Categorized | Politika, Zprávy ze světa

Marine Le Penová vyhrála více departementů než Macron

Autorka: Karin Bredenkamp

Naděje francouzských vlastenců Marie Le Penová v prvním kole voleb zvítězila ve 47 francouzských departementech, zatímco její soupeř Emmanuel Macron jen ve 42, řekl šéf kampaně Marine Le Penové David Rachline v pondělí.

V neděli francouzští voliči rozhodovali, který z 11 kandidátů se stane příštím prezidentem země. Mandát vládnoucího Françoise Hollanda vyprší v polovině května.

Rachline označuje vynikající výsledky Le Penové za „historické“ a volby podle něj vytvořily úplně novou dynamiku. „Marine zvítězila v 47 departmentech proti 42 Macronovým,“ nechal se slyšet Rachline v rozhovoru pro rádio FranceInter.

Tým Le Penové je podle něj připraven přijít před druhým kolem s úplně novou kampaní. „Budeme v plném nasazení pokračovat i mezi oběma koly voleb, kampaň bude pokračovat – vlastně by se dalo říct, že začíná úplně od znova,“ dodal šéf kampaně.

V případě vítězství nezávislého kandidáta Emmanuela Macrona by se podle Rachlina Francie ocitla v izolaci od globálního společenství. V televizi BFMTV starosta města Fréjus za FN Rachline vysvětlil, že exministr hospodářství „nepřináší nic jiného než akceleraci programu Françoise Hollandeho ve všech oblastech.“

François Hollande ostatně není jediným nepopulárním politikem, s nímž je Macron srovnáván. Florian Philippot divákům připomněl, že republikáni srovnávali Macrona nejen s úřadujícím prezidentem, když mu posměšně říkali „Emmanuel Hollande,“ ale také jeho předchůdcem Nicolasem Sarkozym. Pro France 2 místopředseda FN Philippot poznamenal, že Macron už jakoby slavil předčasné vítězství.

„Pan Macron se chová jako Sarkozy v den svého triumfu – akorát že Sarkozy to udělal až při svém skutečném triumfu. Vypadalo to jako náhrada za Fouquet’s, kde asi zrovna měli zavřeno, takže se svými přáteli ze světa showbyznysu musel zajít do jiné exkluzivní pařížské restaurace,“ nechal se slyšet Philippot.

Nicolas Sarkozy se v rozhovoru pro France 2 v roce 2012 přiznal, že své nechvalně proslulé party v luxusní restauraci Fouquet’s v noci po svém volebním triumfu v roce 2007 lituje. Zatímco se večírek dostával do obrátek, na Place de la Concorde na zvoleného prezidenta marně čekal dav jeho příznivců oslavujících vítězství.

Sarkozy však pokračoval v oslavě s přáteli ze světa byznysu, médií, showbyznysu i politiky ve slavném podniku na Champs-Elysées. Party vstoupila do francouzských politických dějin, vznikla o ní kniha a má dokonce i své vlastní heslo na Wikipedii.

„(Macron) nám přednesl vítěznou řeč druhého kola – jako by k tomu už Francouzi neměli co říct,“ poznamenal Philippot, podle kterého se soupeř Marine Le Penové ve druhém kole prezidentských voleb chová „až přespříliš arogantně a sebevědomě, jako by už vyhrál.“

Po prezidentských volbách (7. května) se budou 11. a 18. června konat také volby parlamentní, z kterých vzejdou poslanci patnáctého Národního shromáždění Páté republiky.

Zpráva Karin Bredenkamp Le Pen wins more departments than Macron vyšla na stránkách Free West Media 24. dubna 2017.

Jean Mabire – Zemřít v Berlíně

Jean Mabire - Zemřít v Berlíně***
Zemřít v Berlíně: Francouzští esesmani posledními obránci bunkru Adolfa Hitlera.
***
Objednávejte na stránkách vydavatelství Nightingale Press nebo na Kosmasu.
.

Ladislav Malý – Vzpomínky jednoho disidenta

Ladislav Malý - Vzpomínky jednoho disidenta***
Z memoárů národního konzervativce…
***
Objednávejte ZDE.
.

Víte, že…

22. listopadu 1963 zemřel v anglickém Oxfordu irský spisovatel, jedna z nevýraznějších postav moderní britské literatury Clive Staples Lewis. Jeho nejznámější knihou jsou dnes zřejmě Letopisy Narnie. Silně věřící anglikán Lewis byl také blízkým přítelem J. R. R. Tolkiena a reakcionářem.
22. listopadu 1890 se narodil francouzský voják a státník Charles de Gaulle. Za 2. sv. války se postavil do čela francouzských sil bojujících na straně Spojenců, po válce se stal politikem V čase alžírské krize se chopil moci a stal se prezidentem Páté republiky. Vzdal se francouzského Alžírska, za což si vysloužil nehynoucí nenávist mnohých francouzských patriotů. Skupina OAS se ho několikrát pokusila zabít. Odstoupil nedlouho po bouřích léta ´68.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív