Rusko se postavilo zpochybňování jeho podílu na vítězství Spojenců v druhé světové válce (ilustrační foto: Německý velvyslanec Hans-Adolf von Moltke a německý ministr propagandy Joseph Goebbels na návštěvě u polského maršála Józefa Piłsudského /napravo polský ministr zahraničních věcí Józef Beck/ ve Varšavě 15. června 1934. Zdroj: Wikipedia)
Autor: Anatoly Karlin
V moderním světě představuje role oběti velice snadnou cestu k získání společenského postavení. „Přivlastnění“ si holokaustu je tak cosi jako první cena v loterii – Němci Židům v letech 1941-45 nabídli plnou ošatku citronů a ti z nich obratem začali vyrábět citronádu.
Ne všichni Židé se však o zisky ze svého výnosného stánku s limonádou dělí s nadšením:
Putin při projevu o holocaustu právě sklouzl do rétoriky „záleží přece na všech životech“, vyjádřil politování nad všemi obětmi, „mezi nimi šesti miliony Židů“.
Dobrá rada: Tahle část se má říkat nanejvýš polohlasem.
V dnešní době je skoro nemožné popírat libovolnou genocidu a získat si tím obecné sympatie. Nárokovat si monopol na holokaust tak vymazává žitou (a předčasně utnutou) skutečnou zkušenost milionů Východoevropanů. Podívejte se na poměr retweetů a lajků u tweetu Nogy Tarnopolské. Takovou silou vládne politika paměti.
Putinovi se ale v Izraeli povedl ještě větší rétorický majstrštyk, když položil rovnítko mezi antisemitismus a rusofobii:
Zde, stejně jako v Rusku lidé rozumějí lekcím z 2. světové války, a tak nedovolují světu zapomenout na důsledky národní sebestřednosti, rozkolů a podpory jakékoliv formy šovinismu, antisemitismu a rusofobie.
V prostřední současného Západu, hlavně v Americe, je i pouhé nařčení z antisemitismu jistou zhoubou byť sebevíc nadějně rozjeté kariéry, zatímco rusofobie bývá nejen tolerovaná, ale často podporovaná z nejvyšších míst.
Zuckerberg: „Je těžké odmítnout žádost o přátelství…“ (Zdroj: Mike Luckovich blog)
Pokud skutečně popírači genocid vytvářejí podmínky pro budoucí nové genocidy, pak je povinností Rusů dodat rusofobii tentýž nádech společenské nepřijatelnosti, jaké se těší antisemitismus.
***
P.S.: Toto není první případ negativní reakce židovských novinářů na Putinovy snahy „přivlastnit si“ holokaust.
Zdroj: Путин и его телевизор. Rádio Svoboda 28. ledna 2015 (původní facebookový příspěvek na autorčině osobní stránce je nedostupný – pozn. DP).
Putin v den výročí osvobození Osvětimi navštívil židovské muzeum (muzeum, které Putin osobně finančně podpořil – pozn. autor) a prohlásil: „Největší tíhu v boji proti fašismu samozřejmě nesl ruský národ a 70 % vojáků a důstojníků Rudé armády tvořili Rusové. Stejně jako většinu obětí, položených na oltář vítězství.“
A to říkají, že Putin není antisemita.
Podle Julie Ioffeové tedy hovořit o nežidovském, především pak ruském podílu na vítězství Spojenců v druhé světové válce, se automaticky rovná antisemitismu.
Úvaha Anatoly Karlina Russia Challenges the Holocaust Monopoly vyšla na stránkách Unz Review 23. ledna 2020.