství v USA končí umělým přerušením. Jak už zaznělo, moderní feministické si lze jen těžko představit bez židovského prvku. Jewish Daily Forward velmi nápomocně doplňuje: „Židovky byly výrazně zastoupeny v boji za reproduktivní práva ve všech státech Unie“, poháněné ve svém zápalu za „reprodukční autonomii“ pocitem „přímého ohrožení (…) nacismem.“ Zmiňme ale jména jako Betty Friedanová, Susan Brownmillerová, Ellen Willisová či Gloria Steinemová (nemluvě pak o nesmírně vzývané ikoně liberálů, právničce Ruth Bader Ginsburgové, zvané „RBG“). Osmdesát tři procent amerických Židů věří, že potraty by měly být legálně dostupné ve všech nebo většině případů, zatímco v Izraeli podléhá jejich schválení vyjádření „potratové komise“. Mimo otázku potratů se také mnozí z průkopníků antikoncepce rekrutovali z tohoto etnika, jako např. chemik Carl Djerassi, známý jako „otec (antikoncepční) pilulky“.
Dopad antikoncepce a potratů je však nejspíš přeceňován a za propadem porodnosti na Západě stojí největším dílem kulturní faktory.
Nezapomínejme, že Hollywood je přinejmenším stejně silně židovský jako pornografický průmysl. Jak pravil rabín Dresner, Hollywood funguje jako nejmohutnější beranidlo proti „tradiční rodině“ v Americe i napříč celým světem: jeho výtvory propagují „rebelii, důraz na seberealizaci a promiskuitu“, společně s „degradujícím náhledem na lidské tělo i ducha“. Díky (nebo spíše kvůli) Hollywoodu „se avantgarda stala plebsem. Broadway bohémskou hlavní třídou. Sprosté vtipy, vyhrazené kdysi pro varieté a noční podniky jistého druhu jsou dnes dostupné ve filmech a televizních pořadech pro nesčetné miliony. Las Vegas přestalo být místem, stalo se stavem ducha.“ 13] Když přičteme k vlivu Hollywoodu tvrdou internetovou pornografii, těžko se divit, že stále méně lidí chce a zvládne založit rodinu. Existují jisté náznaky, že tento vliv na schopnost reprodukce není tak úplně nezamýšlený.
Dr. Andrew Joyce upozornil na ohromnou mediální kampaň, zosnovanou židovskými představiteli showbyznysu a mediálními magnáty kolem poloviny 20. století, jejímž cílem bylo nejen „bojovat proti fašismu“, ale také „nadobro znechutit bělošským Američanům každý, byť sebemenší náznak vlastního etnocentrismu“. Jednou z nepominutelných opor tohoto úsilí byl také židovský odborník na masmédia a komunikaci Bernard Berelson. V korespondenci s židovským ředitelem organizace Planned Parenthood (bojující za „reprodukční práva“, čti dostupné potraty, pozn. DP) Frederickem S. Jaffem z roku 1969 řešili, jak dosáhnout snížení počtu obyvatel Spojených států. Tato nechvalně známá výměna vešla do dějin jako Jaffeho memorandum. Zaznívají tam návrhy na povinné potraty a sterilizace, slova „chronická deprese“ (snad s cílem vyvolat ji mezi obyvatelstvem?) nebo věta „podpořit rozmach homosexuality“. Dospíváme zde tak k výslovnému spojení mezi propagací hedonistických alternativních stylů života a strategiemi zvažovanými vlivnými Židy ke snížení růstu (tehdy ještě převážně bělošské) americké populace.
