Myslíme to upřímně
Autorka: Whitney Webbová
Jeden z největších private equity fondů na Wall Street, společnost Blackstone Group, podniká řadu kroků, které si většina analytiků nedokáže příliš dobře vysvětlit. Zatím posledním z nich bylo zlanaření Davida Urbana, washingtonského lobbisty s těsnými vazbami na Trumpovu vládu, do svého týmu.
Námluvy Blackstoneu a Trumpova spojence však zapadají do kontextu posledních událostí, když výkonný ředitel společnosti Stephen Schwarzman mj. přispěl třemi miliony dolarů na kampaň za Trumpovo znovuzvolení a už předtím stanul v čele nyní zrušeného Strategického a politického fóra „předáků byznysu“ a poradců. Díky blízkému vztahu obou mužů po zvolení Donalda Trumpa prezidentem na podzim 2016 bývá Schwarzman v médiích dokonce občas označován za prezidentova důvěrníka.
Podezřelejší na přestupu Davida Urbana ke skupině Blackstone však byly pohnutky korporace, která Urbana plánuje pověřit lobbingem v Pentagonu a na ministerstvu zahraniční v „oblastech spjatých s vojenskou připraveností a výcvikem“. To je dosti podivné, protože jak poznamenali komentátoři CNBC, Blackstone „nemá uzavřeny žádné veřejně uváděné smluvní závazky s veřejným sektorem a jeho známé investice nemají žádné přímé spojení se sektorem obrany“. Urban se však může chlubit bohatými zkušenostmi v jednání s oběma subjekty, návdavkem ke svým dobrým vztahům se stávající vládní garniturou i orgány pro financování Republikánské strany.
A tak zatímco média při své zpravodajském pokrytí příchodu Urbana do Blackstoneu nebyla schopna osvětlit pohnutky pro náhlou touhu wallstreetské korporace namlouvat si Pentagon a ministerstvo zahraničí, dodala alespoň, že předchozí Blackstonem najatý lobbista s úzkými konexemi na Trumpa, Jeff Miller (neplést s Jeffem Millerem, předsedou představenstva Halliburton Group Jeffem Millerem – pozn. DP), zaznamenal zkraje roku mimořádný úspěch, když se mu povedlo popohnat skrz Kongres tzv. zákon CARES, balíček opatření ke zmírnění dopadů koronavirové epidemie. Tento legislativní počin však také otevřel největším private equity fondům jako Blackstone cestu k penězům určených na zmírnění dopadů epidemie, pravděpodobně v nemalé míře i díky úsilí Millera a dalších lobbistů placených Blackstonem nebo dalšími obry v odvětví jako Carlyle Group.
Přestože v CNBC k odpovědím stran náhlého zájmu Blackstoneu o pomoc Pentagonu s „vojenskou připraveností“ a námluvy s ministerstvem zahraničí nedospěli, jeví se jako vysoce pravděpodobně, že skutečná motivace by mohla souviset s dalšími kroky společnosti v poslední době, jako byl příchod vysoké manažerky Amazonu a Microsoftu Christine Fengové, jež do Blackstoneu přibyla 3. srpna, která dříve vedla datové a analytické fúze a akvizice dceřinné společnosti Amazon Web Services (AWS), která spolupracuje s americkými zpravodajskými službami a dalšími federálními orgány. Fengová v minulosti působila také jako vysoce postavená členka týmu Microsoft Corporate Development. Microsoft nedávno získal lukrativní kontrakty na IT a cloudové služby pro ministerstvo zahraničí i Pentagon.
Podle vyjádření vedení Blackstone měli o Fengovou zájem hlavně pro její „blízké vazby na Silicon Valley“ a „zkušenosti s prací v Amazonu a Microsoftu“. Dodali také, že Fengová se má podílet na iniciativě Blackstoneu při „hledání nových investičních a partnerských příležitostí v inovativním sektoru, který mění podobu světa“ a novém kurzu „zdvojnásobit“ úsilí při investicích do technologických společností. Fengová přišla do Blackstoneu jen pár měsíců po Vincentu Letterim, dalším technologicky orientovaném investoru se zkušenostmi s nově vznikajícími technologickými společnostmi a v době masivních investic Blackstone do technologických firem, mj. softwarového HealthEdge a čínského poskytovatele datových center 21 Vianet.
Schwarzman a „společné řídicí struktury“
Zdá se tedy, že poslední kroky Blackstone, včetně Urbanova příchodu, zapadají do strategického záměru firmy stát se jedním z čelních „hráčů v inovativním sektoru, který mění podobu světa“ v historickém okamžiku, kdy se závody ve zbrojení v oblasti umělé inteligence (UI) staly jedním z hlavních motorů „proměny tváře světa“ a globální ekonomiky. Šéf Blackstone Steven Schwarzman náleží k poměrně soudržné skupince miliardářů a vlivných politických hráčů jako Henry Kissinger a Eric Schmidt, kteří pracují na vytvoření „globálního paktu, který by nastavil pravidla pro vývoj, zavádění a použití UI“. Sám Schwarzman nadcházející UI revoluci slavnostně označuje za „čtvrtou revoluci“ ve vývoji lidstva.