V tomto ohledu tvrdá pornografie bez stínu pochybností normalizovala sodomii a vytvořila představu o sexualitě coby primárně rekreační činnosti, skoro úplně oddělené od její rozmnožovací funkce. Některé studie dokonce naznačují souvislost mezi sledováním pornografie a rozmachem netradičních sexuálních orientací. Tento názor pochopitelně není nijak nový, už prezidentská Komise k otázce obscenity a pornografie v 70. letech minulého století nedoporučila omezovat přístupnost pornografie s tím, že její časté sledování může u konzumentů „podporovat tolerantnější či liberálnější postoje k sexualitě“. 14] Podobně i zastánci pornografie vyzdvihují nejen její údajný přínos pro zdraví, kdy upozorňují na studie, podle nichž četnější ejakulace drobně snižuje riziko rakoviny prostaty, ale tvrdí také, že pornografie podporuje u mužů „rovnostářštější postoje, nižší míru tolerance diskriminace na základě genderu, větší otevřenost sexuální rozmanitosti, nižší stigmatizaci homosexuality i nižší míru náboženského cítění.“
Zatímco feminismus, antikoncepce nebo Hollywood podle všeho zabily sex za účelem reprodukce, pornografie ničí sexuální život jako takový. Všeobecná dostupnost internetového porna hraje ústřední roli v současné sexuální recesi (tedy stavu, kdy mají dnešní mladí lidé zřejmě méně sexu než kdy předtím) i drastickém propadu sňatečnosti. Židovská kulturní revoluce (nová levice) a její plody jako pornografie, jež mají často otevřeně za cíl rozbít kulturu a soudržnost společnosti, „zdárně“ vytvořily generaci mladých lidí, neschopných navázat plodné vztahy. Židé nás ujišťují o prospěšnosti tohoto vývoje. Jak vysvětluje Eva Wisemanová (spisovatelka, jíž velice leží na srdci antisemitismus), pornografie učinila muže povolnějšími, s menším zájmem o fyzický pohlavní styk, když „otupila jejich libido ve vztahu ke skutečným ženám“. Proto podle ní „roztrpčení mladí muži potřebují více pornografie“. 15]
Organizované židovské společenství je aktivně zapojeno do značného množství odpudivého a ničivého chování, které směřuje k tomu, aby bělošská společnost zůstala neorganizovaná, degradovaná – a tím pádem také neschopná ukázat na Židy a postavit se jejich machinacím. Jak jsme už zmínili, židovské feministky, potratoví aktivisté, bojovníci za emancipaci homosexuálů nebo tvůrci pornografie byli a jsou v prvé řadě motivováni snahou vytvořit co nejbezpečnější společnost pro Židy. Proto také v tak drtivé většině podporují multikulturalismus a masovou imigraci (viz slova Davida Colea zde) – nebo dokonce pedofilii (zde). Scott Howard ve své nedávno vydané knize The Transgender Industrial Complex (Transgender-průmyslový komplex) ukazuje, že rozsáhlé hnutí za normalizaci a dokonce oslavování transsexuality je dílem pohádkově bohatých, převážně židovských „filantropů“, kteří se postavili za transgender hnutí s vírou, že tak pomáhají vytvářet společnost odolnou vůči fašismu. Jiným aktuálním příkladem může být Richard Doblin. Jak napsali v Jewish Telegraph Agency, židovský zakladatel a ředitel Mezidisciplinárního sdružení psychedelických studií zasvětil „svůj život propagaci psychedelik coby (…) pojistce před novým holokaustem“. Tento židovský aktivismus – ruku v ruce s židovským vlivem v dalších oblastech života společnosti –má na bílou civilizaci drtivě ničivý účinek.
Židovští mezinárodní bankéři a „supí“ kapitalisté zglobalizovali a zničili hospodářství, takže založit rodinu je pro mnoho mladých finančně nedostupné. Židovské farmaceutické společnosti zaplavily americké vnitrozemí opiáty, židovské spolky a neziskovky podporující imigraci a uprchlíky zase nepřátelskými barevnými vetřelci. Přidejme normalizaci obscenity a distribuci hardcore pornografie na seznam činností, skrz které organizovaná židovská komunita učinila bělošské společnosti neschopnými reprodukce.
Cleon Peterson, který je sponzorován židovskou rodinou Rothschildů je autorem nástěnné malby Nekonečný spánek (Endless Sleep) pod Eiffelovou věží. V kontextu jeho tvorby, kde černé postavy znásilňují a vraždí bělošky, zatímco bílé postavy umírají na předávkování, se toto dílo jeví jako vhodný eufemismus pro cílenou destrukci bělošské rasy.
Vyvolali tedy Židé normalizací pornografie u naší rasy „krizi reprodukce“? I zde musíme vynést verdikt „vinni“.
„Propagovat rasové míšení“ a „povzbuzovat sexuální chtíč barevných a židovských mužů po běloškách“
Ambrams tvrdé, že jelikož „od 80. let pocházeli slavní mužští protagonisté pornosnímků vesměs ze sekulárních židovských rodin a ženské hvězdy z katolických škol‘, vzniklo klasické schéma porno snímku z dávné židovské fantazie o obtáhnutí katolické šiksy“.
Kulich vzpomíná na postřehy Rona Jeremyho o tom, že Židé se angažují v pornu, „aby mohli šoustat katolický holky“ a „splnit si tak všechny sexuální fantazie židovských kluků“.
Harvey Cohen se údajně nechal slyšet: „Jak jistě víte, Židi fantazírují o sexu s Nežidovkami… Krom toho, co je židovskému tvůrci pornografie po gójských fantaziích?
Šiksa je výraz z jidiš označující „nežidovskou couru“. Publikace Unclean Lips: Jews, Obscenity and American Culture jde ještě dál, když nabízí výklad „nečisté stvoření, plaz, ohavnost, opovrženíhodnost, nečistota“.
Tento postoj lze do jisté míry promítnout i na židovský showbyznys jako takový, nemluvě pak o sexuální predaci masivního rozsahu v jiných oblastech, jako byl třeba nechvalně proslulý Jeffrey Epstein a jeho kuplířství se sotva zletilými, operace doplňovaná soustavou nápomocných židovských modelingových agentů. Nepochybně i proto natočil slavný Stanley Kubrick filmy s ústředním motivem esoterických kultů spojených se sexuálním zneužíváním v řadách židovských elit a nechal se slyšet, že „Hitler se nemýlil skoro v ničem“.
Židovský majitel fotbalového týmu Washington Commanders (dříve Redskins – Rudokožci) Dan Snyder byl obviněn z obscénního natáčení roztleskávaček a jejich dohazování svým přátelům – dobrý příklad patrného trendu židovských kapitánů showbyznysu, kteří nahlížejí na „šiksy“- herečky a další své zaměstnance jako cosi spíše podobného dobytku. Snyder údajně nařídil trenérovi týmu roztleskávaček, „aby byly štíhlé s velkýma kozama, nebo tě oddělám“. V Hollywoodu pak židovský komik Larry David v pořadu SNL vtipkoval o „hodně znepokojivém trendu“ židovských pachatelů sexuálního násilí ve filmovém odvětví. Autor článku “The Specifically Jewy Perviness of Harvey Weinstein“ (Speficicky židovské prasáctví Harveyho Weinsteina) v Tablet Magu vysvětluje důvody, když Weinsteina popisuje jako „postavu, která jako by vyskočila z díla Philipa Rotha, jak si uskutečňuje své fantazie o pomstě na gójích“.
Ale šiksy, á, šiksy, to je něco úplně jiného (…) Jsem z nich tak na větvi, že moje touha přerůstá obyčejné ztopoření. Můj malý obřezaný šmekl je celej scvrklej nábožnou úctou. Snad je to hrůza. Jak můžou bejt tak dokonalé, tak zdravé, tak plavé? Moje opovržení vůči tomu, čemu věří, víc než vyrovnává obdiv k tomu, jak vypadají, jak se pohybují, smějou se a mluví.
Philip Roth, Portnoyův komplex
Mnohé z toho pak samozřejmě platí i pro židovské tvůrce pornografie. Například Ron Jeremy, podle článku z Jewish Daily Forward „váš potrhlý židovský strejda“, byl v nedávné minulosti obviněn z 28 aktů sexuálního násilí, po sérii nařčení a obvinění mnoha žen, podle nichž je Jeremy znásilnil a „sexuálně napadl patnáctileté děvče na večírku v Santa Claritě“.