Schwarzman ve sloupku pro Yahoo! Finance z letošního července vyzýval k lepší globální spolupráci na technologiích souvisejících s UI, především mezi USA a Čínou, když vyzval k vytvoření „společných řídicích struktur“ vývoje a zavádění UI, podle něj nezbytných, „chceme-li předejít negativním důsledkům rozvoje UI“. Schwarzman přirovnává současné tempo vývoje UI k jiným historickým závodům ve zbrojení, včetně vývoje jaderných a biologických zbraní. Podle něj by tyto „společné řídicí struktury“ postupně vedly k „výslovným globálním závazkům, dohodám a nakonec i mezinárodním právním předpisům s adekvátními sankcemi za jejich porušení“, jež by přímo souvisely s UI a jejím využitím.
Schwarzman je přesvědčen, že tyto „společné řídicí struktury“ by měly vznikat na bázi čínsko-americké spolupráce – proto také masivní investice Blackstoneu do univerzit a vzdělávání v oboru UI v obou zemích. Tak například v roce 2016 inicioval vznik programu Schwarzman Scholars, jehož prostřednictvím 100-200 studentů z celého světa každoročně na pekingské Univerzitě Čching-chua studuje v magisterském programu v oboru globální záležitosti. Oficiálně uváděným cílem programu, vytvořeného po vzoru programu Rhodes Scholarship, je „vytvořit rostoucí síť globálních vůdců, kteří pomohou budovat pevné svazky mezi Čínou a zbytkem světa“. Mezi poradce zapojené do programu patří mj. někdejší američtí ministři zahraničí Henry Kissinger, Condoleezza Riceová a Colin Powell, britský expremiér Tony Blair, bývalý šéf Světové banky James Wolfensohn nebo někdejší americký ministr financí a manažer banky Goldman Sachs Henry Paulson. Schwarzman také zaštítil prostředky ve výši stovek milionů dolarů vznik institutu UI na Oxfordské univerzitě.
V Americe pak Schwarzman daroval 350 milionů dolarů dolarů MIT na vznik Schwarzman College of Computing, jež si výslovně vytknula za cíl „věnovat se globálním příležitostem a výzvám, jež představuje všudypřítomnost užívání počítačů – napříč odvětvími i akademickými disciplínami – a rozvoj umělé inteligence“. V MIT News později zaznělo, že „impulz k založení fakulty vzešel ze Schwarzmanových cest do Číny, kde na vlastní oči viděl rostoucí čínské investice do umělé inteligence. Chtěl proto napomoci tomu, aby se i Spojené státy postavily do čela vývoje UI.“ Při příležitosti slavnostního otevření fakulty promluvil také Henry Kissinger o možných dopadech UI: „Díky umělé inteligenci je kontrola populace technicky možná a mnohem snazší.“
Někdejší výkonný ředitel Googlu Eric Schmidt (v současnosti předseda Defense Innovation Advisory Board při americkém Ministerstvu obrany – pozn. DP) neváhá označovat Schwarzmanovy investice do vzdělání v oblasti UI v Americe i jinde ve světě jako rozhodující pro „budoucnost americké filantropie“. „Stevovy příspěvky spustily mezi univerzitami ‚závody ve zbrojení‘ ve snaze se mu vyrovnat. Podle mého se touto cestou bude filantropie v budoucnu ubírat,“ citoval Schmidta Axios loni v květnu o Schwarzmanově dárcovství MIT. Dodal také, že i jeho investice do katedry informatiky Princetonské univerzity byla inspirována Schwarzmanovou „UI filantropií“.