Porno nechvalně proslulo svým blízkým sepětím s obchodem s bílým masem a zneužíváním zranitelných osob. Luke Ford ve svých esejích přirovnává porno k „obchodu s bílými otroky“.
V roce 2020 došlo k sérii případů, kdy byla videa znásilnění unesených nezletilých obětí nahrána a hostována na velkých židovských pornografických webech, které je navíc nezřídka odmítly smazat. V témže roce byli také vlastníci společnosti produkující pornografii Michael Pratt a Mathew Wolfe (není jasné, zda jde o Židy, ale Pratt je časté židovské příjmení) obviněni z několika provinění obchodu s lidmi. Pratt je v čase vzniku článku stále na útěku (snad se skrývá v Izraeli?). Před několika lety Jean-François Gariépy přitáhl pozornost k podobnému skandálu, když vyzpovídal před kamerou mladé děvče, které nalákali do prostředí hardcore pornografie příslibem práce modelky, aby následně byla nucena k točení ponižujících mezirasových videí. Gariépyho rozhovor velice bolestně a názorně ukazuje, že dívka se stala obětí odporného zneužívání, jelikož jak je z jejího projevu zřejmé, její mentální kapacity nejsou na úrovni dospělé ženy, nejspíš v důsledku poškození mozku při těžké automobilové nehodě v dětství.
Povšimněme si ostatně, že Židé jako Seymour Butts a Mike Kulich se v pornografii soustředí na žánr „mezirasového pokořování“, oslavující sexuální ponižování a násilí černochů vůči běloškám. Nechuť některých bělošských hereček účinkovat v podobných snímcích je zdrojem frustrace řady židovských aktérů a producentů jako třeba Jamese Deena, který to považuje za „otravné, nechutné a protivné… je to rasistické, ponižující a znemožňuje mi to vytvářet kvalitní produkt“. Přestože není tento typ „produktu“ tolik výnosný, židovští filantropové na sebe přes veškeré strádání vzali misi mezirasové porno znormalizovat a propagovat jako součást „svatého tažení za rasovou rovnost“.
Mimořádně výmluvný může v tomto ohledu být příběh Grega Lanskyho. Ten bývá někdy označován za „Stevena Spielberga porna“, který se podle magazínu Rolling Stone snaží ve své tvorbě proměnit porno ve „vysoké umění“. Usiluje též o ještě výraznější posun pornografie do hlavního proudu její propagací co nejširšímu publiku: „Společnosti produkující filmy pro dospělé se musejí naučit, jak vytvořit co nejpřístupnější profily na sociálních sítích – aby si je lidé mohli prohlížet v práci, bezpečné pro publikum, které jde za značkou. Jakmile chtějí překročit onu čáru oddělující explicitní obsah 18+, stačí kliknout na odkaz.“ Lansky hovoří o reklamě na svůj produkt na platformách sociálních sítí, kde může oslovit i snadno ovlivnitelné menší děti. Proto web Ad Age označuje Lanskyho za „génia SFW (Suitable for Work – tedy bez explicitního obsahu) marketingu“.
Jak zaznělo ve francouzském článku Jackyho Goldberga, Lanskyho „umění“ není pouhé porno, ne, jedná se o „politické gesto“. A na jakýže to žánr se Lanskyho „umělecká“ pornografie zaměřuje především? Podle Rolling Stone jde o „mezirasový sex a zpodobnění sexuální dominance obdařených černochů nad bílými ženami.“ Pro zvětšení dosahu svého díla Lansky spolupracuje s celou řadou vlivných rapperů, včetně Kanye Westa. V rámci PR akce Lansky dokonce Kanyemu nabídl jeden mezirasový snímek pod svou značkou zrežírovat. Lansky se za své mezirasové počiny dočkal i projevů „uznání od afroamerické komunity“ a Kanye West veřejně propagoval jeho dílka s tím, že se jedná o jeho nejoblíbenější žánr.
Jak sám Lansky prozradil ve výše citovaném textu, chápe svou práci v pornobranži jako boj proti diskriminaci, takže jeho „umělecké“ mezirasové snímky velice jasně směřují k přikrášlování reality mezirasových sexuálních vztahů, konkrétně těch mezi černochy a běloškami (ruku v ruce s podle všeho nekonečnou záplavou smíšených párů – i zde zdaleka nejčastěji v kombinaci bílá žena + černoch – v reklamách, zhusta z dílen židovských reklamních agentur). Jack Sen vyslovil domněnku, že rozmach dostupnosti mezirasové degradující pornografie „podpořil nárůst případů brutálních znásilnění, spáchaných černochy na obětech jiné rasy“. Jak je patrno z výše nastíněného fiaska s Kanye Westem, cílí tento druh porna výslovně na černochy a další barevné. Kolik násilníků afrického či blízkovýchodního původu, jejichž obětí se staly bělošky nebo děti napříč Amerikami, západní Evropou či Jižní Afrikou, sledovalo pornografii vyobrazující drobné a velice mladě vypadající bílé dívky v uniformách školaček, jak jsou agresivně sodomizovány tlupou Afričanů? Ve Francii byla před několika lety barevných pachatelem znásilněna a zavražděna osmnáctiletá Victorine Dartoisová. Při vyšetřování se zjistilo, že násilník nahrával kresby svých mezirasových sexuálních fantazií na Youtube.
Ukájí židovští tvůrci prostřednictvím porna svou žádost po bělošských ženách a využívají jej k „propagaci rasového míšení“ a „povzbuzování chtíče barevných po bílých ženách“?
I zde musí být verdikt „vinni“.
Závěrem
Zabývat se pornografií není kdovíjak povznášející, zato však nezbytné, zejména kvůli vlivu, který prostřednictvím internetu drží nad kolektivním vědomím moderního světa.
Dnes se přibližně 90% mladých mužů a 30 % žen přiznává ke sledování tvrdého porna na internetu, odhadovaný věk prvního setkání dětí s těmito materiály se odhaduje kolem jedenáctého roku. Analytická data Googlu ukazují navýšení návštěvnosti porno serverů o 4 700 % v odpoledních hodinách, po skončení školního vyučování. Porno se stalo natolik všudypřítomným, že studie už dnes mluví o vystavení hardcore materiálům, včetně skutečně deviantních a extrémních fetišů, jako o „normativní“ součásti dětství. Dokonalé pochopení sociologických dopadů této skutečnosti v plném rozsahu nepochybně výrazně ztěžuje nalezení dostatečně početné kontrolní skupiny, která pornografii vystavena nebyla. Lze však dosti důvodně předpokládat, že porno branže se stala zásadní, pokud ne ústředním, vlivem při formování sexuality mladých a jejich vztahy k opačnému pohlaví. A jak už jsme uvedli na předcházejících řádcích, producenti v tomto odvětví záměrně přicházejí se stále explicitnějším, zvrácenějším a nenávistně protibělošským materiálem s cílem posouvat hranice přijatelného i šokovat a znecitlivit své obecenstvo.
Tak se například záběr z jednoho snímku ze žánru mezirasového ponižování, na kterém je herečka s plochým hrudníčkem, copy a rovnátky – tedy stylizovaná tak, aby co nejvíc vypadala tak na 13 let – obklopena skupinkou černochů, stal virálním memem, sdíleným miliony a miliony lidí. Do života společnosti pronikl mem natolik široce, že jej imitují i někteří středoškoláci. V jihoafrickém Kapském Městě studenti často teprve šestnáctiletí, znalí aktuálních trendů v pornu, nahrávali na web videa zachycující, jak „drtí při sexuálních aktech drobná zvířata k smrti“.
Nechuť některých bělošských hereček účinkovat v podobných snímcích je zdrojem frustrace řady židovských aktérů a producentů jako třeba Jamese Deena, který to považuje za „otravné, nechutné a protivné… je to rasistické, ponižující a znemožňuje mi to vytvářet kvalitní produkt“.