Loni v květnu federální komise National Security Commission on AI (Národní bezpečnostní komise k UI, NSCAI) v čele se Schmidtem připravila dokument, získaný zkraje letošního roku na základě FOIA (ekvivalent českého zákona o svobodném přístupu k informacím). V něm se mluví v dosti podobném duchu jako ve Schwarzmanově červencovém sloupku o „globálním dopadu UI“. Sekce nazvaná „Význam americko-čínské spolupráce v oblasti UI“ je uvozena slovy Kissingera, klíčového poradce a Schmidtova „velkého přítele“ o nutnosti „vyjednávání stran dohledu nad vývojem“ UI a tom, že „o budoucnosti UI se bude rozhodovat v průsečíku soukromého podnikání a politických elit Číny a Spojených států“. Jinými slovy tak Schmidtova NSCAI tvrdí, že o budoucnosti UI rozhodnou politické a podnikatelské elity Číny a USA. Dokument také varuje: „riskujeme (USA) naše vynechání z diskuse, v níž se budou nastavovat pravidla pro UI pro zbytek našich životů. Apple, Amazon, Alibaba i Microsoft v nich chybět nebudou.“
To se jeví jako zvlášť významné ve světle působnosti NSCAI, která federální vládě předkládá doporučení ohledně dalšího postupu regulace UI v kontextu „národní bezpečnosti“ a sedí v ní také klíčoví lidé z Pentagonu, americké zpravodajské komunity a gigantů Silicon Valley, kteří si „přivydělávají“ jako dodavatelé služeb americké armádě, tajným službám, případně oběma. Jednou z oblastí zájmu NSCAI je podle získaného dokumentu využití „UI v diplomacii“, tedy její potenciální aplikace ministerstvem zahraničí. Počátkem letošního roku – a rok po vzniku citovaného dokumentu – zprivatizovalo ministerstvo zahraničí část klíčových prvků své IT infrastruktury společnostem napojených na NSCAI jako Microsoft.
Establishment není v přístupu k UI jednotný
Vezmeme-li v potaz Schwarzmanův postoj j UI, jeho na UI zaměřenou „filantropii“ i obrat zájmu Blackstoneu k technologiím, začíná dávat nedávná akvizice Davida Urbana, osvědčeného to lobbisty na ministerstvech obrany a zahraničí, mnohem větší smysl. V posledních letech se Schwarzmanův spojenec Eric Schmidt „oděl do nového hávu“ hlavního styčného důstojníka mezi Silicon Valley a národně bezpečnostní komunitou“ jako předseda NSCAI i v dalších pozicích, kde prosazoval „vylepšení amerických obranných sil posílením stavů inženýrů, softwaru i UI“. Plány Blackstoneu využít Urbana k nadbíhání Pentagonu zřejmě přímo souvisejí s těmito snahami urychlit nejen to kdy, ale také jak USA implementují technologie využívající UI, zejména pak míru americké spolupráce s Čínou.
Schwarzman, Schmidt, Kissinger a jejich spojenci zjevně, jak je patrné z předchozích řádků, upřednostňují na poli UI přímou spolupráci s Čínou, která podle nich bude lepší pro byznys a současně i nejlepším způsobem, jak se vyhnout „katastrofě“. Obzvlášť to platí pro Schwarzmana, muže s mnoha obchodními zájmy v Číně, které mu v médiích dokonce vynesly přízvisko „Trumpův čínský zaříkávač/China whisperer/“. Schwarzman a jím řízený Blackstone skutečně uzavřeli v Číně obchody v hodnotě mnoha miliard dolarů, takže jistá hongkongská publikace dokonce neváhala označit Schwarzmana za „první volbu čínských kupců“. Kromě toho udržuje Schwarzman dobré osobní vztahy s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a mnozí mu připisují zásluhy i za zmírnění Trumpovy rétoriky i některých postojů v oblastech souvisejících s Čínou od roku 2017. Z části tomu tak podle Henry Kissingera je díky Schwarzmanově „jedinečné pozici“ v Číně, pro niž „vykonal mnoho užitečného“.
Trump navzdory svému blízkému vztahu s Schwarzmanem vydává nejednoznačné signály, nakolik se hodlá jeho radami v otázkách Říše středu řídit. Trump, alespoň ve svých veřejných projevech, rád sklouzává k nacionalistické rétorice skupinky neokonzervativců a dalších osobností sdružených pod hlavičkou Committee on the Present Danger, China, z nichž nepochybně nejvýraznější je někdejší Trumpův hlavní stratég Steve Bannon.
Bannon i další lidé z CPDC označují Schwarzmana za „rivala“ a Bannon ho výslovně jmenoval jako „ohrožení výsledků jeho úsilí“ při směřování prezidenta k nacionalistické politice populární u jeho voličské základny, jako je např. „ekonomická válka“ s Čínou. Bannonovy obavy sdílejí také někteří zastánci tvrdé linie v Trumpově vládě a Pentagonu, kteří podobně jako on vidí v Číně existenční ohrožení americké hegemonie a tím pádem i „národní bezpečnosti“.
V konečném hodnocení se tudíž zdá, že Schwarzman a Blackstone si přijetím Davida Urbana pojišťují svou pozici při utváření podoby UI přímo přes Pentagon a ministerstvo zahraničí pro případ, že by Trumpovy nacionalistické tendence reálně ohrozily jejich představy o americko-čínské spolupráci v oblasti UI v postkoronovém světě.
Původně vyšlo na webu Unlimited Hangout.
Článek Whitney Webbové The Real Reason Why Blackstone Is Courting The Pentagon vyšel na stránkách The Dissident Mag 17. září 2020.