Jedná se jen o několik případů za všechny, jež ukazují dosah i důsledky „pornokultury“ mezi mladými. Tvrdé porno dostupné snadno na internetu je pro naši kulturní psyché naprostou pohromou. Zkazilo, pošpinilo a duševně zlomilo celou generaci. A je prostým konstatováním skutečnosti, že právě naši židovští přátelé jsou z velké části zodpovědní za legalizaci, tvorbu i distribuci téhle otrávené špíny. Nedosáhli toho vojenským záborem Ameriky, obsazením televizních studií a vysíláním demoralizujícího porna okupované populaci jako před dvaceti lety v Ramalláhu. Podařilo se jim to zneužitím důvěry země, která je zachránila před pronásledováním v Evropě a otevřela těmto uprchlíkům svou náruč: na oplátku ohýbali její zákony a vedli kulturní válku na trhu, který neměl proti těmto predátorům nastaveny takřka žádné obranné bariéry. To co obyvatelům Ramalláhu provedly IDF a fundamentalistickým džihádistům vojáci amerických speciálních jednotek, se na Západě odehrálo prostřednictvím zábavního odvětví.
Pornografii – podobně jako umělé potraty, feminismus, práva homosexuálů či normalizace pedofilie – podporuje nejbohatší a nejtěsněji organizovaná etnická skupina na světě jako formu etnického politického aktivismu. Židé ji vnímají jako nástroj zbraň v boji proti „fašismu“ a diskriminaci ve společnosti, která tak je pro Židy bezpečnější. Pornografie je jednou z větví širšího židovského kulturně marxistického projektu na dekonstrukci hodnot bělošské, západní civilizace, decimace západního způsobu vytváření smyslu a celkový rozvrat naši kultury a smyslu jako takového. Pornografie je zbraňový systém ve službách židovského „kulturního terorismu“, jak někteří Židé nepokrytě přiznávají. Nechme na závěr ostatně promluvit je samotné. Rabín Daniel Lapin píše:
Místo abychom se soustředili na domnělé nepřátele, měli bychom si položit otázku, zda naše až dogmatická oddanost sekulárně liberální vizi nevyvolává odpor vůči židovskému společenství. Pokud neproběhne tato upřímná sebereflexe, budou Židé snášeni stále méně – a to ne vyšinutými jednotlivci, ale slušnými Američany, znepokojenými rychlým rozkladem jejich kultury a židovskou úlohou v tomto procesu. Normálním Američanům, kteří se zodpovědně pokoušejí vychovat děti v nepřátelském světě, těžko může uniknout spousta židovských jmen v čele organizací prosazující agendu, kterou tito lidé vnímají jako milníky na cestě své země k úpadku. 16]
Nemýlí se. Slušní lidé po celém světě objevují pravdu. A máme toho plné zuby.
Poznámky
1] MacDonald, xxxiv.
2] Ibid., 112.
3] Ibid., s. 115.
4] Abrams.
5] Abrams.
6] Jones.
7] Tzach Yoked, “Artful Porn and anti-Semitic Threats: The Man Behind the ‘HBO of Adult Films’ Bares All,” Haarec, 15. listopadu 2019.
8] Abrams.
9] Jones.
10] Goldstein, 2.
11] Ibid., 196, s. 265.
12] Ibid., s. 219.
13] Jones.
14] The Report of the Commission on Obscenity and Pornography (US Government Printing Office: Washington, DC, 1970).
15] Eva Wiseman, “Why disaffected young men need more pornography,” GQ, 2018.
16] Daniel Lapin, America’s Real War (New York: Crown Publishing Group, 2012).
Druhá, závěrečná část eseje Kennetha Vinthera Oppression by Orgasm? The Porn Industry as Jewish Anti-Fascist Activism & Cultural Terrorism vyšla na stránkách Counter-Currents Publishing 26. února 2021.